Původně to vypadalo na poklidný (nudný) víkend a nakonec to bylo plné zážitků.

Pro mě s Eli začíná víkend tradičně již v pátek v poledne obědem, že, protože odpoledne už je pro nás volno 🙂 Po obědě jsme domalovaly ohromný kartonový strom (větev), na kterém budou v Eliščině pokoji sedět motýlci (tak to dopadá, když dítě shlédne na vašem fesjbukovským profilu některé, FB doporučeným, video). A v půl páté jsme vyrazili do knihovny vrátit DVDčka. Eli chodí do knihovny hlavně kvůli DVD a také kvůli velké dřevěné garáži a kuličkové dráze, se kterou si ráda hraje. Hned si tam sedla k nějaké holčičce a začaly se bavit německy. Pak mi taky šeptala, že ten kluk, co tam je, je od nich ze školky. Přečetly jsme si pár knížek a vyrazily domů.

V sobotu pak byla dlouho očekávaná letní párty v Eliščině (starých) jeslích. Začínalo se od desíti, ale musela jsem si ráno ještě na chviličku dospat (Máťa se nějak často teď budí), takže jsme kolem desáté vyráželi a pěšky nám to zabralo skoro 45 minut. Trochu jsme se báli, že počasí s programem trochu zamává, ale měli to vymyšlené – na parkovišti před jeslemi (kde se všechny jejich víkendové akce kdy odehrávaly) je i prostorná nadzemní garáž (taková kůlna z vlnitého plechu) a tam to vše bylo – občerstvení, skákací hrad, stolečky, kde si děti samy mohly něco vyrobit, nechyběla ani tatoo, malování na obličej, atd. (venku byl i vláček). No bylo to velkolepé. Mohli jsme si opět popovídat s učitelkami a Eli se vyblbla. No vydrželi jsme tam asi čtyři hodiny. My s Vláďou jsme si pochutnali na mase z grilu a salátech, Eli si nechala nandat trochu těstovinového salátu a Nesti (praktikant, kterého Eli ještě zažila) ji během nestřežené chvíle, kdy ji dělali barevný copánek, donesl dounat (ach jo). Nakonec dorazil i Lukas, se kterým si Eli pěkně vyblbla. Jeho maminka mi říkala, že když Eli přestala do jeslí chodit, byl z toho dva týdny smutný a nechápal, že mu může takhle někdo zmizet ze života. Eli se také těšila na kamarádku Pihu, ale ta se ještě nevrátila z letních „prázdnin“ (u táty) z Indie (2 měsíce).

Pěšky (Eli na kolečkách za kočárkem) jsme s vrátili na Schwamendingen, kde byla tento víkend tradiční pouť (Chilbi). Eli se nás snažila ukecat na, dnes již třetí, cukrovou vatu. Nechala si to rozmluvit a dala si místo toho ničím neplněnou (čerstvou) koblihu. Pak jsem si s Eli dala 4x jízdu na megavelké klouzačce, z čehož jsem měla dobře naklepaný zadek. Eli se celý den těšila na kolotoč a nakonec jsem s ní šla i na autíčka. Už se smrákalo a tmavý mrak na obloze naznačoval, že nakonec dnes přeci jen asi sprchne. Což také sprchlo a pěkně intenzivně, jen jsme za sebou doma zabouchli dveře).

Na večeři nám Vláďa udělal tuňákový steak. Výborné zakončení dne.