Tak tento víkend se povedl. V pátek přijel Honza hlídat Eli a my s Vláďou vyrazili za kulturou – do Hallenstadion (takže skoro za rohem) na „Disney im Koncert“, což byla orchestrem živě hraná hudba z Disneyho filmů i s promítáním ukázek pohádek na plátno a se zpěvem výborných, nejen švýcarských, zpěváků a zpěvaček. Zainvestovali jsme do sebe a sedadla měli přímo proti plátnu, takže zážitek fakt super.

V sobotu ráno vyrazil Vláďa na nákupy a my s Eli ho měli potkat v Glattu na oběd. Takže Eli to vzala na odrážedle, které jsem pak půlku cesty nesla, protože zrovna chtěla jít pěšky. Ty dva kiláčky nám zabraly 45 minut, ale bylo pěkně. Pak to šlo ale s náladou z kopce. Eli byla nějaká unavená, pak zase chtěla čokovajíčko, nechtěla přestat řvát, pak tedy přestala, ale když uviděla Vláďu, který mezitím nakupoval, tak zase začala řvát. Tak nevím. Odpoledne jsme tak raději zůstaly doma (Vláďa využil pěkného počasí k malému cyklovýletu). My s Eli akorát uklidily balkon a zasadily první „zeleninu“ (ředkvičky, hrášek a alpské luční kvítí).

V neděli jsem se dlouho vyspala a pak jsme všichni tři vyrazili keškovat do lesů severně od vesnice Schneisingen (tak 40 min severozápadně od Curychu). Počasí se vydařilo (ani vedro, ani zima). Na místě, kde Vláďa chtěl nechat auto se neočekávaně objevil pěkný parkáč a gril posezení. Vyndali jsme Eli odráředlo a vyrazili jsme. Polovina cesty byla z kopce, druhá půlka pak do kopce. Eli chvíli jela, chvíli běžela a šla a chvíli jsme ji nesli. Tady v tom lese je krásná okružní cesta se 14 keškami. Kromě jednoho případu jsme byli úspěšní (9 km, 5 h v lese). Je tady v tom okolí moc pěkný les, skoro jako v Čechách 🙂 Elišku jsme samozřejmě utahali tak, že v autě usnula (kolem páté) a spala nepřetržitě až do rána (cca pěti, ale ještě vydržela hodinu jen tak ležet/spát/hrát si v posteli). My si tak v klidu v šest mohli pustit televizi a nerušeně koukat (konečně jsme odkoukali Marťana).