Lepší název článku mě prostě nenapadl :-).
V pondělí jdeme s Eliškou na kontrolu ve čtyřech měsících. Čtyři měsíce to jsou, co nám (hlavně mě ;-)) Eliška změnila život. Prvních několik týdnů jsem si vůbec neuměla představit, jak buded můj „normální“ život dál vypadat. Prostě to byla hrůza. Ale po třech měsících, když už se Eliška dokáže zabavit na chvíli s hračkami sama, jakýs takýs režim je nastolen, tak to hned vše vypadá lépe. Mateřská dávno skončila, dovolená též a nyní si „užívám“ neplacené volno. A co dělat celý dlouhý den (i když ono je vidět jen relatině krátkou dobu)?
Takže hledám (či se vracím k) aktivity, které bych mohla s Eliškou (i bez ní) dělat. Minulý týden jsem začala s Outdoor Fit dank Baby (přeloženo „fit díky dítěti). Byla to docela náhoda. Týden před tím jsem na skupinu v lese narazila a hned mi vrazili do ruky letáček. No a proč ne? Skupinka maminek s kočárky se sejde v lese a za hodinu a půl něco nachodí, naposilují a zaprotahují. Jazykem je samozřejmě švýcarská němčina, ale kvůli mě mluví lektorka „němčinou“, i když se smíchem říká, že jí to přijde divné, protože to není její mateřština. Takže zároveň trénuji němčinu.
A to mě dovedlo k tomu, že jsem s němčinou chtěla vlastně pokračovat. Takže jsem včera začala se soukromou výukou němčiny. Jednou týdně po dobu 16 týdnů. To by v tom byl čert, abych alespoň něco z úrovně B1 nepochytila.
Další, co jsem tento týden po roce a půl opět zkusila, byl bazén. Dvacet minut pro začátek stačilo. Stejně mi začalo zatékat do brýlí :-). A dalších dvacet pět minut mi trvá se dostat ven. Přeci jen se člověk v té zimě musí pořádně osušit.
No a příští týden začínám Indoor Fit dank Baby. Tzn. něco podobného jako to outdoorové, ale toto je uvnitř a děti jsou do cvičení více zapojeni. Takže jsem na to zvědavá.
Shrnuto a podtrženo, ten týden začíná být výrazně pestřejší a zajímavější. Jen doufám, že se mi podaří spát déle než například dnes. Ono jít na odpolední cvičení, když vstáváte v pět ráno, není úplně ideální.
Jo, a samozřejmě denně chodíme na procházku. Teď jen jednou denně po obědě, když je „nejtepleji“ (tzn. dnes třeba na to cvičení bylo 5°C). Tento měsíc (14 dní) mám již nachozeno 100 km. Tak snad další stovku do konce měsíce přidám.
Bezva. Tak ať Ti jde fyzička i němčina! Hlavně, aby Eliška byla k tomu také vstřícná. Držíme palečky.
Připadá mi, že tak ty tři měsíce jsou potřeba na sžití se a pak už je to čím dál tím víc v pohodě. I u vás to tak asi je? Co? Ještě v Praze jsi říkala, jak nemáš čas na nic a najednou se cvičí, učí německy a peče
Tak ať to vše jde a máš aspoň chvíli to volno – i když neplacené.
Tak to jsem zvědavá, jak do programu zapadnu já, abych nakonec nebyla navíc! Ale už se moc těším, nějakou malou práci si také povezu, tak to určitě sladíme. jen mne děsí vaše výšlapy, tam to asi na mne bud moc.