Mám již dva měsíce „chytrý“ telefon.
Nechápu, že jsem mohla žít bez něj 🙂
Mimo jiné jsem narazila na stránky/aplikaci „audioteka.cz„. Zde si můžete (za poplatek samozřejmě) stáhnout knihu z nepřeberného množství jak české, tak zahraniční literatury. Nevím, jak jiné maminy, ale já tedy na čtení klasické knihy čas fakt nemám. Takové to „dojít do parku a číst“ to u mě nějak nefunguje. Eliška, jako by vycítila, že stojíme, a nenechá mi přečíst víc jak tři kapitoly. Takže za 1,5-3h, které s ní venku strávím na špacíru se dá ledacos „přečíst“. Takhle mám za sebou již Farmu zvířat („Budu pracovat lépe a radostněji“), Revizora (Co se týče kurýrování, učinili jsme už příslušná opatření. Řídíme se heslem: „Blíž k přírodě.“ Člověk je mechanismus docela prostý. Je-li mu dáno uzdravit se, uzdraví se. Má-li umřít, umře.) a teď mám před sebou „Tajemství výchovy skvělých dětí“. Navíc snad pro všechny knihy lze stáhnout ukázkovou kapitolu zadarmo. Takže člověk ví, do čeho jde.
To znám od Káti. Když jsem s ní byl na procházce v kočárku, nenechala mě přečíst noviny. Až jsem přišel na to, že je třeba ji pořádně uvozit na klasických staropražských chodníkových kostkách /tzv. mozaika). Tehdy v 70. letech s nimi byl vydlážděn dlouhý chodník na páté baterii. Stačilo, když usnula, ji vozit po tom chodníku tak 15 – 20 minut a potom jsem si mohl číst v parku na lavičce skoro celou hodinu, někdy i víc…
Jen abyste neskončili u těch vlakových přejezdů, jak popisuje matějíček
no to mi tu mame cely les plny kaminkovych cesticek, ale je tam malo lavicek.