USA 1

18.9.2012
(23:00 Pittsburghského času, 5:00 následujícího dne Curyšského času)
Tak jsem se i já podívala za velkou louži. Zatím jsem z toho tady moc neviděla, ale i letiště stála za to. Celkem mi cesta trvala kolem 22 h. Neboli, v 5:55 Curyšského času jsem opustila byt a ve 22h místního času (Pittsburgh) jsem vešla do pokojen hotelu Holiday Inn v kampusu University of Pittsburgh s malým nákupem v 7 eleven. Časový posun je šest hodin.
Ráno mě hodil na letiště Vláďa a hned po vstupu jsem zjistila, že budeme mít minimálně půl hodiny zpoždění. Takže nebylo kam spěchat. Měla jsem tři hodiny do odletu. První kontrola byla trošku nepříjemná, a i když mě Vláďa upozorňoval, že to tak být může, stejně jsem se cítila pěkně nepříjemně. Nejhorší bylo, že paní u kontroly používala zvláštně tichý hlas, jako bych byla ve velkém problému. Kdo vám balil zavazadlo? Kde to zavazadlo od té doby bylo? Jestli vezu jen vlastní věci, nebo i něco od někoho jiného? Co budu v Americe dělat, apod. Tady jsem prošla a mohla jsem jít na další kontrolu (bylo mi pochváleno moje tričko z mumií ze špaget s nápisem “more ketchup” :D) Vyndat batoh, pásek jsem si ani nebrala, boty jsem si sundávat nemusela. A pak už hurá na snídani – pekanový šáteček s medem a čaj (který byl 2x drahý jak ta mňamka). A jen čekat a čekat. Jo, ještě jsem so koupila brownie s karamelem – to byla fakt ňamka (no bůhví, za jak dlouho bude nějaké jídlo, že?)
Vlastní let byl v pohodě. Bohužel letadlo je natolik hlasité, že jsem svého ipoda poslouchat nemohla. Naštěstí to je ale i tak dost tiché, že se při tom dá spát. Pouštěli nám tři filmy a vůbec netuším jaké. Chvilku jsem si četla, pak jsme různě měli nápoje a oběd (kuře se špenátem a bramborovou kaší a k tomu malý šopský salát, dobré). Co mě ale překvapilo, že všechny nápoje podávají v plechovkách! Umíte si představit těch plechovek, když nám je za let nabízeli minimálně třikrát a těch lidí na palubě mohlo být faaakt hodně. Jinak seděla jsem přibližně veprostřed letadla, v prostřední řadě uprostřed s výhledem na pět obrazovek :). Ale stejně jsem většinu cesty spíš proklimbala. Ale co jsem stihla sledovat, jak obě dámy po mém boku popílely 😀 Jedna začala vínem (třikrát), si dala pivo a nakonec kolu. Paní na druhé straně začala pivem (třikrát), pak byl na řadě džus s vodkou a na závěr víno. Mazec 😀
V Atlantě jsem měla na přestup tři hodiny, takže hodinové zpoždění bylo stále v pohodě. Ještě na palubě letadla jsem si vyplnila formulář, který všichni musí vyplnit a pak už jen stát ve frontě. Jediná problém jsem měla na kontrole na navazující let, kdy jsem si zapomněla z batohu vyndat noťase a batoh tak pak musel kontrolou ještě jednou (ale to bylo proto, že ten chlápek za mnou hrozně spěchal a mě to vyvedlo z míry). Pak vláčkem ke gateě a zase čekat. Opět jsme měli hodinu zpoždění. Jako malý snack jsem si koupila octové brambůrky (a opět jsem si vyslechla, že mám pěkné tričko – ti Američani jsou prostě jiní 😀 – celkem jsem to dnes slyšela 4x). Ve výsledku jsme odlétali z Atlanty dvacet minut před plánovaným přistáním v Pittsburghu.
Takže do Pittsburghu jsem doletěla někdy kolem osmé místního času (to v Praze už byly dvě ráno). Tady už žádné kontroly nebyly. Jen si dojít pro kufr a najít odkud jezdí autobus do centra. Ten mi jel za 15 minut. Z řidiče jsem zkoušela dostat, kde bude nejlepší vystoupit, ale odpovědi jsem nerozuměla. Tak jsem to pak probrala s jednou z cestujících a ta za řidičem zašla a ten mi pak řekl kde (byla to poslední zastávka – hodina jízdy z letiště). Musím tedy říct, že po Zurichu jsem se tady cítila trošku … malá. Přeci jenom Zurich je oproti tomuhle vesnice :). Navíc už byla tma. Ale řidič mi ohlásil stanici a přesně vysvětlil, jak se k hotelu dostanu. A taky že jo.
Pokoj je úžasný! Nevím, jestli to jsou tři hvězdičky nebo víc, ale tady se mi bude líbit. Dvě velké postele, velká televize Samsung, vana, ručníky, župan, mýdlo, šampón, fén, i žehlicí prkno. Mám to bez snídaně, protože tou vždy začínáme na konferenci. Takže jen zítra ráno (středa) ještě konference není, takže si někam zajdu. Stejně ale asi tento den strávím víc u počítače v pokoji – potřebuji dodělat prezentaci a poslat abstrakt na další konferenci, která tentokrát bude v Čechách; a taky potřebuji spát (teď už jsem, když nepočítám podřimování v letadle, vzhůru 24 h). Holt si pak nějakou prohlídku města, nebo tedy alespoň jeho kousku, nechám na neděli, kdy už tu bude Vláďa.

2 komentářů

  1. Jak to děláš – já jsem dovolenkovou prezentaci dělala 8 týdnů a ty napíšeš takový popis ještě ten večer. Že sis něco připravila cestou? Amerika je opravdu veliká, ale je dělaná pro lidi, všechno se dá dobře dohledat! Jo a Holiday In asi budou mít ty hvězdičky 4 – taky je se CUP využíváme :-D

  2. No já jsem si ten text skládala cestou v hlavě a vím, že kdybych psaní odložila, tak už to nikdy tak obsáhlé nenapíšu. A musí to být aktualizované … navíc, kdybych to pak psala vše až po návratu, tak už 90 % věcí zapomenu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *