Tak na to konečně došlo – po skoro ročním tréningu na vnitřní lezecké stěně jsem se s Vláďou vydala na venkovní skálu. Navzdory předpovědi déšť nepřišel, a tak jsme si lezení užívali celý den. No … ono jsme toho ve výsledku moc nevylezli – všechno hrozně dlouho vždy trvá – než se člověk připraví, než se přemotají lana, pak vlastní lezení, a tak. Na vyzkoušení to bylo dobré, ale vnitřní stěna mě asi baví víc. Nejprve jsme zamířili ke Schwyzu (viz mapka) a po dvou cestách jsme ještě přejeli do … (viz druhá mapička). No a příště na něco delšího, co je prý zábavnější.