5.5.2012, Zürich
Tak konečně máme i my doma domácí pekárnu. Již loni jsme si ji chtěli pořídit, ale z nějakých důvodů jsme to pak odsunuli. No, a letos ji Vláďa dostal k narozeninám. K tomu nám děda nadělil asi sedm kilo chlebové mouky a směsí, takže hned po návratu „domů“ jsme mohli začít testovat.
Jen ještě než začnu, tak co vlastně máme: pekárna Eta Harmony má příkon 800 W, dva malé a dva velké hnětací háky, dá se v ní připravit chleba až do velikosti 1,5 kg (ale již jsme zjistili, že 0,5 kg je až až) a má 11 programů (kromě jiného i na džem … a dá se v ní připravit i sekaná) a váží 7,9 kg (je to pořádný macek a kromě toho kolem ní a nad ní musí být dostatek volného prostoru k odvětrávání). Pro více info, se můžete podívat sem nebo sem .
Takže Vláďa v sobotu prostudoval návod, pročetli jsme postupy na sáčcích a mohli se do toho pustit. Ale ono to není tak jednoduché. Není chlebová směs jako chlebová směs. U některých mi přijde, že to je snad jen dražší mouka – musí se do toho přidat olej, mléko, vajíčka, cukr, sůl, droždí … to už si můžu udělat chleba z normál mouky a vyjde to levněji. Chce to holt číst etikety pořádně rovnou v obchodě. Pak jsme ale mezi balíčky našli i žitnou směs, kam se přidává pouze voda a ojel. S tou jsme začali. Ona to je náhodou docela věda … nejprve v návodu píší, že se musí VŽDY nejprve dát do nádoby voda (a další tekutiny), pak chlebová mouka/směs a na závěr droždí a dochucující složky. Jenže o pár řádků dál je zase uvedeno, že jakmile se jedná o hutný chléb, tak naopak musí přijít nejprve droždí a mouka a pak teprve voda. No což. Řídili jsme se tím, co bylo na obalu – dokonce tam je i uvedeno, že v případě pekárny Eta máme použít program číslo jedna. Takže pečení mohlo začít. Tím, že jsme začínali v sedm hodin večer, na chleba jsme se mohli těšit až v půl jedenácté – ano, ano, klasický program trvá 3,5 h. Tento program se skládá z předehřívání ingrediencí, pak se to hněte bůhvíjak dlouho, a pak to kyne, kyne a kyne. Na závěr se to upeče. Ještě je tam „okno“ na přidání dochucujících složek, jako v našem případě slunečnicových semínek.
Přidání ingrediencí bylo jednoduché. Pak následovalo předehřívání … takže zatím se nic nedělo.
Pak se to začalo hníst. To byla docela legrace – celý stolek se klepal a míchačky si předávali jednu malou kuličku těsta … no byli jsme zvědaví.
A za 3,5 h – hotovo – teď jen opatrně vytáhnout, nechat vychladnou, vyklopit …
… a vytáhnout hnětací metly.
Náš první chleba …
… žitný s kmínem a slunečnicovými semínky.
A s čím jsme si ho dali? No samozřejmě s čokoládou :).
Zdravíme. Přečetli jsme to společně s Káťou, Vincou a Timou. To jsou už zkušení pekaři a chleba se jim moc líbil. Ještě víc se jim líbila ta čokoláda na něm.
Jo, jo – já jsem byla napnutá a jen se mi sbíhaly sliny, do momentu, než jste tu dobrůtku znehodnotili – čím – no ČOKOLÁDOU
Tohle je jedna z nejlepší pekáren