Leden 2020

Tak leden se rozjel v rychlém tempu. První týden jsme s Eli (nebo spíš Eli sama) doháněla úkoly, které neměla – poslední dva dny před Vánocemi chyběla a nějak jsme nedohledali, co bylo za úkoly.

Až v půlce ledna se mi podařilo nevídané – na prádelní šňůře již nic neviselo 🙂 K praní toho bylo hodně a v té naší sušárně je lépe, když to visí alespoň dva dny, ať je jistota, že to je proschlé. Pak na to někdy zapomenu, takže to schne důkladněji a déle :-).

Jednu lednovou neděli se udělalo tak hezky, že jsme museli vyrazit na výlet – na Říp. Eli se do “kopců” moc nechtělo, ale pak uznala, že to nebylo tak hrozné. S Vláďou jsme tu byli po dlouhých 13 letech! Ulovili jsme první dvě letošní kešky a jeli domů.

Na tři krále jsem bohužel nestihla upéct tříkrálový koláč, tak jsem alespoň upekla “tříkrálový” cibulový quiche 🙂 A na poslední chvíli jsem si vzpomněla i na fazolku (figurku krále, která by se v troubě nerozpekla jsem v tom spěchu nenašla). A kdo jí pak objevil a byl král? Vláďa. Ve Švýcarsku se peče speciální Tříkrálový koláč se zapečeným malým králem. Balíme vánoční výzdobu. Nemusíme řešit, kam s vánočním stromkem – máme umělý a ten jde do sklepa.

Další víkend jsme udělali jen krátkou (to stačí) procházku po okolí. Konečně jsem viděla, kde je Šnečí farma, objevili jsme i studánku (s příznačným jménem “Prdlavá”) a lámali si hlavu, co že je to ta nádrž “biohazard” (což byla asi nádrž za výpustí vyčištěné vody z Čističky Odpadních Vod, odkud to dále vtéká do Drahanského potoka). Teče to tedy pěkně hnědé, následně se to asi ještě přírodně dočistí v mokřadech které následují v oblasti mezi ČOV a Drahanským mlýnem.

Elišce jsme zabalili na hory – na její první velký školní zájezd – do Krkonoš … a neodjela, páč ji den před tím skolila nějaká viróza. Ale nebyla sama. Odjezd byl v neděli, a už v pátek večer jsme dostali e-mail, že 6 dětí nejede. V neděli se toto číslo vyšplhalo na 10. Ještě jsme se s ostatními rodiči shodli, že když to během 1-2 přejde, že je tam zavezeme. Ale Eli prospala de facto 2,5 dne, až během úterý byla jakž tak ok (rozuměj – měla dost síly na provokování Matyho, kterého to v neděli v noci také schvátilo), ale ještě to bude chtít pár dní na rekonvalescenci. Takže kufr budu moct zase vybalit. … Nakonec byla ve čtvrtek zase celá spací, takže kufr jsem ve čtvrtek definitivně vybalila a v klidu jsme to dokurýrovali doma.

No a tím, že Vláďa byl v té době v Curychu (bylo to tak pěkně naplánované, že Eli bude na horách, Vláďa v Curychu a já s Matym budeme mít pohodu u babiček … a nic), tak jsem musela nakupovat online – Rohlík nám zařídil čerstvé vývary a skrz Benu lékárnu i další prášky, u Hras jsem objednala hry a nějaké dárky na blížící se narozeninové oslavy, a na Amazonu jsem našla super Unico hrad, již na Máťovy narozky. Unico je jako lego a duplo, jen o něco levnější, někdo si stěžuje na kvalitu, mě to tak nepřijde. A někdy upřednostním kvantitu nad kvalitou. Ale také mají jiné kostičky (tvarově) než duplo. A přes Amazon je to levnější, než nakupovaní ve Švýcarsku. Tam často Amazon do Švýcarska nezasílá, takže jsme využívali německou zásilkovnu, případně platili clo. Teď mi to zadarmo doručí až domů, takže další výhoda být zpět v Čechách 🙂

Vysvědčení – 3 týdny před koncem pololetí nám babička skoro až vyčetla, že Eli neví, co je to vysvědčení 🙂 K tomu jsme se zatím nedostali 😀

Stále hledáme pro Eli německou konverzaci. Máme něco vyjednáno, ale ta komunikace je tak pomalá. Případně nám to hatí nemoci.

Citát měsíce

Až při odlivu se ukáže, kdo celou dobu plaval bez plavek.

Only when the tide goes out do you discover who’s been swimming naked.

Autorem citátu je Warren Buffett, ale četla jsem jej v knize Ideální investiční portfolio od A.Tůmy. Jako zní to dobře, jen rozklíčovat, co se za tím skrývá. Je to totiž Buffetova úprava jiné moudrosti: “A rising tide floats all boats.” (Altusg) – When things are good all businesses are making money but when things turn south many are exposed. The flip side of that is many highly successful long-term businesses achieve their biggest gains during low tides as they win market share from the naked swimmers.

A co dál? Vláďa byl na týden v Curychu, pracovně. Domů nám přivezl prací prášek (ještě jsme nenašli náhradu) a dezinfekci do pračky, kokosové mléko a bujón od Alnatury :-). Také žiletky, které jsou o více jak 50 % levnější, než v Čechách.

Konečně, když už jsme se sídlem v Čechách, jsem si objednala českou čokoládu Jordis. Kdysi, když vznikali, jsem se k tomu nedostala, a nyní to na mě vykouklo v jednom obchodě s degustačními balíčky kávy. Takže jsem neodolala a tuto nehorázně drahou čokoládu přidala do košíku. Řekla bych, že je snad ještě dražší, než čokoládka Francois Pralus a Michel Cluizel, kterou měl Vláďa v adventním kalendáři. Když nebudu uvažovat o té degustační sadě, ale normální tabulce, tak tyto značky (100 g tabulka) vyjdou na 155-170 Kč.

Už snad konečně budeme mít dořešené švýcarské daně (které měly být do konce září 2019 hotové).

Začínáme řešit české daně za konec roku 2019.

Řešíme II. pilíř švýcarského důchodového pojištění (po opuštění Švýcarska si můžeme nechat naspořené peníze vyplatit. Což se vyplatí víc, než je nechat ležet na účtě, kde se platí poplatek 36 CHF / rok a úroky žádné. Jen ty peníze nerozfofrovat a nějak dobře uložit.).

Zrušila jsem konečně Fio brokera – to jejich rozhraní je příšerné (a to mám zkušenosti s alespoň dalšími 10 online platformami). Když mi ani nejsou schopni vyjet výpis zisků pro daňové účely, tak to fakt ne. Jen bych se tím stresovala (i jen to, myslet na “prázdný” účet někde v bance mě stresuje – “co když ho najednou zpoplatní, já to nezjistím, a to nepoužívání mě vyjde na hrozné peníze?” 🙂 ). … A po pár dnech mi volali, že mi jejich kolega nedal podepsat ještě jeden dodatek, takže tam stejně ještě budu muset. Co nepůjde online, už nebudu zakládat 🙂

Už si zabydluji pracovní stůl v ložnici. A protože máme internetovou televizi, lze na ní koukat i na počítači … z postele … Takže dětské marodění mělo i své světlé stránky, když jsme se (když zrovna nebyly v horečkách) usalašili v posteli a koukali na Princeznu Sofii :-).

Naše sbírka DUPLO a UNICO kostiček se rozrostla ještě o Big Briks. Nedá se svítit. DUPLO má omezenou nabídku tvarů a také je to přeci jenom cenově jako Porsche :-).

A na závěr měsíce jsme si opět udělali výlet na Potůčky, kam byla směřována velká narozeninová oslava. Bohužel se počet účastníků, kvůli všelijakým virům, smrsknul tak na polovinu. Ale i tak jsme si to užili. Vláďa vzal Elišku na sjezdovku (jediné místo, kde byl širokodaleko sníh) a aby toho neměl málo, zaběhal si za ty dva dny snad 30 km.

1 komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *