Rychlý zápis.

Minulý týden se toho tolik dělo, že jsem vůbec neměla čas usednout na chvíli k počítači a něco napsat. Tak teď (snad) v rychlosti (chci jít brzy spát, protože zítra máme ústní zkoušku z němčiny, tak ať mohu brzy vstát a ještě si něco natlouct do hlavy).
Úterý 7.12. – vstávání v 6h. Rychlá snídaně a hurá na letiště. Cesta trvala cca 20 minut. Nechala jsem si zabalit moji plátěnou tašku (něco a la tepelná vakuace), ve které jsem měla 5 kg čokolády (přežila to). Oba lety (Zürich – Kolín; Kolín – Praha) proběhly v pohodě. Každý trval asi hodinu. Nad Zürichem azuro (krásný vyhlídkový let), nad Prahou mlha a sněhu až to hezké nebylo. Domů jsem se dostala kolem druhé hodiny. Rychle vybalila nejnutnější věci a jala jsem se připravovat prezentaci na zítra – Workshop of Applied Mechanics pořádnaný na ČVUT. Večer jsme šli s Vláďou na vepřové koleno a lívance do restaurace Valcha v Břevnově.
Středa 8.12. – WAM. Já začínala se svoji prezentací v angličtině jako první. Hned od začátku jsme měli 15 minut skluz, takže jsem to hnala. Jiní spolužáci nebyli tak ohleduplní a nutili nás poslouchat jejich nudný výklad přesčas. Naopak u některých jsem byla mile překvapena, jak to mají dobře připravené. U těch by naopak člověk čas rád nastavil. Dopoledne byli ještě přítomni nějací profesoři, odpoledne snad jen jeden. Takže spíš to byla taková fraška. No alespoň jsem si ujasnila, co jsem zatím v Zürichu udělala a kam chci pokračovat.
            Večer jsme jeli na véču k babičce. „Jeli“ není to správné slovo – z Dejvic do Vysočan to byla jedna velká kolona!! : ( Cesta trvala hodinu. Zato večeře se povedla – kuře na bábovce (kdo nezná, vysvětlím) a buchty. Tradičně jsem se hrozně přejedla. Ještě že jsme byli autem : ).
Čtvrtek 9.12. – ranní zubař v nové ordinaci. Trošku se mi odštípl zub, tak mi to jen zabrousil (na to jsem čekala 45 min! : ( ). K tomu mi ještě „ucpal“ jednu dírku v zubu, objevil jednu odštěpující se plombu a na příště si nechal tři otazníky. To to bude příště vypadat!
            A hurá do školy za školitelem. Probrala jsem s ním vše, co jsem zatím udělala a připravili jsme, co budu dělat dál; naplánovali jsme jeho návštěvu a probrali můj článek do časopisu. Mezitím jsem to proložila obědem s kamarádem a hodinovou schůzí celého ústavu. Dovezené čokoládové kuličky sklidily úspěch. Ještě rychlá konzultace v mé kanceláři a už jsem jela na plavání. Do bazénu jsem ale nevlezla – z Zürišského jsem asi už rozmazlená. Zato do hospody, která následovala, jsem šla ráda. I zde švýcarská čokoláda slavila úspěch : ).
Pátek – zjistila jsem (po několika restartech, obnově systému a stažených nových ovladačích), že mám špatnou obrazovku u monitoru. Záručák se prozatím najít nepodařilo. Tak jsem ho vypnula. Ještě jsem tedy na tom stihla připravit nějaké excelovské funkce pro Ph.D. studentku do Zürichu. Naštvaně jsem to pak vše povypínala a vyrazila za druhou babičkou na oběd. Řízek se salátem byl výborný. Jen jsem se opět přejedla (předcházela polévka a následoval dortík a cukroví, k tomu káva a dlouhé hodiny vyprávění). Pak jsem si chtěla zařídit zabarvovací dioptrické brýle. Bohužel tři měsíce starý předpis od očařky je již neplatný. Tak příště. Jen jsem dojela domů, vyrazili jsme na nákupy. Celí unavení jsme dorazili domů po deváté a začali balit na druhý den – výprava na rodinou oslavu.
Sobota – vstávat v půl osmé. Následovala cesta necelé tři hodiny k Adršpachu. Sněhu tedy bylo pomalu víc v Praze. V jednu to začalo obědem … no co vám budu povídat … jak takové rodinné oslavy probíhají – pije se, jí se, a to pořád do kola. Ale ještě dokud bylo světlo, tak jsme posbírali malé děti a šli s nimi bobovat, takže alespoň trochu pohybu bylo, … ale stejně. … A někdy po osmé hodině vypli proud : ( Tak zábava pokračovala při svíčkách.
V neděli jsme ráno vyjeli relativně brzy (v 9h). My jsme si doma začali pomalu balit věci na cestu zpět, ale ještě nás čekalo nakupování v centru, Harry Potter v kině a večeře u mých rodičů (jehněčí, špenát, fazolky, knedlíky). Domů jsme se dovalili opět slušně najedeni.
V pondělí ráno vystartoval Vláďa na kontrolu k doktorce a já do Holešek pro jeho bylinky na pevné zdraví. I při usilovném tempu balení jsme nevyjeli před polednem. Naštěstí jsme zrušili dnešní plánovanou návštěvu (přesunuli na svátky), jinak bychom dorazili do Zürichu snad až o půlnoci. Takhle jsme byli v klidu a dorazili po šesté. Po sněhu ani památky. Rychle vybalit a šup na úkol z němčiny a na přípravu na zkoušku.
Úterý – všichni vyzvídali, jak jsem se v Praze měla. Poté, co jste to dočetli až sem, si snad dokážete představit, že tak úplně odpočinkový výlet to nebyl. V 10h mě čekala schůze naší skupiny; následně práce s excelovskými funkcemi pro již zmiňovanou Ph.D. studentku; shánění nějakých článků, apod. A nasněžilo dobrých pět cm.
A zítra (ve středu 15.12.2010) – v poledne němčina, večer firemní večeře. Ve čtvrtek pak dopisuji písemnou část zkoušky z němčiny. Na sobotu prý hlásí pěkné počasí, tak snad budou běžky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *