Konečně volno

Jo jo, člověk by řekl, že když jedno dítě chodí do školky každé dopoledne (a 2x odpo na 1,5 h) a druhé 3x týdně na celý den do jeslí, že budu mít hafo volného času pro sebe, že? No tak to úplně ne. Maty celý den v jeslích to jo, to si od něj odpočinu. Vláďa ho v sedm ráno odvede a mezi pátou šestou přivede. Ale „dopoledne“ ve školce znamená, že tam je Eli od půl deváté  do dvanácti. Tedy 3,5 h. Během kterých musím uklidit celý byt (dnes tedy bez luxování, které jsem stihla již ve středu. Víckrát než 1x týdně to teď nestíhám), zacvičit si sérii cviků na záda, podívat se, co dělají trhy, odpracovat nějaké věci do práce, prát, věšet a sbírat prádlo, umýt nádobí od snídaně. Jo a ještě bych měla uvařit oběd, to už asi nestihnu, takže ho pak uvařím, až bude Eli doma. Plný program na tři hodiny, co? Po noční bouřce se trochu ochladilo, ale ze mě stále leje, jak tady pobíhám z je jedné místnosti do druhé, sem tam si dám dvě patra schodů na pračku (a pár dřepů při čekání, než dopere :D), apod.

A co ta další volná dopoledne? Dvě z nich je doma Máťa, takže to nějaký čas strávíme na hřišti (nejlepší jsou ta celooplocená, kdy vím, že Maty nikam nezdrhne a mohu si odcvičit povinnou sestavu), v obchodě a doma pak poklizením, sváčou, … A pak jsem byla dvakrát v práci – vždy 7-11:15, parádní pracovní doba, co? do devíti jsem v kanceláři většinou sama, takže se mohu pěkně soustředit, pak už tam je mumraj a schůzky.

Odpoledne nejsem sama nikdy, buď s oběma, nebo s Eli. Tento týden jsem byla třikrát v bazénu – jednou sama si zaplavat během Eličiny úterní odpoledky, v pondělí odpo s Matym, během Eliščiny pondělní odpoledky, a ve středu s oběma. Zvládli jsme to dobře. I když voda i v tom parnu se Máťovi zdála spíš vlažná/studená a dával to vědět hlasitým a vysokým pískotem.

Včera jsme byly s Eli v ZOO podívat se na želvy, orangutany a krokodýla. Pak ještě sehnat nové boty na cvičení (překvapivě ji za rok vyrostla noha) a stavily jsme se i u mě v práci na kafíčko a popřát Ole k narozeninám. A pak rychle domů (kam jsme dorazily až v šest) vařit véču.

Takže takhle vypadá volný týden. O víkendu asi budu pecka sedět doma.

1 komentář

  1. No to je prostě holt normální rodinný život. Ale zažije se v něm spousta krásného, na což se později rádo vzpomíná. I když člověk často padá večer do postele zcela utahán.
    Ti, co raději rodinný život (děti) neriskují a žijí tzv. single, nebo bezdětní, končí často v chronické depresi jako alkoholici nebo narkomani nebo obé. Když se ovšem vrhnou na politiku, tak je to potom trága (Merkel, Macron, May atd.).
    Jirka
    Upozornění. Ve stáří (důchodu) člověk taky nemá moc volného času a nic nestíhá. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *