Nebezpečná móda

Během našich letních výletů jsme byli svědky nejednoho případu, pro mě až překvapivě často, jednoho cyklistického nešvaru. A tím je „zdobení“ kola helmou. Viděli jsme jedince, kterým se helma jen tak bimbala na řidítkách, jiní ji fikaně umístili zepředu na představec, jako jakési beranidlo. Jistě, v případě čelního nárazu by si daný jedinec nepoškrábal řidítka, ale měla jsem dojem, který stále mám, že helma patří na hlavu a že jedině tam (dobře nasazená a připevněná, správná velikost a vysoká kvalita je samozřejmostí) plní svoji opravdovou funkci. A tou je – v případě pádu či nárazu zamezit poškození hlavy. Z pohledu „normálních“* měřítek pro zajištění mé bezpečnosti dělám až moc**, ale myslím si, že helma na hlavě je to minimum, které by KAŽDÝ (ne jen ti, kteří to mají ze zákona povinné a leckdy to stejně nedodržují) pro sebe a svoji zdravou budoucnost měl udělat. Chápu, že ve 30° se hlava, obzvláště ženám s hustými vlasy, nepříjemně potí, ale každý by si měl ujasnit priority – buď bezpečnost, nebo „krása“. Každý „normální“ člověk snad dá na první místo zdraví.

Naprosto nechápu lidi (jasně, že chápu, ale pak si o takových lidech musím myslet „své“), kteří si myslí, že helmu mají na hlavě proto, kdyby náhodou VLASTNÍ vinou sebou řízli. A pak si helmu nevezmou z důvodu „já jezdím pomalu a opatrně“! To je naprosto špatná cesta. Helmu mám na hlavě proto, aby mě ochránila, když NĚKDO JINÝ udělá chybu a já sebou následkem toho říznu, nedej bože mě rovnou zkosí.

Skoro se mi dělá zle (v některých případech mám opravdu bujnou fantazii), když vidím rodinku s dětmi, kdy jedno malé dítko jede pěkně s blembákem na hlavě, druhé dítě (většinou taktéž s helmou) klimbá v sedačce, kde se mu hlavička kýve ze strany na stranu podle toho, jak jeho rodič, který HELMU NEMÁ, umí kolo ovládat. A pak přijede nějaký šílenec a … darmo mluvit.

Myslím, že ve sportu, kde člověk přichází do styku i s jinými lidmi (ať už sportovci, či jen „přihlížejícími“, v horším případě účastníky silničního provozu), by měl každý myslet především na své zdraví. Jsou věci, na kterých se opravdu nevyplatí šetřit – na trhu je takový výběr helem, že najít takovou, která bude dobře odvětrávat, nemůže být zas až takový problém.

* Pozn. autora: obecně se za normální považuje to, co dělá většina. Jiná definice „normálního“ je „tak jako to dělám já“. Zde uvažujte první variantu.
** Na obou nohách vozím odrazové proužky, za ošklivého, ale i SLUNEČNÉHO počasí vozím (zapnuté) blikačky (pořád mě někdo upozorňuje, že mi bliká blikačka – OD ČEHO JI NA TOM KOLE ASI MÁM?!?) a v batohu mi nechybí minimální lékárnička (po nedávné nepříjemné zkušenosti s Vláďovým pádem jsem do ní přidala jednu gázu navíc)

4 komentářů

  1. Hmmm…to nevím co bys řekla na nás šílence (já a trenérka), kteří na koni jezdíme zásadně bez helmy, a to i při skákání a do terénu, kde riziko úrazu je několikanásobně větší než na kole (pokud tě tedy nesejme auto). Já sice vím, že se to ze zákona musí a jezdit bez helmy je blbost (každého nutím a chválím, že ji má), ale prostě ji nosti nebudu…

  2. Ano, správně, blikačky vzadu a pokud možno vepředu furt zapnutý. Jako řidič auta takhle vidím cyklistu o hodně dřív. Prosím Tě, Míšo, o zapnutých blikačkách hlavně povídej Vláďovi. Sem s ním před lety měl na toto téma spoustu debat…

Napsat komentář: Dadulka to Míša Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *