Čekání na Godota

7.5.2010
Tento zápis bude stručný, ale i tak se v něm slovo “čekání” objeví 5x. Proč to? No protože tato “akce” se ve smyslu čekání nesla celá. Nejprve koupit lístky – díky hercům je představení skoro hned vyprodané, a tak se Vláďovi až na podruhé podařilo přes internet lístky zamluvit (takže to žádné čekání nebylo), ale až na dobu za 3 měsíce, takže tady jsme se načekali. Nakonec v den představení Vláďa onemocněl, takže jsem šla s Martinem a jeho kamarádkou.
A vlastní představení? Obsazení úžasné – David Matásek, David Prachař, Ondřej Pavelka, Jan Kačer. Kdo četl “předlohu”, jistě si umí představit scénu, na které jsou maximálně výše uvedení čtyři herci, většinou ale pouze dva a vedou nekonečné rozhovory o čekání, o životě, o minulosti a budoucnosti (i když to jediné, čím všichni byli schopni žít, byla přítomnost), ale to vše ve více či méně absurdní rovině.
Děj rozhodně rozebírat nehodlám, … protože, … no já to klidně přiznám – asi jsem dílo tak úplně nepochopila. A jak to pak někdo shrnul v tramvaji – “první polovinu se čekalo až přijde Godot, druhou půlku na to, až odejdou herci.” 🙂 Přeci jenom tříhodinové absurdní představení, i v pohodlných křeslech, které v Nové scéně ND jsou, bylo dlouhé. Nejinak tomu bylo při čekání na WC (pouze 4 kabinky !!) a na kapku kofeinového moku na svlažení a zbystření nervů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.