Píchačky

Musím uznat, že moc příspěvků ode mě není, ale ona to Míša docela vynahrazuje, ne? 🙂
Ale abyste neřekli, tak bych dneska udělal maličký zápis. Jde o to, že s příchodem do Švýcarska jsem přešel z 40 hodinového týdne na 42 hodinový. Někdo by řekl, že ty dvě hodiny navíc zas tak velký rozdíl nejsou [také jsem si to říkal :-)], ale opak je pravdou. Největší problém nastane, když člověk chce utéct brzo, aby mohl ještě po práci třeba na kolo. Další problém je, že si člověk tak nějak podvědomě přidává, přičemž ve skutečnosti odpracuje méně. Když se k tomu ještě přidá horší pamět ve smyslu “v pondělí jsem určitě pracoval celý den”, tak pak je ve finále překvapený, jak se flákal 🙂
U nás ve firmě máme na sledování docházky elektronické “píchačky”, které slouží ke sledování delších pauz jako je např. obědová pauza, nebo když si jde človek zahrát kulečník, který je součástí kancelářského vybavení 🙂 Každé pondělí pak dostanete souhrn toho, co jste minulý týden odpracovali a vidíte, jak jste na tom. No a i když jsem se minulý týden fakt snažil, tak jsem kladnou balanci neuhlídal a po prvním celém pracovním týdnu jsem byl v záportu necelou hodinu a půl 🙁 Tak jsem si zavedl ještě osobní “píchačky”, abych měl k dispozici přehled každý den a nebyl pak opět překvapený. A podle svých záznamů to vypadá, že druhý pracovní týden jsem už zakončil v plusu a snad se mi podařil i vymazat můj rest. Tož uvidím opět v pondělí 🙂

2 komentářů

  1. Jó, každý začátek je těžký. Dřív (můj dedeček Míša z maminčiny strany) říkal: "Trp kozáče, budeš atamanem". On děda byl ruský legionář…

  2. Ale to je velmi vtipné! Moje píchačky jsou televize – jsou přes den swriály, které když chci vidět, tak musím natáhnout večerní práci a to při mých 3 projektech a jedné VŠ se někdy opravbdu natáhne třeba do 23.00 Takže Ti naprosto rozumím a přeju, aby ses brzy zaběhl a nemusel na čas myslet.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.