Vánoční Basilej

3.12.2011
Vánoční trhy v Zürichu jsme si již prošli, předpověď počasí hlásila déšť, takže na nějaký pěkný pěší výlet to nebylo; navíc Vláďu trošku pobolívá koleno, takže abych ho potom z nějaké dvoutisícovky snášela dolů, to také ne, takže – vánoční trhy v Basileji (Bale, Basel) byly tou pravou volbou. Autem to zabralo něco přes hodinku – Švýcaři opět nezklamali a v deštivém sobotním dni provozovali (jak to Vláďa nazval) „švýcarský národní sport“ – stát z zácpě na dálnici Zürich-Bern. Ale dalo se to.
„Výstava“ pře muzeem umění v Basileji.
Bez sněhu ty vánoční trhy vypadají trošku ochuzeně, ale na druhou stranu člověku tolik nemrznou ruce a uši. Shodli jsme se, že vlastní centrum Basileje oproti Zürichu nic moc. Místní Münster tedy pěkný, to se musí nechat (a výhled z něj supr, i když nevím, jak to dělají v létě, když se nahoru hrnou davy turistů), i když hezčí mi přišla místní radnice.
Tahle vyhlídka není pro tlustý.
Ale stánky moc pěkné a dobré.
Se stánky v Basileji a tradičním keramickým hrníčkem na svařák. Žádné plastové kelímky. Takže bych mohla letos ke své velké sbírce již dvou hrníčků přidat ještě jeden – z Drážďan.
Vláďa dokonce tvrdil, že se mu to líbilo více než loni (nebo předloni) v Drážďaněch. Že prý tam si nemohl nic pořádně vybrat. Já bych řekla, že je prostě nerozhodný – že tam bylo tolik věcí, že si prostě ne a ne vybrat. Pravda, co si tak pamatuji, tak tam převládaly perníky všech možných tvarů a velikostí, to samé platí i o klobáskách a v neposlední řadě punč a svařák. To zde perník nebyl snad žádný, klobásek pár, … pak jsme zahlédli langoše, svařák (i nealko) samozřejmě nemohl chybět, ale pak zde byl i raclette, minipizza (nebo spíše chlebová kynutá placka – Vláďa by to asi popsal lépe) s cibulí, šunkou, rajčaty, apod., vafle, palačinky, Berliner (koblihy; Vláďa zvolil náplň Toblerone, já vanilku s Baileys), no prostě ňamka. A nachodili jsme se u toho také poctivě.
Trdlo tu také znají – i když „větší než obvykle“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.