Graz (pondělí)

Pondělí 9.9.2014
Na půl devátou jsem zamířila na TUG (Technical University Graz) na registraci na Summer school on Biomechanics. Dostala jsem jmenovku, informace o Grazu, a ohromný šanon se všemi přednáškami. V devět jsme hnedka začali. No bude to náročný týden. Jak jsem tak v průběhu zjistila, tak mi to přijde, že to je hodně zaměřené na kardiovaskulární systém (takže modelování srdce, cév, apod.), takže budu muset dávat velký pozor, abych si z toho všeho vybrala to, co je důležité pro mě. Není pak divu, že u těch rovnic před pauzou na kafe usínám. Ještě, že tu je i automat na kolu.
Oběd si máme zařídit dle sebe. Naštěstí jsme dostali i seznam, co se kde v okolí nalézá zajímavého. Chtěla jsem vyrazit do řecké restaurace, ale ta má bohužel v tomto týdnu zavřeno. Tak jsem vyrazila do Grammophonu. Je to naprosto vychytané. Mají sedm základních jídel: pizza, toust, salát, pečené brambory, plněné papriky, zapečené špecle se sýrem v pánvičce a omeletu. Tím „základem“ myslím opravdu jen pizzu jako těsto, samotné špecle, apod. K tomu jsou v ceně většinou čtyři ingredience a nějaké sosy. Vše si dáváte dohromady sami, dle své chuti. Takže na stole je pro každou kategorii lístek, kde si z cca 30 ingrediencí zaškrtáte ty, které chcete, a lístek dáte obsluze. Většinou si také zvolíte jednu ze tří možných velikostí. Přišlo mi to jako super nápad. Jen jsem byla s výběrem trošku bezradná :D. Nakonec jsem si zvolila špecle a k tomu jsem si dala brokolici, špenát, špek a uzené tofu. Velikost malou. A nemohla jsem to dojíst! K tomu limonádu s vodou, sluníčko na mě na zahrádce pěkně pálilo, zaplatila jsem šest Euro a odkráčela přes park zpět na přednášky. To se to pak usínalo.
Předášky skončily v šest. Měli jsme hodinu a čtvrt volno. Pak byl sraz v centru na prohlídku města. Na Hlavním náměstí se každé pondělí od 18:30 koná … něco jako Speaker´s Corner v Londýně. Dneska tam mluvčí nabádal lidi, aby slepě nevěřili tomu, co je v televizi, ale kriticky informace hodnotili. Nejlépe číst online denníky a hlavně diskuze ke článkům pod nimi (heslo měl „TV off, brain on“, takže „Vypni TV, zapni mozek“).
Průvodkyni nám dělala mladá studentka historie. Prošli jsme centrum, staré i nové, cik cak. Centrum Grazu je totiž na seznamu UNESCO. Za zmínku jistě stojí dominantní věž s hodinami, na kterých je hodinová ručička velká a minutová malá (dříve totiž měly jen tu velkou, která ukazovala čas, takže jen hodiny, minuty se nějak tipnuly. Až pak chtěli přidat minutovou ručičku, ale větší ručička, než už tam byla ta hodinová, se na ciferník nevešla, tak musela být malá), pak samozřejmě hrad na kopci, Murinsel („plovoucí“ kavárna na řece Maur), moderní budova muzea (takový skleněno-železný blob), radnice na Hlavním náměstí, budova Swarovski na Hlavním náměstí s krásnou fasádou, hradní sídlo Habsburků (mají tu jedinečné točité dvojschodiště, ve světě jsou jen dvě nebo tři další, a umělého sněhuláka na nádvoří, který má spolu s dalšími symboly vyjadřovat pomíjivost času) a mauzoleum. Procházku jsme zakončili v restauraci Gottfried Maurer, kde prý třikrát denně nahoře v okně tančí panáček s panenkou. Zde jsme měli v ceně konference pivo a čerstvý, ještě teplý, preclík. A já, protože jsem před prohlídkou nestihla večeři , jsem si dala dýňovou polévku, kterou mi přinesli zalitou dýňovým olejem a zasypanou dýňovými semínky (ty jsou tady všude). Trošku jsem si dělala starosti, jak se dostanu domů. Uličky jsou tady takové úzké a temné a v průběhu prohlídky jsem se tak trochu ztratila. Ale centrum je tak malé, že se tu vlastně ztratit nedá, takže jsem cestu našla v pohodě.

1 komentář

  1. To "TV off, brain on" podepisuju všema deseti. zejména pro Česko bych to poupravil na "Mainstream off, brain on". ;-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.