Shrnuto – článek pojednává o tom, jak jsou vlastně žvýkačky nebezpečné. Problémem jsou nejen látky, které se ve žvýkačkách používají, ale také to, že většina lidí žvýká každý den (a většinou nezůstane pouze u jedné žvýkačky).
Jak potom i zaznělo v diskuzi, tak kdo si někdy složení přečetl (a porozuměl mu), tak mu muselo být jasné, že se nejedná o nějakou zdravou výživu. Pak samozřejmě můžeme věřit reklamám a spoléhat se na to, že změna pH po jídle ochrání náš chrup (každý si z reklam jistě pamatuje malé bílé človíčky s bílými štíty odrážející útok nepřátelských bakterií, či alespoň onu červeno-modrou křivku zobrazující změnu pH v ústech). Mimochodem, ta změna pH takhle rychle a dobře prý nefunguje. Snad nejlepší, co na tom žvýkání je, je uvolnění slin, které snad nějakou „změnu“ do stavu vaší ústní dutiny přinesou. “ … žvýkání nalačno může stimulovat výlev kyseliny solné a trávicích enzymů v žaludku a za situace, kdy nepřichází jídlo, může vytvářet podklady ke vzniku žaludečních vředů.“ [2]
Ale zpět k článku. Zajímavější čtení byla ve výsledku ta diskuze, kdy se jednotliví diskutující slovně prali, že to či ono vlastně tak nebezpečné není (nebo je), že to či ono jedí/užívají celý život a stále jsou fit, apod. Mě zaujala poznámka, že xylitol, je nezávadný. Obecně se snažím vyhýbat všemu, co umělá sladidla obsahuje. Takže i žvýkačkám, protože všechny, až na jedny, které jsem zatím v Curychu našla, obsahují aspartam a tomu se chci obzvlášť vyhýbat. Ty žvýkačky, které na sobě měly obrovským písmem „bez aspartamu“, měly 4-5 jiných umělých sladidel. Kromě toho v diskuzi zaznělo něco ve smyslu, že Acesulfam-K je taky ok. Tak jak to s tím tedy je?
Někteří diskutující se oháněli informacemi z jiných serverů, které další diskutující smetli ze stolu, jako nedůvěryhodné. Já jsem se obrátila na naši oblíbenou knížku Doba jedová [1, 2]. A zde máme tedy pár informací:
Aspartam (E951)
- “ … konzumace nízkokalorických potravin s aspartamem vyvolává v organismu potřebu příjmu většího množství jídla, takže se vlastně žádné kalorie neušetří.“ [1]
- „Jeho zdravotní nezávadnost je stále předmětem sporů.“ [2]
- Vedlejší účinky aspartamu: poškození mozku, ztráta paměti, vyvolává cukrovku, poškození trávicího ústrojí, zažívací problémy, nevolnost, poškození jater a ledvin, bolesti hlavy, nespavost, a spousta dalšího. [1]
Samozřejmě je otázka, jaké množství konzumované jak dlouho se považuje za „dlouhodobé užívání“. Třeba když mi doktor předepsal hořčíkové tablety a já se optala, jestli by tam neměl nějaké jiné, protože tyhle obsahují aspartam, tak říkal, že to je v pohodě, že on to používá denně posledních 40 let. No tak co s tím pak naděláte?
- “ … , že pití nápojů slazených aspartamem zvyšuje riziko předčasných porodů.“
- Závěr knihy [2]: „Všem čtenářům Doby jedové 2 si autoři dovolují doporučit, aby se produktům s aspartamem důsledně vyhýbali, a to i přes ujišťování o jeho bezpečnosti významnými institucemi a jejich zaměstnanci, kteří k tomu nemají odpovídající vzdělání.“
Xylitol [2] (E967)
- „V přírodě se nachází v mnoha rostlinných zdrojích, jako jsou například maliny, švestky, kukuřice, či oves.“
- „Průmyslově se vyrábí např. z dřevního odpadu nebo z kukuřice.“
- „V současné době je jeho největším producentem Čína, kde je xylitol vyráběn z kukuřičného odpadu.“ (no víme, jaká je kvalita „výrobků“ z Číny ).
- „Ve větších dávkách může mít projímavé účinky.“
- „V běžné literatuře nejsou toxické účinky xylitolu u člověka známy.“
- „Nepodílí se na tvorbě zubního kazu a je proto používán jako sladidlo do žvýkaček. Žvýkačky s xylitolem redukují množství zubního plaku a produkci kyselých slin a snižují tak kazivost zubů i problémy s dásněmi.“
Acesulfam K [2]
- „… působí v ústech mírnou pachuť, která se často maskuje jinými sladidly, nejčastěji sukralózou.“
- „Nevstřebává se sliznicí trávicího traktu, tudíž je zcela nekalorický, a protože se nemetabolizuje, vylučuje se močí v nezměněné formě.“
- „Studie, které byly zaměřeny na prokázání bezpečnosti acesulfamu, byly zpochybněny řadou jedinců a organizací, proto se stále objevují výzvy k jejich opakování.“
Sukralóza [2] (E955, Splenda)
- „Experti, kteří kritizují schválení sukralózy jako umělého sladidla, říkají, že Splenda se podobá víc DDT než cukru.“
To by bylo k umělým sladidlům – takže sice je pěkné, že xylitol z toho vyšel docela dobře, ale snad žádná žvýkačka nezůstane jen u jednoho druhu umělého sladidla.
Pak mě ale zaujaly odkazy některých diskutujících na „takové jiné žvýkačky“, ty bez umělých sladidel a proklamující pouze přírodní základ (a nikoli gumu z ropy). Případně silice (to je pro ty, kteří žvýkají hlavně pro čerstvý dech).
- Silice máty kadeřavé – prý stačí kapka do úst a máte čerstvý dech bez nutnosti žvýkat.
- Žvýkací pryskyřice – obsahují přes 90% čisté pryskyřice z altajského modřínu. Zbytek tvoří přírodní extrakty. Prý si člověk na tu chuť musí trochu zvyknout, ale mělo by to být zdravější, než normální žvýkačky.
- Žvýkačky CHICZA – vyrobené z gumy ze stromů, slazené sirupem z agáve a glukózou. V normálním obchodě asi neseženete, takže jen přes internet.
- Pak se prý dají v Marks and Spencer sehnat žvýkačky s xylitolem (Xylitolem Sugar free spearmint gum with sweeteners).
A ještě jedna poznámka z Doby jedové – když už jsme se dostali k těm sladidlům, tak v dnešní době „zdravé a bezpečné“ sladidlo je cukr, melasa, med, případně novinka
stévie.
Literatura:
[1] Anna Strunecká a Jiří Patočka: Doba jedová. Nakladatelství Triton, 2011
[2] Anna Strunecká a Jiří Patočka: Doba jedová 2. Nakladatelství Triton, 2012
Poznámky: