Na, již několikrát zmiňovaném, blogu Moniky Kolmanové, se konečně objevil článek o jejich investici do SafeFutures. Tak jsem se vlastně na její blog dostala- hledala jsem o této firmě nějaké info a ona to na p2pforu komentovala. Z jejího líčení to vypadá dobře a věřím tomu, že to asi funguje. Vláďa si dal práci a trochu lépe prověřil jejich popis počítačů a fotky servrovny a došel k závěru, což je v článku také zmíněno (nikoli na stránkách SafeFutures samozřejmě), že to majitel používá převážně k těžení nějaké kryptoměny. Že tomu by dané počítače odpovídaly. Navíc je část z nich uskladněna v jejich hotelu, což není běžné místo pro servery. A prý z komentářů v hodnocení hotelu je, že ze sklepa hotelu jde v létě, v zimě pěkné vedro, což též odpovídá velké zátěži při „těžbě“. Takže pokud vám nevadí, že vlastně někomu koupíte počítač pro těžbu kryptoměn, tak je to asi investice v pořádku. Není moc důvod, aby vám neplatil. Jen prý, kdybychom si my chtěli pronajmout výpočetní výkon, tak by to asi bylo u nějaké renomované firmy s pořádnou servrovnou. A jestli nevyzkoušet těžbu kryptoměn sami 🙂 To mi přijde zatím móc alternativní.

Jinak nabídka pronájmu počítačového výkonu není samozřejmě nic nového. A na tom různá individua také vydělávají.

21.6.2019

Ve svém e-mailu jsem si všimla, že mi jednou měsíčně chodí výpis, kolik lidí shlédlo jedno naše specifické album na Rajčeti. Dost mě otravuje to každý měsíc mazat :-), album je už staršího data a statistiky přístupu mě vůbec nezajímají. Kde to ale nastavit? A proč mi to vlastně chodí? Asi jsem si kdysi hrála s Google Analytics a toto bylo takové mé cvičení. Od té doby jsem na to nesáhla a už vůbec nevím, co kde nastavit (a jak se přihlásit). No ale s naším novým blogem by to mohlo být zajímavější. Ráda bych věděla, jestli počet čtenářů převýší počet úzkého rodinného kruhu :). Kdyby Vláďa dělal zápisky ze svých lezeckých výletů, čtenářská základna by se jistě rozšířila. Ale to ve výsledku stejně není cílem. A navíc teď už bude mít Vláďa s horskými velikány utrum. V Čechách to nebude jako tady, že si lanovkou vyjedeme do 1500 m, odkud teprve budeme vyrážet na výlet (na dalších 1000 výškových metrů). Ale musí se nechat, že zatím není z české krajiny znechucen, ba naopak – na běhání a bikování mu zvlněná krajina v okolí Prahy vyhovuje, počet trailů a flow (ať je to co je to) se od našeho odjezdu do Švýcarska také výrazně navýšil a při jeho povídání o posledním cyklovýletu měl hvězdičky v očích :-).

Pokračovat ve čtení

Trošku prozkoumávám různá natavení, teď jsem narazila na toto, tak v rámci cvičení, to zde prezentuji, jinak si toho vůbec nemusíte všímat 😉

  • 775 posts
  • 16 pages
  • 49 drafts
  • 626,817 words
  • 2585 total comments
  • 3 comments in queue
  • 793 comments approved
  • 2 registered users
  • 27 categories
  • 122 tags

Ono se řekne televize, ale ne vždy to je tak jednoduché. Tu krabici máme, ale žádný vstup. Takže jsme zpočátku koukali hlavně na DVD. Naše požadavky nebyly jednoduché – chtěli jsme převážně dětské programy v čj, aj, a nj. A obzvlášť s německými programy je problém. Vláďa by asi rád také Eurosport, a já asi nic nepotřebuji. Líbilo se mi E4, ale s anglickými kanály to je ještě horší, než s těmi německými. O2 TV, ani UPC tv nám nevyhovovala, tak jsme už vybrali satelit. Ale nakonec Vláďa objevil lepší.tv. Jejich nabídka programů mě nadchla. Jde o TV přes internet. Splňovala vše, co jsem chtěli. Problém byl trošku s tou chytrou krabičkou. Jejich verze je už pár let stará a Vláďa se obával, že jen co si ji od nich koupíme, tak přijdou s něčím lepším. Takže na Alza sehnal Vláďa od Tesla (ne, bohužel ne to auto) mediabox a s tím se z naší chudinky staré televize stane smart TV a bude umět přehrávat věci z internetu a i tu lepší tv. Ta se navíc dá vyzkoušet za 1 Kč, takže už zkoušíme, co to umí. Vláďa muset trošku zesílit wifi, aby se nám to moc netrhalo (dostat k televizi kabel by bylo nejedno vrtání a víc jak deset metrů kabelu :-/), ale už můžeme pouštět všechny naše oblíbené pořady, jako Spirit a Paw Patrol.

26.7.19

Dávno bych už měla/chtěla spát, ale řeším další položku na svém TODO listu – MHD v Praze. Z webu se dočítám, že OpenCard odzvonilo, ať žije Lítačka. Když ale čtu dál, tak koukám, že je jednak Lítačka karta a jednak Lítačka aplikace (nebo to pletu?). A že tu aplikaci (jako tedy třeba ten roční kupón MHD) si můžete nahrát na jakoukoli (skoro) kartu – ať už to je zelená plastová Lítačka, nebo In Karta českých drah, či třeba kreditka (nebo Revolut karta). In Karta nezní špatně – mohla bych to později využít pro slevové aplikace ČD. Jak lítačka, tak In Karta jdou sjednat online, výroba trvá až 30 dní.

Takže když jsem se po několika dnech rozhodování dopídila toho, že chci In Kartu, pouštím se do toho. Založit rychle účet u ČD a jdu na vyplňování údajů. Nevím jak to, ale třikrát jsem skončila na kroku „Kde si vyzvednu In Kartu“ (pominu fakt, že jsem myslela, že je možné ji obdržet i poštou jako Lítačku) – v seznamu stanic se mi objeví pouze abecedně stanice od A do Bílovice n.Svitavou, dál se mi nic nezobrazí. Zkoušela jsem to v Mozile a IE, oboje stejné. Takže tady končím a asi je pro mě jediná možnost na přepážce klasicky s papírovým formulářem a fotkou. Výhoda online objednávky by byla, že by na mě karta již třeba čekala, až bych se do Čech dostala, takhle budu já čekat na kartu. Jo, a tato karta stojí 100 Kč.

No což. Ještě je tu Lítačka. A ne, nechci si mhd kupon nahrávat na kreditku. Pak si jednou nevezmu peněženku a bude to (lístky většino vozím v telefonu, takže je menší nebezpečí, že si je zapomenu). Účet mám u Lítačky založený od včera, takže tady jsem o krok napřed. Vyplnit základní údaje, zvolit typ platby (karta stojí 50 Kč), platím Revolut kartou 🙂 (momentálně na ní mám pár CHF, CZK a EUR) a je to. Výroba může trvat až 30 dní, ale prý se to do 14 dní většinou stihne. Tak a budu čekat.

Jinak jsem došla k závěru, že celoroční jízdenka na MHD v Praze se vyplatí. Cena 3650 sice zní jako hodně, ale je to přeci jen „jen“ 10 Kč denně. A kdybych jela, byť jen jednou v týdnu, „tam a zpět“, tak už za to dám minimálně 48 Kč (2×24 za krátký lístek) a to je vlastně jak 5 dní v tom celoročním kupónu. A to se vyplatí. V Curychu jsem to takto také počítala a tam se to nevyplatí, člověk by musel jezdit alespoň 3-3,5x týdně, aby se mu celoroční vyplatila. A to u mě bylo dost na hraně, takže jsem si kupovala jednotlivé celodenní jízdné. Zároveň jsem se dočetla, že je MHD pro děti od 6-10 let zdarma, pokud prokáží věk (máme pas, ne?), takže tohle ještě 4 roky řešit nemusím. V Curychu si takhle malé děti mohou pořídit Junior kartu za 30 CHF na rok platnou po celém Švýcarsku a pak jezdí již zadarmo. 30 CHF = 680 Kč, ale také to je cena odpovídající masitému obědu v restauraci, takže vlastně jako nic. Eli jsem ji pořídila, ačkoli jsme před sebou měli poslední dva týdny ve Švýcarsku a vyplatilo se to. Stačila jedna jízda vlakem a dvě tramvají a je to zpět.

5.8.2019

Lítačka mi dorazila na českou adresu asi za týden (proti podpisu). Následně jsem si ji chtěla v rozhraní přidat jako „nosič“, ale evidentně je něco spatně s mojí Mozillou (inkognito tab) – 2x mě to na konci registrace vyhodilo a nic.

Koukala jsem, jak by to šlo, kdybych chtěla Lítačku pro Eli (jako prokázání věku, jinak jezdí zadarmo) a to bohužel lze pouze ve Škodově paláci a „Je třeba, abyste měli dítě uvedeno v občanském průkazu“ – to jsem ani nevěděla, že jde (?!) Nebylo to tak, že do pasu už vám dítě nezapíší, ale nově na občanku ano ? No to jsou fakt parádní změny. Takže prostě ať jdu kam jdu, musím s sebou tahat její rodný list nebo pas.

Nový pokus Chrome inkognito tab – tady už to vypadá nadějněji. A dobrý. Teď už jen zvolit správný kupón a zaplatit Revolut kartou 🙂 A hotovo. Samozřejmě se dá zvolit start platnosti. A už se nemusí nic nikde v metru validovat (tahle etapa OpenCard mě naštěstí uplně minula) a mohu jezdit.

Uvidíme, jestli časem pořídím i In Kartu.

Kdo si netiskne fotky a nechává je jen ležet v počítači o hodně přichází 🙂 Fotokniha je prostě úžasná věc. A že si to někdo raději dělá klasicky – lepením růžků na karton, ať si, ale vytvořit si fotoknihu v počítači je pro mě jednodušší a vypadá to nakonec lépe.

Poslední dobou objednávám od HappyFoto, kde mají různé formáty, typy vazeb, papír, atd., jako ostatně všude. A hlavně mají každkou chvíli slevy, takže vytvářím ten formát, na který je zrovna sleva. Navíc kniha ve fotokvalitě dodá celé publikaci luxusní vzhled (také se to u nich nazývá deLuxe). Ale ne na vše je nutné používat dražší tisk na fotopapír. Normální kvalita stačí. A ve výsledku se mi lépe tvoří fotokniha na šířku (A4) než výšku.

Dokud ještě sídlili na Praze 6, a ušetřili jsme tak za poštovné, využívala jsem firmu TiskProRadost. Také to šlo a nakonec jsem se i s jejich programem naučila efektivně pracovat. Což se nedá říct o jiných. Další nabídka jsou rozšířené Cewe fotoknihy, které má v nabídce třeba DM drogerie nebo Fotolab.

A nedávno jsem narazila na novinku – fotokniha z WhatsApp aplikace. Ano, celý váš chat z Whatsappu (ať už mezi dvěma lidmi, nebo skupinový) si můžete nechat vytisknout jako fotoknihu. Objevila jsem dvě firmy – Chatella a Zapptales. Chat jsem nahrála do obou, ale Zapptales se mi líbil o něco víc. Navíc nabízí 25% slevu na další výtisky (nakonec jsem to nevyužila, uvidím, jak bude vypadat ten první výtisk). Otrava byla s fotkami – ne všechny se nahrály a pak jsem to musela dělat ručně. Prý to je ale problém Whatsappu než jejich. Online podpora odpovídala na dotazy během pár minut, i o víkendu. Můžete ručně přidávat fotky, popisky, texty. Samozřejmě video nevytisknete. Chatella vám za příplatek uvede QR kód. U Zapptales si můžete z přednastavených vybrat obálku, dopsat titulek, a napsat věnování (jak na začátek, tak na konec). Bohužel fotky Whatsapp ukládá bez textů, takže pokud je člověk chce, musí to dopsat ručně. Jako mají udělátko do Chrome prohlížeče, že vám to z Whatsappu vyexportuje všechny fotky najedou, ale to mi nefungovalo. Takže já nahrála celou konverzaci přes jejich aplikaci a to, co chybělo, jsem doplnila/dopsala ručně. Limit mají snad jen na minimum stránek (24). Maximum není, leda pro daný typ vazby tam bylo zmiňováno 500. No mě dva roky chatu vyšly na necelých 400 stran. Uvidíme, jak to bude vypadat. Zapptales zasílá v běžném nastavení do Německa, Švýcarska (nejdražší) a Rakouska. Ale prý to jde celosvětově, jen neuvádí cenu. Chatella na druhou stranu expeduje celosvětově za docela rozumné ceny (do 5 EUR).

Aktualizace – kniha vypadá parádně. Nějak jsem si nevšimla, kde se dá navolit formát – máme tedy A5, ale je to nakonec dobré. Nebylo by špatné umožnit více formátů fotek (jsou jen tři velikosti). Jako památka paráda.