Jak jsem dříve psala, v květnu jsem absolvovala kurz od Green Fox Academy na HTML, CSS a JS. Pak jsem dále pokračovala s Pythonem. Vláďa ale onehdá přišel s miniprojektem, jako abych se doma nenudila (chachachachichochocho) na vytvoření stopek na odpracovaný čas. Ono se to samozřejmě dá stáhnout, když člověk trochu poguglí, ale myšlenka mě chytla a byla to možnost, jak si něco reálně vyzkoušet. Po krátkém hledání jsem dala přednost právě html a js před pythonem a po pár zkouknutých videech napsala pár stovek řádků kódů 🙂 A jakž tak to funguje. Tedy stopky běží a stopují se a dokonce i alarm (pop-up okno) po osmi hodinách funguje. Slabší to je s ukládáním dat do excelu, tak daleko jsem se do toho neponořila. Takže jen txt a navíc se data přepisují :-/. A zvuk též nefunguje. No ale zase jsem si toho načetla spoustu a tady bych si dala odkazy na zajímavé stránky, až se k tomu budu chtít zase někdy vrátit.

Pokračovat ve čtení

Aneb vysvědčení, zmrzlina a ZOO.

Eliška nečekaně dostávala vysvědčení již v pátek, nikoli až v úterý, takže jsme rázem měli pár dní bez školy navíc. V pátek po posledním zvonění páťáků jsme pádili na autobus a jeli na oběd a odpoledne na chatu. z Letňan nám to jede přímo. Jediný zádrhel cesty byl hned u koupi lístků, kdy jsem se před řidičem místo Lítačkou oháněla kartičkou do Benu lékárny (obě zelené, že jo). Odpolední Opočenskou zmrzlinu na hřišti nám zpestřila průtrž mračen. Ale šílená. Roušky neroušky jsme se všichni mačkali uvnitř malého lokálu, protože jinak by nás vítr a kroupy smetly do Jizery. Zdrželi jsme se s babi a dědou na jedno trojpivo a pak jsme se oklikou dostali skoro suchou nohou domů. Tenisová hřiště i hřiště na volejbal byla pod vodou. Stejně tak jako celá naše ulice. Fakt mazec. No a v Chabrech ani kapka. Večer jsme jeli domů.

Pokračovat ve čtení

17.6.2020

Výběr batohu na každodenní nošení je pro mě noční můra. Až nyní, když dosloužil, doceňuji, jakou jsem udělala kdysi (před více jak deseti lety dobrou volbu) se Salomon Sky 21. Jak jsem pak psala, ani vyprání mu již po té dlouhé a náročné službě nepomohlo :-). A koukám, že než jsem napsala recenzi na můj další batoh, který jsem si následně koupila (Crossroad Nomad 28, asi ve Sportissimu nebo tak někde, za docela dobrou cenu), tak batoh během roku dosloužil.

No a teď jsem si na výstavě stanů (1, 2) koupila po dlóóóóhém vybírání Salewa Alp Trainer 30. Pominu fakt, že u něj píší, že je vhodný na třídenní treky. Já, když nabalím na půldenní výlet to nejdůležitější pro sebe a děti, tak batoh má necelých 10 kg (opravdu jsem si ho před „výpravou“ do pražské ZOO zvážila). Batoh mám nyní pouze tři dny, ale pár věcí už mohu napsat. A pozdeji budu připisovat.

Pokračovat ve čtení

Minulý týden jsme zavítali na výstavu stanů do Letňan s tím, že konečně vybereme stan. Jak nám to šlo si přečtete zde. A tentokrát jsme šli najisto. tedy kromě našeho favorita Storm 4 Duralu (favorit z loňska) jsem se chtěla podívat ještě na Campus 4 Duralu, oboje Pinguin. Nakonec vyhrál Storm. Takže stan máme, uvidíme, jak nám bude sloužit. Jo, a ten Vango Omega 450xl se již nevyrábí :-(.

Pokračovat ve čtení

Loni v srpnu jsem výstavu stihla a předvybrala nám tam pár stanů, které by asi mohly pro nás být dobré – jde hlavně o velikost vnitřku, aby se tam V. pohodlně vešel, o typ materiálu, velikost předsíňky, apod. O váhu nám až tolik nejde, bude to vozit auto. Jinak stan vybíráme již přes deset let a během té doby jezdíme stále s naší prehystorickou kupolí od firmy, která již neexistuje. Kdysi jsme na výstavě jeden vybrali od Huskyho, ale nakonec jsme ho po první dovolené vrátili – strašně se rosil a síťovinovou ložnicí do něj kapala voda. Fakt nechápu, jak mají ty stany fungovat – víc jak polvina stanů má střechu ložnice (vnitřní části stanu) pouze síťovinovou. Nejde mi ani tak o to, že by uvnitř byla zima, ale právě o ty vysrážené kapky z tropika, které padají dolů a krásně se rozstřikují po všem uvnitř. Takže tyhle rovnou zavrhuji. Potom také ty, kteří sice inzerují spací délku 205 cm, ale ve skutečnosti jsou pouze 190 cm. Takové značení mají bez rozdílu všechny stany. Všude musím ubrat minimálně 15 cm. Proto je tak důležité si do něj opravdu lehnou a nespoléhat se na čísla u popisků.

Pokračovat ve čtení

Tak se okolnosti sešly a dokázali jsme to doma zorganizovat tak, abych měla 4 h denně na „programovací“ kurz #stayathome coding camp. Zrovna byl poslední den přihlášek, když jsme si to doma odsouhlasili 🙂 A od pondělí 20.4.20 jsem tak mohla doma začít. Třítýdenní kurz pořádán Green fox academy byl zadarmo a cílem bylo seznámit začátečníky se základy HTML, CSS a JavaSriptu. Střídaly se online přednášky se cvičeními. Na cvičení (workshopy) jsme byli rozděleni do skupin, v rámci kterých jsme mohli diskutovat své problémy, jinak si na tom každý pracoval sám dle předloh na internetu. To mi vyhovovalo. Cvičení si tak člověk mohl udělat dřív/později dle svých časových dispozic. Jedna čtyřhodinovka se mi tak protáhla o dvě hodiny, protože to ne a ne fungovat. Na první přednášce nás bylo přes 1100 a youtube stream trochu nestíhal. Pak už nás bylo jen míň a míň, což i ovlivňovalo (negativně) práci ve skupinkách. Osobně jsem byla hned ve dvou skupinách a nakonec jsem kurz v čase dokončila sama. Jako diskuzní platformu jsme měli Discord. Pro úvodní html jsme využívali CodePen, následně Visual Studio Code a GitHub.

Pokračovat ve čtení

19.3.2020

Vzhledem k tomu, že nám před týdnem zavřeli školu, s Eli se učíme doma. Nebo spíš, Eli se učí a já se snažím jí držet na zadku u stolu. Většinou se nám domácí úkoly (dostáváme online) táhnou celým dnem, ale čistý čas učení má Eli „jen“ kolem 2-3 h.Od zítřka (pátek 19.3.) má Eli online výuku. Je v tom „započítaná“ i UčíTelka na ČT 2, kdy od 9 ráno mají prvňáčci půl hodiny s televizní paní učitelkou.

Pokračovat ve čtení