V Curychu jsou koloběžky Micro velice oblíbené. Prckové, jen co umí vzpřímeně stát, na nich drandí všude. Před školami jsou ve stojanech kromě množství kol i požehnaně koloběžek. A není tedy divu, že Eli o koloběžce mluví již tak rok a půl. Já byla ale vždy zásadně proti, hlavně kvůli střídání nohou – nechtěla jsem, aby byla Eli kvůli jízdě na koloběžce nějaká zkřivená. Navíc jsme to nikdy neměli nikam daleko, takže nic.
Pokračovat ve čtení
Aby nám různé věci v garáži nepřekážely a aby garáž byla opravdu garáž a ne, jak tomu často bývá (a byl to de facto i můj plán 🙂 ), skladiště různého, zakoupili jsme na zahradu venkovní skříň. No ona to měla být původně zahradní dřevěná skříň, něco oku lahodícímu, na motyčku a trochu té hlíny. Ale jak jsem různě měřila věci, které chci, aby se tam vešly (třeba tři IKEA pořadače, 20 l písku, který jsme si z Curychu přivezli :-), dětské hračky, dětské nářadí (dospělácké nářadí nemáme, využíváme dětskou sílu – práce hrou), skládací stolek na kafčo, apod.) trošku jsem si říkala, že „skříň“ je málo. Takže i co se ceny a dostupnosti týče (byl skladem v Alze a nemuseli jsme sáhnout po zahraničních e-shopech) jsme skončili i malého zahradního domku, toho nejmenšího od Keter (Domek MANOR 4×3 ). Alza nám ho přivezla až domů během pár dní.
Pokračovat ve čtení