Vzhledem k tomu, že obchodní řetězce a obchody se sportovním zbožím si myslí, že rukavice se nosí pouze na sníh a/nebo že děti pod 6 let si zvládají obléknout sami prstové rukavice, nikde jsem nenašla normální spíše tenčí (zkrátka podzimní) palčáky pro děti. Eli, ta rukavice ani moc nenosí a ruce má teplé, ale Maty, i tím, že jezdíme i v chladu ráno do školky na kole, nějaké potřebuje. Takže jako oko v hlavě střežíme ty jedny jediné suprové tenké fleecové palčáky. Jiné buď nejsme schopni (v klidu) obléknout (prstové) nebo v nich nedošáhne na brzdy (zimní palčáky).

Tak není nic jednoduššího, než je ušít, co? A uvidíme, která látka je vhodná do kterého počasí a hlavně který střih je pro začátečníky jako já :-).

Pokračovat ve čtení

Další z “odkladových” “článků”, kde si chci de facto jen odložit šikovné odkazy, aby mi nezavazelo miliony záložek v prohlížeči (miliony ne, ale 50 jich mám otevřeno běžně, v telefonu to je pak kolem 2×100 – v každém prohlížeči stovku).

Po rouškách (1, 2, 3) přišlo pár dalších šicích pokusů. Nejoblíbenější jsou obaly na knihy a kraťasy (z plátna a úpletu). Zkusila jsem i dětskou sukni z 16 segmentů, to je ale taková piplačka, že to už jen tak znovu nezkusím. A s blížícím se začátkem Máťovy školky je můj další projekt “kapsář” do školky.

A teď ty odkazy:

Díky rouškám jsem v březnu opět oprášila šicí stroj a ačkoli nejsem případ, který by našil stovky či tisíce roušek (myslím, že jich bylo tak do dvaceti), i tak jsem z odvedené práce měla radost a nenápadně jsem pokukovala po něčem dalším, co bych si vyzkoušela. Když totiž navíc zjistíte, jak se na stroji třeba zapošívá, tak to jde hned lépe od ruky.

Pokračovat ve čtení