by ·Žádné komentáře

Programovací výzva je hravý způsob, jak se seznámit s těžšími úlohami, než na které člověk narazí ve škole/kurzu. Pokud navíc takovou výzvu plní více lidí, tak soutěživost člověka nutí ze sebe vymáčknout to nejlepší.

Začalo to vánoční výzvou Advent of code 2021, který jsem nedokončila, protože to bychom asi byli úplně bez Vánoc (takhle jsme byli jen bez cukroví).

A pokud se chvilkově nudím, nebo si potřebuji otestovat, jak na tom jsem, tak jsem hledala co dalšího je.

Python kurzy a jiné povídání

by ·Komentáře: 2

Začalo to někdy loni v létě, když Maty v rámci konzumace jablka uvnitř narazil na jadérko, kterému již rostl kořínek. Podařilo se nám ho uchovat až domů a zasadili jsme ho. Dopiplali jsme ho až do pár lístečků, ale pak se naše péče nesetkala s jeho potřebami (moc nebo málo vody, kdo ví). Eli to zaujalo a že to taky chce zkusit. A tak jsme v září 2021 uskladnili několik jadérek z dobrého jablka (nevíme jaké, ale tipuji, že něco jako Galla nebo Red Prince, v tomhle je Eli dost vybíravá) v lednici. A úspěšně na ně zapomněli 🙂 Stejně, jako to dělám s mangem a avokádem – zabalila jsem je do vlhké papírové utěrky a uzamkla do pytlíku. A pak na ně fakt zapomněla. Myslím, že jsem je zkoukla někdy kolem Vánoc, když jsem v lednici uklízela. A opět při dalším úklidu na začátku března 2022. A to už byla naklíčená! Jenže nebyl čas je zasadit. Až když Eli odjela na týden na hory jsem je všechnu vyndala. Až na dvě jadérka naklíčila úplně všechna! Bylo jich, myslím, nakonec 12. Takže 03/2022 šla jadérka do hlíny do květináče a zatím zůstávají doma pěkně na světle. A uvidíme, jak se jim bude dařit dál. Je mi jasné, že jestli to někdy bude mít nějaká jablka, tak třeba až za 5-15 let. A třeba to nebude rodit vůbec. Ale je to úžasné pozorovat, jak to roste.

Pokračovat ve čtení

by ·Komentáře: 3
  • Pomalu pokračuji v „hobby-práci“ na naší půjčovně deskových her :-). Při té příležitosti jsem objevila fakt dobře vypadající aplikaci půjčím.to. Idea vypadá výborně – máte doma věci, které nevyužíváte? Půjčte je! A najdou se tam i deskovky. Ale asi tam postupně dám i další naše věci :-).
  • Na konci ledna jsme konečně vybředli ze 14 denní karantény. To je tak, když vám ze dne na den přestanou akceptovat očkování i prodělanou nemoc a v rodině si to předávají pěkně s rozestupem, takže jsme to měli 3×5 dní.
  • V lednu jsme se zúčastnili sčítání ptáků. Bohužel jsme si zrovna vybrali nějakou neaktivní hodinku, takže jsme si mohli zapsat jen nějaké vrabce a kosa. Vcelku pravidelně k nám na krmítko létají i dvě hrdličky, spousta kosů a vrabců, jednou dokonce i sojka a … papoušek! Dle sousedky létá po okolí již od podzimu. Někomu uletěl a zatím se mu daří přežít.
  • Opět jsem se (po tříleté pauze) vrátila k objevování Google Analytics a tentokrát to vypadá, že jsem to i snad správně nastavila. Po prvních dvou dnech měření, máme konečně nějaká data. O nastavení více zde.
Hlavní výsledky z Google Analyticks po dvou dnech.
  • Od ledna chodím docela pravidelně s místní Nordic Walking (NW) skupinou na procházky. Pořídila jsem si i NW hole s 80% obsahem carbonu. Takže jsou fakt lehoučké. Jednodílné. Samozřejmě. Protože, jak se dozvíte na FB stránkách českého NW, tak prostě nic jiného, než jednodílné, nejsou košér. Asi se nakonec z této skupiny budu muset odhlásit, protože mě fakt irituje, jak radikální někteří v prosazování NW jsou. On je totiž trochu problém v tom, že NW je u nás pořád dost nová aktivita a troufám si tvrdit, že 80% populaei považuje jakoukoli chůzi s jakýmikoli holemi za NW. Což tak úplně není a zarytí NW jim pak nemůžou přijít na jméno (a nejsou samoyřejmě s to pochopit, jak (si) někdo může dovolit provozovat NW třeba s trekovými holemi). Já jsem tedy pro „volnou chůzi s holemi“. To mi vyhovuje nejvíce. Takže na „tréninky“ se skupinou si beru NW hole, na moje soukromé chození si beru trekové hole, protože mi to je s nimi pohodlnější.
  • Konečně jsem se s Vláďou dostala na tréning eskymáků. Vláďa už jednou byl, tak měl náskok. Musím říct, že s oporou velké destičky to jde dobře. Ale s pádlem to je něco úplně jiného. A když navíc čerstvě víte, že máte šoupnutou plotýnku a rotace tomu nedělají úplně dobře, byla to i moje lekce poslední. Byla jsem opatrná, nic jsem si neutrhla, nic nebolelo, ale vím, že víc do toho dát nemůžu.
  • Začala jsem pracovat na fotoknize z roku 2020. Ten čas tak letí. Fakt bych dala ruku do ohně, že jsem jí dělala. Ale asi jsem „jen“ vytřídila fotky a pak na to zapomněla.
  • Káranský masopust. Bohužel ve stejném termínu, jako Chaberský, takže jsme se toho chaberského opět nezúčastnili. Minule nám to překazila karanténa, nebo rodinná oslava. Ale ten káranský se povedl. Pršelo jen trochu na začátku a trochu na konci. Na vjezdu do Káraného byla celnice, kde se vybíraly příspěvky na kapelu. Letos jsme to dali i s celým průvodem – od káranského městského úřadu k vesteckému.
  • Snad poprvé jsme s dětmi byli (já a děda J.) v Národním muzeu! Hlavně kvůli Máťovi jsme šli na dinosaury, což, ne že by to bylo úplně zklamání, ale čekala jsem víc. Ale výstava pěkná. Jen jsme si zvolili pro návštěvu víkend a to byl masakr. Takových lidí pohromadě jsem už dlouho neviděla. Také jsme si vystáli frontu až úplně do kopule, odkud je tedy moc pěkný výhled.

Pár dalších věcí, které mě zaujaly“

  • 3D klávesnice. Prý s ní dokážete zvýšit svojí rychlost psaní až o 500%. A zkrátka píšete rychlostí myšlenky.
  • Zaujaly nás 3D figurky k deskové hře Karak, ale v Luxoru jsme je viděli snad za 800 (dají se sehnat už kolem 500 Kč), tak jsme koukali, jak by se to dalo nechat vytisknout. Na tvoření 3D figurek je super program Desktop Hero, případně Thinkiverse (tam se dají najít hotové modely). Pak už jen najít někoho, kdo vám to za rozumnou cenu vytiskne. Dále je k dispozici online STL prohlížeč – viewstl. Pro ty, kteří si chtějí „vytesat“ vlastní postavičku od základů, tak je tu třeba Blender, Sculpteo, nebo ZBrushCoreMini a ZBrush. …. Ale myslím, že to nebude nic pro nás.
  • Začala jsem novou rubriku „Zdraví“ a první příspěvek je „Bolavá záda„. Abych dokázala nutné cviky do každodenního režimu, musím to mít napsané a odškrtávat si – moje nejkratší cvičební série je na 16 minut, takže k tomu jsem schopná se skoro každý den dokopat.

by ·Žádné komentáře

Toto je Nekonečný příběh a táhne se to se mnou od brzkých dvacátých let houserem na squashi. Z fyzioterapie z té doby si pamatuji pouze upravený cvik „žabák“, který mi ale celá léta dobře funguje na uvolnění svalů a svalíků kolem „esíček“ (prostě spodní záda) a už vím, co nemám dělat a kdy zvolnit, aby se bolest nerozjela. Ve Švýcarsku jsem pak za léta vystřídala tři různé fyzioterapeuty, kdy každý měl docela jiný přístup.

Pokračovat ve čtení

by ·Komentáře: 2

Jednou za čas musí člověk vyměnit starou matraci za novou. S postupem času si třeba ani neuvědomí, jak se ta jeho původní prolehla, dokud třeba nebolí záda. No jo, jenže jak vybrat tu novou. Já si tedy nikdy nepamatuji, jakou a kde jsem kupovala. Tu poslední tedy ano – ve Švýcarsku – a vzala jsem si tu samou, jako Vláďa, protože jeho matrace je vždy lepší, než ta moje. Poslední nejnovější nákup jsme provedli v říjnu 2021, takže je již čas to trochu ohodnotit … a opět jsem nedala na své zlaté pravidlo „koupit si tu samou jako Vláďa“ a opět se potvrdilo, že to je dobré pravidlo. Ta jeho je zase lepší, než ta moje.

Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře

Začalo to tak, že na mě na FB vykoukl fotonávod na Házecí věž k deskovým hrám ze stránek Maxíkova kuchyňka. A tam jsem zahlédla právě Karak. Na první pohled mi to připomnělo deskovou hru Tajemný hrad, který se bohužel již nedá sehnat (nebo minimálně se mi to v letech 2020-2021 nepodařilo). Hráli jsme ho 2 roky zpět u známých a dětem se to hrozně líbilo. A pak jsem se najednou ocitla s Vláďou v knihkupectví a měli ho tam – Karak. Později jsem se z jedné recenze dozvěděla, že to je prý levná hra – no za 700 Kč to za úplně levnou nepovažuji, když už, tak středně drahou. Hned jsme si ji po příchodu domů zahráli – já s dětmi. A protože se jim dařilo (velký vliv má prvek náhody a k tomu se tam hází kostkou), tak se ta hra hned stala jejich oblíbenou. Večer jsme si to zopakovali – já, Vláďa, E.. A to už se E. tak nedařilo a skoro to obrečela. Vláďa si stěžoval, že to je nuda a že by to raz dva vyhrál, kdyby chtěl.

Pokračovat ve čtení

by ·1 komentář

4.2.2022

Ti, kdo to tu trochu sledují, vědí, že čas od času dostanu chuť vědět, jak to s návštěvností stránek je, zda si to tu píši jen pro sebe, nebo to čte i někdo ze širší rodiny (podle komentářů u článků vím, že to sem tam někdo čte :-)), nebo jestli to čte i někdo další. Prvně jsem to zkoušela (již!) před 3 lety (Analytické nástroje Word Pressu). Ten čas tak letí! Jak se v článku zmiňuji, že mi od Google analytics chodí ty analýzy na jedno konkrétní album na rajčeti, tak ty mi chodí pořád.

Také si tam stěžuji, že nevím, kde sehnat onen tracking tag, … tak to již teď vím – právě v Google Analytics (dále již jen GA) profilu u konkrétní stránky, kterou chci trekovat (sledovat). Dále jsem si stěžovala, že je GA je přespříliš složité. Na to jsem našla super návod zde. A ani to pro základní nastavení nemusím nijak sáhodlouze číst celé, stačí 1. kapitola Setting Up a je to. Následně si ve WP nastavím pomocí MonsterInsights plugin ten trekovací tag a hotovo. Na další kapitoly je teď čas, chvíli to potrvá, než se načtou nějaké pohyby na blogu.

Cíl číslo 2 – upravit sledování foto alb na rajčeti, aby to trekovalo celé naše rajče a ne jen jedno konkrétní album. Že by stačilo jít do „Property Settings“ a umazat konec adresy? Uvidíme.

by ·1 komentář

Když jsem tento článek začala kdysi psát, začínalo to slovy: „Myslím, že po 5 letech manželství …“, No a než jsem ho stihla publikovat, tak musím začátek trochu poupravit (ne! není tam nic o rozvodu!): „Myslím, že po 8 letech manželství …“, nastal konečně čas, abych se přesunula ze svého starého e-mailu „za svobodna“ na můj nový e-meil „vdaná“ :-), který již několik let (možná už od svatby) mám v záloze. Ale nechci jen starý zahodit a začít používat nový (vždyť si stále držím i své dva e-maily, které jsem si založila, za pomoci kamaráda, někdy v 15 letech 🙂 ). Ten starý má spoustu vychytaných nastavení a filtrů, které tedy rozhodně nehodlám znovu ručně nastavovat. Naštěstí gmail by mohl nějak umět tento přechod a nastavení předělat, jen jde o to najít ten správný návod a zkusit to 🙂

Pokračovat ve čtení

by ·1 komentář
  • Silvestra jsme, po dvouleté pauze, strávili opět u kamarádů kousek u Úval. Prošli jsme se tradičně ke stužkovému stromu splněných přání a 1.1. v 1 h po obědě už mohl Vláďa lézt s káranskými otužilci do Jizery.
  • Konečně jsem dodělala „30 days of Python“ – takovou měsíční Python nalejvárnu. A světe div se – první zmínka zde na blogu byla přesně před rokem! Ale začala jsem až v červenci, takže mi to trvalo jen půl roku :-D.
  • Prosincový Advent of Code jsem zabalila 29.12.21 – chybí mi stále 11 úkolů. A nutno podotknout, že čtyři zadání jsem ani nedočetla.
Advent of Code 2021. Napoprvé to náhodou nedopadlo nejhůře. Jsem jsem kvůli tomu nestihla vlastně napéct žádné cukroví 😀 (nechybělo nám).
  • Ježíšek mi nadělil Garmin Venu 2S místo mých stávajících Samsung Galaxy Watch. Pro Samsung mám slabost, ale poslední půlrok nefungovaly dle mých představ. A to jsem ještě ani nestihla na Samsung sepsat recenzi (a sundat krycí fólii sklíčka!). Úspěšně se mnou prošly migraci z aplikace Endomono na MapMyRun, ale poslední aktualizaci v létě nějak nerozdýchaly a s MapMyRun přestaly fungovat. Navíc jejich výdrž cca jeden den je přeci jenom otravná. A není to tak, že by se jejich výdrž časem snižovala. Takhle to bylo prostě od začátku. Garmin se tváří, že s MapMyRun spolupracovat bude. Prozatím tedy v mílích :-), snad se mi časem podaří najít nastavení a předělat to na kilometry. Jo a taky mě Garmin čas od času nabádá, ať zvednu zadek a jdu se projít – to je tedy trochu otravné :-). Má ale třeba i zabudovaný oxymetr (měření obsahu kyslíku v krvi), což se v dnešní době hodí.
  • Úplně jsem zapomněla vynulovat čítače úspěšných článků. Překvapivě se, stejně jako rok předtím (jen 2x tak velkou návštěvností), stal vítězem článek „Ověření podpisu na cizojazyčném dokumentu„. Evidentně se za ty dva roky nic k lepšímu nezměnilo.
  • Jak si na tom stojí mé Udemy kurzy? Loňský (tedy vlastně předloňský) stav je zde, aktuální níže. Na MySQL jsem vůbec nešáhla, na Python for Financial Analysis také ne, takže je tu ani neuvádím. Můj nejstarší kurz (který jsem začala jako první) 2020 Complete Python Bootcamp: from zero to hero – měl k 11.8.2020 – 37 % a teď (4.1.2022) má 60 % . Od toho jsem si dala pauzu a přešla na kurzy od Jose Salvatiera, což je nesmírně sympatický chlápek (ze Skotska), který navíc vypadá jako Harry Potter 🙂 Jeho kurzy jdou opravdu do hloubky.
Mé rozkoukané kurzy na Udemy.
  • Zjišťuji, že nejenže nemám hotovou fotoknihu za rok 2021, ale asi ani za rok 2020! Minimálně ji nemohu najít :-/ Tak jsme si alespoň při hledání s dětmi prohlédli fotoknihy, které dostaly při odchodu z jeslí :-).
  • Nejen můj stařičký notebook, ale i stolní počítač mají evidentně svá nejlepší léta za sebou. Samovolně se uprostřed pracovního dne vypnou, případně to ráno tvá i několik minut, než naběhnou. Tak mi Vláďa vybral nový, naprosto cool „stolní“ mini počítač – je velký 17x17x4 cm!! Mám ho na stole a je jen o něco větší než dva externí disky na sobě 🙂 A Vláďovi zazářila očička, když mu to nabídlo mi tam dát Windows 11. No nevím. Zlatá XPéčka 🙂 Přijde mi to, jako včera, kdy jsem dělala velké promazávání počítače před odjezdem ze Švýcarska. Nejvíc místa mi zabírají fotky, sem tam mám nějaký dokument a programování, jinak vlastně ani nic, takže přenos dat na nový počítač nebyl tak hrozný. Dorazila s tím i nová klávesnice, tak ji testuji. Trochu mi přijde, že mi prsty zakopávají o klávesy, ale dle Vládi je tišší.
  • Už v prosinci (nebo listopadu?) jsem začala šít koníky na tyči. Mé výtvory a postupy můžete „obdivovat“ zde a na rajčeti zde. Objednávky neberu, jen do E. třídy jich mám 8 :-).
  • Plánujeme, na jakou vodáckou akci zase letos vyrazíme (Zažij vodu a jejich kajakové kempy, závody ČPV).
  • Plánujeme paddleboardy na Pálavě.
  • Otevírám(e) (Vláďa dělá mrtvého brouka a „jen“ kupuje ty deskovky, které nemáme kdy a s kým hrát) Půjčovnu deskových her U Marků (umarku.cz/deskove-hry/). Trochu to je, jako s tou Hospodou na mýtince – otevřeli si půjčovnu, ale chodili jim tam lidi 🙂 No uvidíme (zatím to nehrozí, Google nás neumí vyhledat :-D). Snad z toho nebude moc velký vejvar, ať to ještě nemusím danit! 😀 (rodinní příslušníci mají slevu, případně mohou platit vínem :-)).

Fotky zde (heslo).

by ·Komentáře: 4

Ten vzletný název je momentálně hrozně IN (jak kde samozřejmě). Tato „dětská“ zábava se ve Finsku těší ohromné popularitě a ne jen u malých dětí. Pořádají se v tom skutečné závody, ať již překážkové (nevěřili byste, co dokáží přeskočit!) nebo parkur. Případně můžete na svém koni vyjet jen tak na projížďku. A protože u nás doma jsou hry na koně velmi oblíbené, rozhodla jsem se dle dostupných návodů na hobby horsing, jednoho koníka doma ušít. Navíc E. dostala k Vánocům o Hobby horsingu i knížku (v němčině, ať i potrénuje), tak jí tam chodím na návody.

Takže, jedna věc je, se na návod podívat, druhá věc je, to opravdu dotáhnout do konce. Za poslední dva měsíce jsem ušila již sedm koníků. Žádné dva nejsou stejné a dohromady jsou to cca 4 různé postupy. Nejjednodušší koník mi zabere cca 2 h, nejsložitější cca 3,5 h.

Návodů v češtině i angličtině lze najít spousty. Nejtěžší je na začátku vymyslet (stáhnout, koupit) tvar. Ušetříte si práci s knížkou Hobby Horsing. Die Steckenpferdewelt (německy), kde papírová šablona je. Osobně máme tedy koníky o něco větší, než tam uvádějí.

Celá fotodokumentace zde.

Pokračovat ve čtení