by ·Žádné komentáře

Někdy během jara (2022), když jsem si připravovala fotopodklady pro můj fíkový experiment (množení fíku z řízků) za mnou Vláďa přišel, že se blížíme našemu 1 GB limitu na serveru, kde máme blog. Po zkoumání, jak je to možné, jsme zjistili, že některé starší fotky jsme nezmenšili tolik, kolik jsme měli, a navíc WordPress sám od sebe drží každou fotku ve třech kopiích různého rozlišení, takže každá fotka o velikosti třeba 150 kB zabere hnedle dvojnásobek. A navíc jsou to už 4 roky, co máme tenhle blog!
Nabízela se možnost navýšit stávající uložiště, ale to se nám cenově moc nechtělo.

Takže jsem se začali poohlížet po novém. No a znáte to – nejlépe pracuje člověk pod tlakem – vzhledem k tomu, že se nám během 14 dnů mělo předplatné obnovit, rozhodování bylo rychlé. Vláďa vybral active24 a zařídil veškerý přechod a převod dat. A vše funguje!

Teď máme neomezený úložný prostor (samozřejmě s nějakými podmínkami) a cenově to není o nic horší.
Takže teď mohu pomalu začít dopisovat vše, co jsem poslední měsíc odkládala na dobu „až bude místo i na fotky“. A do toho doháním fotky na Rajče za poslední 3 měsíce.

A co se mi nestalo – zapomněla jsem svoje přihlašovací údaje, tak musím používat Vláďovy (ještě že jsem mu je před migrací změnila na něco zapamatovatelného 🙂 ).

by ·Komentáře: 3

Co jsme zvládli

  • Koupaliště Petynka – máme za sebou. A teda v letním parnu tam je fakt nával. Šli jsme hned ráno, takže to ještě asi šlo (odcházeli jsme kousek před jednou, kdy bylo 34°C), neumím si to odpoledne vůbec představit.
  • Pražská ZOO (ta nikdy neomrzí) – zvládli jsme na E. narozeniny, jen bohužel ZOO žádnou narozeninovou slevu neposkytuje. No což, užili jsme si to i tak – strávili jsme tam 6,5 h! Náš nový rekord :-). Měli jsme párek v rohlíku, zmrzlinu, lívance, šišky s mákem, … A na závěr jsme zvládli i místní bazén 🙂 To byl zlatý hřeb dne – kdo by chodil do zoo na zvířata, že? :-D.
  • Muzeum smyslů (skoro k nevíře, že v Praze není nic jako IQlandia v Liberci. Toto je snad to jediné, co se k tomu alespoň trochu přiblíží) – máme za sebou a bylo to dobrý, jen to děti proběhly rychleji, než bych si to sama prošla. Určitě doporučuji zkusit sehnat lístky přes Slevomat.
  • Galerie ocelových figurín – máme za sebou a bylo to super. Určitě doporučuji zkusit sehnat lístky přes Slevomat.
  • Rozhledny – Velká Deštná, Feistův kopec, Šibeník (ze staré větrné elektrárny), Vrchmezí (je na polské straně Orlických hor).
  • Únikové hry – Zvládli jsme jednu únikovku od DeCrypt (ne s našimi dětmi, ale se staršími synovci). Za mě to bylo super. Nebudu se tu raději moc rozepisovat, abych něco omylem neprozradila. Ale, jak to některé recenze popisovaly jako „matematickou“ únikovku, tak to v žádném případě. Počítat se tam muselo minimálně. V základu to bylo obdobné jako jiné únikovky, které jsme absolvovali. Takže hledat šifry a klíče, lámat si hlavu, jak by se to dalo vyřešit. Za mě super. Byli jsme necelých 5 minut přes limit a museli jsme si asi třikrát nechat lehce poradit. Třeba nám to příště půjde líp, v hledáčku máme ještě Rychlé Šípy nebo Shreka.

by ·1 komentář

Jeden takový příspěvek jsem tu již měla – výsledky cílené reklamy 🙂 A jako tehdy mi prostě přijde, že tou cílenou reklamu narazím na zajímavé články nebo odkazy, na které jsem sama zatím nenarazila. Tak zde je pokračování.

Ke stažení

Kurzy a školení

Code Challenge (programovací výzvy)

Nabídky práce

Jiné

  • Vytvoř si vlastního avatara – Octocat
  • Make a README
  • React – A JavaScript library for building user interfaces
  • Flask – Web development
  • Sand box – create, share, and get feedback with collaborative sandboxes for rapid web development.
  • Coding coach – find a mentor
  • PyLadies – PyLadies jsou (mezinárodní) aktivita, která se snaží přiblížit IT ženám a ženy k IT.
  • Django Girls – Django Girls is a non-profit organization and a community that empowers and helps women to organize free, one-day programming workshops by providing tools, resources and support.
  • Česko digital
  • TestLodge: Online Test Case Management Tool
  • 7 HTTP methods every web developer should know and how to test them
  • Miro – Online collaborative whiteboard platform (meetings, workshops, brainstorming, research and design, agile workflows, startegy and planning)
  • Slack – collaboration platform designed to get you out of email and meetings so you can do your best work, stay connected to the people who matter most, and give you back time to do the things you love.
  • Alternativa k Trello – Lamael vs Freelo (platformy pro spravování týmů a projektů)

Testování

Další zdroje v mém článku zde.

Automation testing

Version control

  • GitHub – v neplacené verzi nelze mít soukromé projekty, ale veřejných projektů může být libovolné množství.
  • BitBucket – výhodou je, že i v neplacené verzi může mít uživatel nekonečně soukromých projektů. Naopak může mít asi jen pět veřejných projektů.

by ·Žádné komentáře

Další z „článků“, kde si jen odkládám nějaké odkazy 🙂 (Python – užitečné odkazy I., Užitečné odkazy II.)

General

Python

Testing– dependencies, order, etc.

Podcasty

Logging

POM – Page Object Model

by ·Komentáře: 3

Na začátku musím poděkovat Vláďovi, že se doma během tohoto týdne o vše pečlivě a bez remcání postaral.

Jeden týden v červnu jsem den co den, od rána do večera, jezdila do Palmovka Hive, kde jsem se zúčastnila testovací akademie firmy Cleverlance. To byl můj první „živý“ kurz, do teď jsem absolvovala jen online kurzy, a musí se nechat, že živá interakce je přeci jenom o něčem úplně jiném. Jako bonus jsme si vyslechli pár zajímavých případů z reálné praxe (především bankovnictví). A abych všechno hned nezapomněla a mohla se k některým věcem vracet, tak zde je přehled, co jsme dělali. Samozřejmě zde nemohu psát všechno, ale mám i spoustu poznámek a doguglených informací. A něco zůstane jen u mě.

Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře

Takže ten batoh, který jsem si koupila na výstavě stanů 2020 (Salewa Alp Trainer 30, recenze zde) stojí za prd. To byla poslední šance, kterou jsem dala prohnutým zádům u batohu. Nikdy víc. Batoh se na zádech blimbá, nesedí, … a to volné víko také nesplnilo mé představy. Takže poté, co jsem ho měla párkrát na sobě, se jen válí ve skříni a nosím stále ten svůj předchozí, který je již slušně roztrhaný. Na té samé výstavě si Vláďa koupil dva batohy od české značky Boll a je s nimi nadmíru spokojený. Tak jsem si ho nedávno vyzkoušela, jak malou, tak větší, verzi a je super. Takže jsem si ten větší (20-24 l) objednala přes Alzu, ale pokukuji ještě po něčem trochu větším. Mají ještě verzi 25-30 l (Boll Raven), tak si ho musím někde vyzkoušet.

Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře
  • Sklízíme jahody, jak lesní, tak zahradní.
  • Dozrály tři kousky zimolezu
  • Koukáme, jak rostou angrešty
  • Sázíme slunečnici, ačokču, rajčátka (jak už docela vrostlé sazeničky, které jsem dostala od souseda, tak mé, vypiplané ze semínka, což jsou zatím taková nedochůdčata, jako vždycky) a saláty (též od souseda).
  • Soused si nechává zarůst velkou nadzemní nádrž na dešťovku úžasným popínavým Plamínkem, to si budu muset sehnat.
  • Minikiwi se má docela k světu (a na začátku června i kvete!)
  • Udala jsem 6 vypiplaných řízků z fíků holkám z NW týmu. Málem se mi o to popraly. Tak snad se jim bude dařit a budou z toho časem fíky.
  • Na začátku května proběhla velká zahradní rodinná oslava. Hlavní hřeb dne byly krásné kulatiny, které mě za dva roky také čekají. Počasí nám vyšlo, dort se nám povedl, sešli jsme se v opravdu hojném počtu, takže paráda. A tím, že se slavilo vše v rozmezí plus mínus tři měsíce :-), byla to velká párty.
  • S Vláďou jsme se jeden den zúčastnili kurzu záchrany na divoké vodě. A víkend na to jsme šli, jako loni, na testování packraftů do Tróje. Vyzkoušela jsem si velikost M různé typy, ale asi nejsem správný typ na tento druh lodi. Na závěr jsme si s Vláďou chtěli sjet celý kanál. Nejprve se cvaknul on, ale podařilo se mu zastavit hned ve vracáku a naskočit. Já na něj čekala o kousek níž, abych následně z lodi také „vystoupila“, ale já si na rozdíl od něj zbytek (což byla větší část kanálu) proplavala. A teda ty vlny mi přišly dost velké a vůbec mě nenapadlo se packraftu pustit, držela jsem se ho jako bójky. Naštěstí se nikde nezasekl a v pořádku jsem, nalokaná, splula až dolů.
  • Zároveň tam probíhalo testování Tambo paddleboardů (česká značka) a to mě nadchlo mnohem více než packarft a i mi to na tom víc šlo. Mají novou technologii, kdy jsou paddleboardy ještě o něco lehčí a tužší (a leckdy také o polovinu dražší než konkurence), ale jezdilo se na tom v kanále super. Následně jsme si půjčili i úzké závodní a šli na klidnou vodu nad kanál. Teď už vím, že to, že mi můj paddleboard nejede rovně není tak úplně moje vina – na tom dlouhém paddlboardu to rovně jede skoro samo 🙂 Ale je teda fakt secsakra vratký.
  • Zúčastnila jsem se online Women GoTech webináře. Nejzajímavější na celém bylo, jak z jedné studie vyplývá, že aby žena reagovala na inzerát, tak chce splňovat 100 % požadavků, které jsou v něm uvedeny, zatímco muž se přihlásí, i když splňuje pouze 20 %. A dokola omýlané, že na testovaní SW může jít kdokoli.

Dochází nám místo na serveru, tak nemohu přikládat fotky. Ale Vláďa určitě usilovně hledá nového providera s lepšími podmínkami 🙂

by ·1 komentář
  • V první půlce dubna už kvetou některé lesní jahody
  • Připravujeme jižní záhonky – byly v nich zasazené truhlíky s jahodami, tak ty jdou na přechodné stanoviště (ještě stále občas v noci mrzne).
  • Kvete zimolez (nakonec jsme měli 2 kuličky)
  • Meruňka mrazíky, zdá se, přečkala a v první půlce dubna začíná kvést.
  • 11.4.22 – sázíme první várku hrášku (ten stojí letos zaprd)
  • Dodělala jsem kurz (ani nevím, kdy jsem ho začala, ale možná dokonce až letos v lednu (!)) – The Complete Python Course – Learn Python by Doing in 2022 (ale jak koukám do meilu, koupila jsem si ho již v únoru 2021, to by dávalo větší smysl, přišlo mi, že jsem ho dělala celou věčnost).
  • 11.4.22 – Vláďa poprvé letos na packraftu na kanále
  • Eli měla svůj první větší koncert – v kostele U Salvátora. Byl to moc pěkný zážitek. A víkend na to proběhla i pěvecká soutěž Zahrada písní, kde si Eliščin sbor odvezl stříbro.
  • Velikonoce jsme strávili s kamarády z loděnice v Jeseníkách. Bylo to super do té doby, než tam tříleťák roznesl nějakou střevní virózku. Z 18 lidí, to postihlo cca 15. Od nás to nejlépe prodělala Eli, která si jen jeden večer stěžovala, že jí bolí břicho. No ale my ostatní. Ani o tom nebudu mluvit. Ale s Eli jsme stihly výlet na Dlouhé Stráně po sjezdovce. No to jsme si daly. Takový kopec jsem snad v životě nešla. Eli má můj obdiv, že to dala. Já to skoro nedala. No a večer na mě skočila ta virózka, fakt super. A na Velikonoční pondělí byla jak pomlázka, tak hledání vajíček od Velikonočního zajíčka.
  • Předposlední víkend v dubnu jsme strávili víkend na Vysočině a poslední víkend v dubnu jsem Vláďu přihlásila na packraftový kurz do Brandýsa 🙂
  • Jo a v dubnu proběhla chodecká výzva 10000 kroků. V Chabrech jsem se „soutěže“ zúčastnila v rámci mého Nordic Walkingového týmu. Nějak bylo pořád co dělat, že jsem se za celý duben s nimi nedostala na výlet, takže jsem to vlastně měla celou dobu jako takový virtuální závod. Tím napínavější to ale pro mě bylo. Jak postupně kilometry přibývaly, tak jsem si své cíle posouvala výš a výš, až tedy poslední dubnový den, na Čarodejnice, jsem pokořila můj 500 000. krok, v což už jsme skoro nedoufala. Ačkoli můžu být na svůj chodecký výkon pyšná (tolik km za jeden měsíc jsem v životě nenachodil … já jsem snad v dubnu jenom chodila, na nic jiného nebyl čas, … v průměru to tedy bylo 2 h denně), tak „díky“ přepočtu v závislosti na BMI index a věk jsem za ty své kilometry nedostala tolik bodů, co jiní, a na žádných stupních vítězů jsem se neumístila. Ale zhubla jsem za duben dvě kila :-D. Celkem jsem dala 360 km! Ale nevím, jestli se tomu upíši i v říjnu, kdy jede další kolo.

by ·Žádné komentáře
  • Můj programovací majstrštych – vytvořila jsem si prográmek , který mi automaticky nahraje data z excelové tabulky na naší půjčovnu na pujcim.to. To je docela úspora času, protože mi už tak zabere dost času si data pěkně v excelu uspořádat, ještě abych to pak musela ručně kopírovat.
  • Objevila jsem, že existují Prostředí na tvorbu mobilních aplikací (jde to i bez programování)
  • Poprvé jsme se letos dostali na lyže – do Desné v Jizerkách. Maty stál vlastně vůbec poprvé na běžkách a sjezdovkách a oboje na konci těch 4 dnů obstojně zvládnul (na běžkách jsme dali (já na vypůjčených, protože se mi lyže i boty v rámci coronaviru rozpadly) jeden den i 13 km).
  • Vůbec poprvé, co jsme zpět v Čechách, jsme si udělali výlet do Jindřichova Hradce za Vláďovou sestřičkou a dětmi.
  • Projekt fíky – snaha o zakořenění další várky fíků. Z loňska mi přežily 2 ze 6, tak uvidíme co letos, mám snad 50 klacíků, tak uvidíme.
  • Už nám lezou krokusy.
  • Eliščiny jablůňky se mají docela k světu.
  • Dále nakličujeme 5 pecek z avokád, ze kterých bylo na Matyho narozeninovou oslavu guacamole. Tak malé pecky jsem u avokáda ještě neviděla! 🙂
  • Konečně jsem dodělala další kurz – Automating Web Testing with Selenium and Python na Udemy (ten měl tedy jen 4 h 🙂 )
  • Vláďa prořezal meruňku. Kdybych viděla jen tu hromadu větví, tak řeknu „řez na pařez“, ale na té meruňce to skoro není vidět 🙂 Maximálně si člověk všimne jedné větší tlusté větve, která rostla hodně nahoru, ale jinak paráda. Tak uvidíme, jestli letos zmrzne nebo ne.
  • Vyrostlo nám několik lístků medvědího česneku.
  • Eli si z nás užila lyže nejvíce – se školou byli na týden v Krkonoších.

by ·Žádné komentáře

Minule jsem uváděla posilovací cviky „proti bolestem zad„, která jsem dostala na poslední rehabilitaci, a které jsem víceméně pravidelně cvičila do května 2021. Pak nějak přestala být chuť či co (a výmluva, že není čas, funguje vždycky) a přestala jsem. To je takové to, jak vynecháte jednou, dvakrát, pak týden, pak zjistíte, že už jste měsíc necvičili, a je konec. Těžko říct, jestli mělo těch pár cvičení pár minut denně takový vliv, ale v zimě 2021 jsem záda opět začala řešit. A vzhledem k tomu, že i za normálních okolností se na ortopedii či fyzioterapii čeká pár měsíců, s covidem se to úměrně protáhlo na půl roku. Takže jsem oprášila staré cviky a v mezidobí (než se dostanu na předepsané fyzio) si platila fyzio soukromě.

No a najednou tu je desítka (minimálně) posilovacích cviků a k tomu neméně protahovacích cviků. A jak to časově skloubit, protože najednou už to není na pět, či deset minut. Nakonec jsem došla k tomu, že abych byla schopná pravidelně cvičit, nemůže to být na každý den hodina posilování a hodina protahování, ale něco kratšího a intenzivnějšího.

Pokračovat ve čtení