by ·1 komentář

  • Mám za sebou minikurz „cesta z města„.
  • Po týdnu ve školce byl Maty s rýmou opět pár dní doma (rozuměj „týeden“).
  • Eli vyjela poprvé na běžky a hned si je zamilovala. My s Matym zatím šmudlali na rovině sjezdovky (také jeho poprvé). V tu danou dobu ho to zas tak moc nebavilo, ale týden na to říkal, že ho to moc bavilo, n otak nevim. Dokonce nasněžilo i v Polabské nížině, takže se dalo sjezdovat i na zahradě 🙂
  • Napadl sníh i v Praze, tak jsme na zahradě postavili ohrommou sněhovou želvu. A do školky může Maty na bobech 🙂
  • Jen co to roztálo, tak u nás „na vsi“ 🙂 vyhlásili soutěž „O zlaté hrablo“.
  • Týden na to opět nasněžilo, takže bylo co odklízet a s Matym jsme se tak mohli přihlásit do soutěže. A z nahrabaného sněhu jsme si postavili hradby 🙂
  • Nakonec se karanténa nevyhnula ani Máťově školce (alespoň se k tomu postavili tváří v tvář a nemlžili, jako v Eli škole), takže šel na test, který dopadl negativně. Nicméně školka zůstala zavřená na celé dva týdny (ještě že máme tu zahradu). Jo a takhle v neděli ráno na konci ledna zelo odběrové místo na Bulovce práznotou.
  • Jako jedna z mála si mohla Eli dojít pro pololetní vysvědčení osobně.
  • Vláďa říká, ať už ten sníh roztaje, že už ho z běžek bolí nohy – jezdí si párkrát do týdne zaběžkovat po práci do Krušných hor. A do toho ještě chodí běhat na orieňťácké tréninky (ano, ano, orientační běh v lese po tmě … koupil si na to pěkně drahou čelovku … ale musí se nechat, že svítí parádně a vydrží snad 12 h … navíc je „made in Dolní Chabry“!).
  • Už jsem se konečně dostala k fotkám z prosince (jedno album speciálně se Štědrým dnem), schválně, kdy udělám ty lednové. Fotokniha za rok 2020 je v nedohlednu.
  • Vyrobili jsme si domácí jogurt a pálivý domácí sýr.
  • Já si občas v podvečer (také už samozřejmě za tmy) s hůlkami obejdu Chabry a tím mé sportovní aktivity de facto končí. Nedá se říct, že by to tu byla uplně placka, ale i tak, když chce člověk trochu simulovat chůzi do kopce, tak ten jeden jediný kopec široko daleko musí jít vícekrát 🙂 Schválně, jestli ho někdy dám třeba 5x,to bude profil pěkná pila.

Troška novoročních motivačních vět (zdroj Cimpel)

  • Peníze nejsou vše – Peníze si s sebou do hrobu nevezmeš!
  • Žij jako rentiér, i když jím ještě nejsi (nenechávej plnění snů na později).
  • Málo peněz, malé problémy. Hodně peněz, velké problémy.
  • Obklop se odborníky = nemusíš umět vše!
  • Vztahy jsou důležitější než peníze.

Hodně se řeší bezpečnost (a zacházení s uživatelskými daty) Facebooku a Whatsappu. Kdo by chtěl odejí (já ne), tak pár alternativ:

by ·Komentáře: 2

Tak nejprve to nejdůležitější – Vánoce. Vánoční stromeček máme již od půlky listopadu, děti natěšené, jak nidky 🙂 V pátek po škole, kvůli PSU odpadá Elišce krav maga, což se zrovna hodí – jedeme s ní na test, abychom měli jistotu, že na Vánoce k babičkám nic nepřitáhneme (měli 14 dní před tíme „nerizikový“ kontakt, tak jistota je jistota. Vybrali jsme si stan na parkovišti u bazénu Šutka (drive-in). Objednaný čas je orientační – před námi fronta aut a prostě se čeká. Nakonec to bylo čekání na hodinu, ale lepší čekat v autě, než někde v chumlu dalších nemocných.

Pokračovat ve čtení

by ·1 komentář

Chodím na krav magu a z toho mlácení mě bolí zápěstí. Ostatní svaly také, navíc jak se teď často přesouváme na koloběžce, tak mě pořád bolí i nohy. … Bohužel se po 14 dnech zavírá. Trénuji doma s Eli 🙂 Koupily jsme si k tomu i odrážeč na doma (Mall měl z počátku problémy s doručením, protože uzavřeli mnou vybranou úložkovnu a nějak to nedokázali operativně vyřešit … u mé druhé objednávky zase popletli věci, takže reklamace … díky Jirko!)

Plánovací kalendář Lyonis (recenze zde, oficiální stránky zde). Už ho máme doma. Dva roky jsem nad ním dumala. Nyní jsem objednala magnetickou tabuli a magnetky a dětem vytvářím TODO listy na každý den. Někdy to funguje, jindy ne.

Od středy 14.10. jsou opět zavřené školy. Naše škola byla z jara již připravena, takže hned ráno začala opět online výuka. Tentokrát jim výuku rozšířili, takže mají denně 3×30 min online + samostudium a domácí úkoly. Denně mají češtinu, němčinu a matematiku a 2x týdně prvouku.

V garáži nám asi chtěla přezimovat žába, ale vzhledem k tomu, že tam pořád vjíždíme, to není bezpečné. Tak musela ven. ale přivedlo mě to na myšlenku si na příští rok udělat někde na kraji zahrady minijezírko. Na jedno pěkné, které by člověk mohl mít i na balkóně, jsem narazila zde. Další tip zde.

Hon na lišku – závod nezávod

Zoo běh – panda červená – virtuální běžecký závod. Pro tentokrát jsme přihlásili pouze děti – Maty na 500 m, Eli na 1 km. Trať jsme si vyměřili za barákem a vyběhli. Máťa se se svojí tratí popral pěkně, chvilku jsme šli, ale i tak do pomyslného cíle doběhl ani ne za 5 minut. Eli svoji trasu (2x to, co Maty) napálila, takže ji v půle hrozně pálilo v krku a dál neběžela. Naštěstí to můžeme v daném týdnu kdykoli zopakovat. Což se nestalo. Takže jsem Eli přehlásila na vzdálenost 500 m. . …….. Výsledková listina je zde. Je ta Maty na 500 m (11. z 32), Eli na 500 m (14. z 41) a rodinná na 5 km (187. ze 189 … čas přes 2 h jsme měli jen tři družstva. Ale ti, kteří to měli za půlhodiny, to museli asi běžet.).

Volno na státní svátek jsme využili k výletu na naše, nyní oblíbené, Kokořínsko a Nedvězí.

Sázeli jsme hrušně v Tloučni.

Díky Covidu nepřišli žádní „koledníci“ na Haloween, takže jsme s Vláďou sami zlikvidovali asi 3 krabice Lindt čokokoulí. Je to horší, jak mor, … jakmile se to otevře, tak to prostě mizí.

Původně se po podzimních prázdninách mělo jít zpět do školy … no tak nic no.

Pár fotek zde (snad se mi odteď podaří udělat vždy i malé „open“ album).

by ·1 komentář

Tak šiji nové roušky, teď mám nastřiháno na si 15 dalších, na jaře jsme je moc neužili, když jsme byli jen doma nebo na zahradě. Elišce jsem ke kočičkovým rouškám ušila i sukni.

Na poslední chvíli opět zrušili zájezd do Německa. Německo dalo ČR na červenou listinu tři dny před jejich odjezdem. Smůla. Tak to mělo být nahrazeno projektem ve škole. A den před konáním zase onemocněla němčinářka. Tak to potom doženou během německého kroužku někdy později.

Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře

Po hektickém červenci nadešel odpočinkovější srpen. Na začátku byla Eli týden na příměstském táboře ve Střešovickém Oříšku – hlavním tématem byl Pražský hrad, kam si děti denně dělaly výlety. V tomto týdnu jsme měli základnu u Babi N. a dědy J. ve Střešovicích, takže to Eli měla ráno na tábor kousek. S dědou jsme s Matym trénovali jízdu na kole. Maty je nyní zas o trošku rychlejší, než na odrážedle, takže mojí chůzi musím občas proložit během. Obzvlášť v Káraným už z toho jsou pak pěkné výlety – Káraný – Čelákovice most – Toušeň most – Káraný. Naštěstí u Toušeňského mostu je stánek Oddechoff, takže celých 6 km mohu děti lákat na zmrzku a hranolky, jinak by se mohly šprajcnout. Celkem je tento okruh 8 km. A druhý parádní okruh s motivací v půlce je zmrzlina u Vosího hnízda v Boleslavi. Od nás pěkně po modré. Repelenty s sebou. Podle zvolené trasy to je opět 7-8 km.

Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře

Teda ten čas letí. Naposledy jsem psala, jak prázdniny začínají a za chvilku budu psát „a to je konec léta“. Červenec jsme si, na rozdíl od srpna, pěkně a hekticky naplánovali. Začali jsme týdnem ve Vidnavě (kola, pěšky), dva dny pauza, oslava Eliščiných 7. narozenin na chatě, kde se úplně neplánovaně a náhodou (tedy babička J. to trochu rozhlásila a sezvala) sešly další 4 holčičky v okolí, které s Eli slavily, jinak by to bylo pojato čistě rodinně, pak Kašperky (u Eliščiny kamarádky ze školy), následně byla Eli sama s babi J. a dědou R. na Seči. Tento týden strávila vlastně celý v bazénu :-D. Pak nám odpadl víkend u příbuzných u Brna, kam jsme měli jet rovnou ze Seče. Pak dva dny oddech doma a následně 4 dny v Jeseníku u kamarádů ze Švýcarska. Jeden den jsme si navíc udělali výlet k Opavě, kde v té době byli naši další kamarádi ze Švýcarska 🙂 Všechny jsme moc rádi viděli. V Jeseníku nás děti překvapily, že docela bez remcání zdolali Smrk (1127 m n.m., nejvyšší hora Rychlebských hor. Během měsíce jsem tu již po druhé – minule jsme si sem udělali s Vláďou výlet na kolech, když jsme zrovna byli ve Vidnavě) – 12 km. Maty jel většinu cesty, až na bahno a kořeny, na odrážedle.

by ·Žádné komentáře

Koronavirus

Ten asi zasáhl jistým způsobem každého. Mě ve výsledku přijde, že mě celostátní karanténa nijak ani nezasáhla. Eli se učí doma/online, Maty si musí z velké části dne hrát sám, případně s Eli, Vláďa zajede jednou za čas na nákup. Nakupuji věci online (Zahradnictví Spomyšl – květiny, IKEA -zahradní židličky (dopravu si tedy nechají pěkně zaplatit), Hras – deskové hry, DysCentrum – výukové materiály). S Matym nám odpadla „starost“ jezdit vyzvedávat Eli ze školy. Zatím se nám domácí „vězení“ teprve rozjíždí (18.3. to máme týden od zavření školy), tak uvidíme. S paní učitelkou na němčinu již děti absolvovali 3 online sezení. 31.3. – Tak Eli má regulérní online rozvrh – 2x týdně půlhodinu němčiny, 3x týdně 40 minut s paní učitelkou třídní (1x jsou jako celá třída, 2x jsou ve skupinkách po cca 9 dětech), 5x týdně „povinně“ pořad UčíTelka na ČT2. Na němčině měli už i diktát. Domácí úkoly dostávají denně. I třeba z tělocviku :-).

Pokračovat ve čtení