Sklízíme slunečnici, vyndaváme semínka a sušíme. Sbírám semínka aksamitníku (afrikán, nízká verze), měsíčku a lichořeřišnice. Uvidíme, co z toho příští rok vyjde. Sklízíme s Máťou ačokču. A protože se docela urodila a nestíháme jíst, tak jsme ji naložili. Stejně tak švestky na chatě – už jsme jich přejedení (jak na syrovo, tak v koláčích a bublaninách), je z toho několik marmelád (ano děláme to jako marmeládu, ne povidla, a je to dobré), další sušíme … no a dalších asi 30 litrů půjde na slivovici 🙂 Tak snad se zadaří. Padají jablka. Takže Eli má alespoň do školy co na sváču, pak štrúdl, na chatě se moštuje, a teď i sušíme. A koupila jsem další velké sklenice a budu sterilovat rovnou nastrouhaná jablíčka. Padají ořechy, sušíme je. Rajčata už moc nedozrávají. Je sychravo. Ta jedna planá dýně nám asi také nedozraje. Dozrává mrkev. Máme nějakou starou českou do žluta odrůdu, která ale dětem vůbec nechutná. Cibuli se ve stínu mrkve moc nezadařilo. Sem tam dozraje ještě jedna jahoda. Na volných místech se zelená zelené hnojení. Afrikány stále krásně kvetou a na kvetoucí ačokču, která má letos snad 5 metrů, pořád lítají včely. Na jaře musíme prostříhat meruňku, strašně narostla a nedá se kolem ní už ani chodit ani sekat tráva.

Pokračovat ve čtení

  • Divoká (jako konec malíčku velká) rajčátka, která jsem dva roky měla jako semenáčky od souseda, si zkusím schovat na semínka na příští rok. Nastudovala jsem si, jak na to, tak uvidíme. Stejně tak mám ve skleničkách a mísách a na talířcích k dosušení a následnému uschování mák, kopr a měsíček. Uvidíme, jestli přibyde i divizna a lichořeřišnice. (Ke konci září již vím, že na diviznu si prostě počkám přírodní cestou. Jedna mi už roste, tak uvidíme, jestli se příští rok objeví dalšé. Nejsem si totiž jistá, co přesně jsou diviznová semínka :-D. Naopak lichořeřišnici sbírám a suším, stejně tak i ačokču, která přerostla).
  • Poslední pátek prázdnin jsme udělali rodinný výlet do Globusu, s sebou tři A4 pomůcek, které jsme museli dokoupit (spousta toho naštěstí zbyla z loňska), takže dnešní nákup patřil z poloviny Eli 🙂 Aby to Matymu nebylo líto, dostal nové puzzle s motivem Jak vycvičit draka o 150 kouscích. No a doma to s Eli složili za chvilku. Takže pro Máťu příště minimálně 300 kousků 🙂 Na druhou stranu jeho to baví skládat pořád dokola. Nejraději poskládá třeba 5 různých puzzle za sebou a složené si je na podlaze skládá vedle sebe jak na výstavku.
  • Následně jsme museli ještě pořešit boty. Matymu jsou bačkůrky najednou úzké, Eli malé a k tomu ještě sálovky. Ty poslední, „díky“ covidu, skoro nenošené.
  • Také jsme zvládli přihlášení na kroužky, takže Eli pokračuje v tom, co loni. A ještě přidáme nějaké výtvarno-tvoření.
  • Naopak pro Matyho Vláďa plánuje lezení (nutno podotknout, že Matyho lezení po čemkoli strašně baví), takže jsme byli 1.9. na dni otevřených dveří v džungli (Jungle v Letňanech). Je to krásná, ohromná, vonící novotou, lezecká hala, kterou stále rozšiřují. Časem (kvůli covidu vše zpožděné) přibude kavárna a další bouldery, místnosti pro pořádání oslav, apod. Ale už teď je pro lezení a bouldering místa až až. Vše jsme si prohlédli a děti si mohly vyzkoušet boulder. Jediné co, tak Maty je ještě moc mladý, ale uvidíme, jak staré děti se jim letos přihlásí, třeba by i tak mohl začít chodit. Také jsme viděli jejich gymnastickou a parkourovou sekci, to mají také moc pěkné.
  • Můj 30 denní Python stále nemám hotový (momentálně jsem na dni 16, k 8.9.2021).
  • O víkendu 4.-5.9.2021 jsme byli se Zažij vodu v Rakousku na Salze. Takže se o tom dočtete více v samostatném článku.
  • Maty byl na atletickém testování do atletické přípravky. A nakonec ho i vzali!
  • Máme za sebou první třídní schůzky jak ve školce, tak ve škole. Samozřejmě musely být v ten samý den, že ano. Jedny prezenčně, jedny online.
  • Slavnostně se otevřela místní škola po „rekonstrukci“ (přidělali nová křídla s učebnami a tělocvičnu). Nyní je kapacita 550 žáků.
  • S dětmi jsme byli na klasickém podzimním rýžování zlata organizovaném kamarády z vodáka. Letos si to děti užily mnohem víc, než před dvěma lety.
  • Jela jsem Střelu. Eli byla v té době na škole v přírodě a Maty s rýmou byl s Vláďou na houbách v okolí Střely.

(7.11.2021)

Léto je dávno pryč, Vánoce již pomalu ťukají na dveře (v obchodech už jsou), a já se konečně dostala k fotkám. Texty možná nějaké přibudou, ale asi jen z dovolené. Fotky stejně mluví sami za sebe 🙂

I z tohoto seznamu je vlastně i vidět, jak jsme se měli – dovolená s dětmi po kamarádech v Čechách, zahrádka, Eli byla v Německu, Maty s babi a dědou na Seči, kajaky, zahrádka. Uteklo to jako nic.

Eli ve škole skončila již 25.6. v pátek. Hned po vysvědčení jedeme do Žďáských vrchů na Vláďův rogainingový závod (již jsem o tom psala ve shrnutí za červen, zde). V pondělí přebalujeme a hned v úterý jela Eli na 4 dny za kamarádkou do Kašperek. To pro ní byl parádní začátek prázdnin. Maty měl ještě otevřenou školku, takže ještě chodil za kamarády. V sobotu jsme pak vyzvedli Eli a prodloužený víkend strávili v Křemži. Na závěr jsme si vyšlápli i na Kleť (16 km). Z Křemže jsme se přesunuli rovnou do Střešovic za babi s dědou – Eli hned druhý den ráno měla kontrolu na ortodoncii. Myslela jsem, že „otevřený skus“ se týká předních zubů, když zubařka zmiňovala něco v tom smyslu, že si do nich tlačí jazykem. Ale na ortodoncii nám řekli, že jde o čtyřky, které jsou dost zanořené, a pokud neporostou, tak musí ven, jinak hrozí, že se zpětně zanoří do kosti (?) a to by pro druhé zuby, které jsou stále někdo dole v kosti, byl konec. Takže nás čeká každý půl rok kontrola. Čtvrtek – nákup nových bot do terénu pro Eli. Po těch 16 km si stěžovala, že ji bolí nárt. Tak jsme koupili Keeny (pro ty mám slabost), velikost 35. Za chvíli si bude moct Eli půjčovat moje boty. Za to, jak to s Matym dobře zvládli (ehm ehm) jsme byli pro zákusky v cukrárně. A odpoledne – stáčení medu. Večer – já s Vláďou další lekce na kanále v Brandýse. Nejprve jsme měli skluz, protože se nad námi čerti ženili. Nakonec se to někam posunulo a my mohli trénovat. I tak se ale brzy nehorázně setmělo a v půl osmé to začalo na novo. Do kontejneru, kde mají kluci u kanálu základnu, jsme se schovali již za bušivého deště. Myslím, že na střehu dopadly i nějaké větve. Po nějaké době jsme zkonstatovali, že převlékat se, ani čekat na konec deště, nemá cenu a jeli jsme domů já v plavkách a Vláďa v neoprenu. Doma jsme vše propláchli a rozložili v garáži. Po této zkušenosti jsem nám vzápětí koupila nepromokavé kryty na autosedačky (ještě špatně nevypadá tento).

Pokračovat ve čtení

S Vláďou jsme byli na kajakářském kempu v Brandýse.

Zkouším platformu Roklen – online směnárna. (Ne)výhoda je, že akceptují směny až od 1000 EUR. Na druhou stranu na rozdíl od Revolut tam při jednorázovém větším převodu nejsou nějaké nadstavbové poplakty a vzhledem k tomu, že Roklen má bankovní účty u několika českých bank, tak převody se dají vyřídit v rámci jednoho dne. u Revolut bych počítala tak 4 dny (poslat peníze, směnit, poslat peníze zpět).

Pokračovat ve čtení

(4.6.2021, chronologicky, jak to bylo v průběhu května zaznamenáno)

Pořád dumám, jakým stylem zakomponovat a nakombinovat na zahradě sud na dešťovku s víkem, pítko pro ptáky a malé jezírko. Narazila jsem na Jezírka Banat , kde mají mimojiné i záchranné plováky na drobné zvířectvo, fontánky, UV samolepky na sklo, krmítko pro motýly, a podobné vychytávky. Takže plovák již máme doma a vypadá ok. Zatím zachraňuje pavouky a včely.

S Vláďou jsme se zúčastnili závodu Jasoň a drsoň (v kategorii Jasoň) a skončili třetí! Více v článku zde. (Původně jsme byli druzí, ale ještě se později dělaly úpravy časů, takže nakonec třetí).

Pokračovat ve čtení

  • Díky online výuce jsme, v rámci Prahy, volní a střídáme tak Prahu 6 a Prahu 8. Před přesunem se vždy všichni otestujeme. Tak jako tak trávíme čas hlavně na zahradě. V ulicích stejně nikdo není (hustěji bylo jen při procházce na Kulaťák (vyzvednout knížky v knihkupectví)).
  • Velikonoce jsme strávili doma malým rodinným BBQ. Stihli jsme to – dle předpovědi začalo ve tři pršet a pak i sněžit.
  • Den před snežením bylo krásně, takže jsme připravili záhonky a zasadili hrášek (tři druhy), ačokču, ředkvičky (tři druhy), kopr a koriandr. Tak uvidíme, co z toho bude.
  • Doma (P8) nám meruňka ještě nerozkvetla, tak snad ji mráz neublíží jako loni. Doma (P6) víkend před sněžením celá rozkvetla během dvou dnů, tak uvidíme, co s ní ten mráz udělal.
  • Koupili jsme paddelboard. Tak jen, co otevřou okresy, jedeme to vyzkoušet.
  • ING končí, tak dokončuji přechod k Reifensenbank. Zatím bez problémů, tak uvidíme, co jejich služby. Nic po nich nechci, jen tam chci nechat peníze ležet.
  • 17.4. V týdnu opět sněžilo, ráno je kosa, déšť … Před týdnem jsme koupili u Chládka malé salátky k zasazení, ale co s nimi teď v té zimě? No po několika dnech čekání na lepší počasí holt museli do země počasí nepočasí. Některým jsem vyrobila provizorní minifoliovníčky z PET lahví a celé jsme to překryli bílou netkanou textilií ve dvou vrstvách, tak snad se chudinky vzchopí. … Stejný problém mám s jahodami. Už mi dorazily poštou a přežily, tak teď v té zimě musí do země, protože jsou jen v pytlíčku bez hlíny. Maliny jsou už v zemi.
  • První týden „děti do škol“ je za námi, Eli měla zatím jen online, je na řadě až za chvíli. Děti již byly paní učitelkou instruovány, jak to s těmi testy bude.
  • Naučila jsme děti Prší. Maty strávil dvě hodiny vystřihovánkami 🙂 Končně nebyla kosa, že bý umrzaly při práci na zahradě prsty, taa jmse zasadili salát (Vláďa) a jahody (10 ks malinojahoda ‚Mieze Schindler‘ a 10 ks poloranných ‚Senga Sengana‘) a vyseli kopr. Tak uvidíme, jak se to s počasím popere.
  • 19.4. Eli jede první týden „offline“ ve škole. S Máťou jsme navštívili po dlóóóuhé době ZOO. Na plošince v minipidiautobuse jelo pět kočárků. Divím se, že řidič nikoho nevyhodil. V ZOO bylo podle mě více lidí, než zvířat. Respirátory povinné (mělo je tak 3/4 lidí, a z nich tak 3/4 správně). Restaurace zavřené (pouze výdejní okénka a automaty), pavilóny zavřené a do toho začalo pršet již dopoledne (mělo to přijít až v půlce odpoledne). No ale i tak si to Máťa užil.
  • Konečně také otevřeli okresy a my vyjeli na chatu. Z loděnice jsme konečně vyzvedli singl kanoi. Nafoukli jsme u Jizery paddleboard a vyzkoušeli. Nejprve tedy v kajakové verzy (přeci jen Jizera měla 9°C, tam se mi nechtělo padat. Ale nakonec jsem to zkusila i ve stoje a šlo to. Týden na to jsme si zajeli zapádlovat v pátek odpoledne, bez dětí – Vláďa na SUPu (SUP – stand-up paddeling, tzn. na prkně 🙂 ), já na singlu, pěkně po Jizeře a Labi. Musí se nechat, že klečení pro mě už není a budeme se prát o SUP. Na druhou stranu Vláďa kajaková úprava prkna zaujala a je ochotný to zkusit na kajaku. Takže začneme zlehka a v půlce května vyrazíme do Tróji na Test packraftů ROBfin a MRS!

Fotky: volně přístupné zde, s heslem zde.

Ten čas letí, … když se člověk „dobře baví“. No nevím, přijde mi, že mi ten čas jen tak proplouvá mezi prsty. Na konci února Eli začaly jarňáky a pak už do školy nešla. Hned na prázdniny si už nesla všechno učení. A bylo vymalováno. My jsme se doma otestovali a dva týdny strávili u babi s dědou (naši obec/okres jsme neopustili 🙂 ). Eli třída měla již z předešlé online výuky zlušenosti, takže přechod byl hladký. Jen člověk musí být trochu důslednější a dbát na takové ty drobnosti, aby byly vyčištěné zuby, aby se dítko na výuku převléklo z pyžama, aby penál byl jakž tak vybaven a né že se každou chvíli pro něco běží do pokoje a tam se to hledá po všech čertech, případně se mezitím rodič sprdne, že zase něco nevytiskl. Nebo vysitkl, ale nechal v tiskárně. Do toho si M. chce pořád hrát. Naštěstí se často nechá vtáhnout do her typu „jdeme vařit“, „uklidíme pokoj“, „jdeme pracovat na zahradu“ (kde tedy většinou já pracuji a M. si dělá bůhvíco … nedávno objevili tyčky k rajčatům, takže oblíbená hra posledních dní je trénink hodu oštěpem, až budeme muset lovit zvěř k jídlu).

Pokračovat ve čtení

  • Konečně jsem nám pověsila jmelí 😀 Jojo, to vánoční 2020. Zároveň to je první jmelí, které jsem kdy věšela 🙂 No což, lepší pozdě, než nikdy.
  • Ptáčkové v mrazech berou krmítka útokem. Navíc jmse jim koupili i sušené červy, takže mají ňamku.
  • Zamrzá nám zámek u branky, jednou se asi nedostaneme ven/dovnitř.
  • Vláďa zlomil koncovku násady u hrabla.
  • 15.2.21 – ráno ukazovalo auto cestou do školy vše v rozmezí -15°C až -19°C. Na silnici to byla rally a v zatáčkách to jelo smykem. Musí se nechat, že zamrzaly chloupky v nose. A otužilec Vláďa, protože nikde v okolí není žádný rybník, se šel válet na zahradu do sněhu.
  • Všechna pole v okolí se proměnila na parádní běžecký areál. Vláďa si dal v sobotu dva okruhy a má 12 km.
  • Navíc v jedné proláklině na poli zamrzla voda a dá se tam bruslit 🙂 Na ploše o velikosti malého bazénu (má to odhadem opravdu cca 10x20m) se děti vyblbly. Nechyběli ani lidé s hokejkami, případně s florbalkami.
  • Ptáčkové si u nás na zahradě vždy najdou něco k jídlu. Z mé zásoby 6 kg zrní ještě stále hodně zbývá. Jedno krmítko (máme celkem 3) máme navíc vyhrazeno pouze pro sušené červy 🙂
  • Na zahradě se halda shrabaného sněhu konečně proměnila v parádní iglů se třemi vchody. Děti tomu udělaly i pěknou předzahrádku 🙂
  • USB konektor – pro někoho jasná věc, ale já v tom opět tápu, ale konečně jsem našla super článek (i s obrázky!) co je co. Zde. Jde o to, že nový telefon má pouze USB-C. Výhoda – je jedno, kterým směrem kabel zastrčíte, je prostě symetricky oválný a pasuje oboustranně. Ale nemám sluchátka. Takže buď koupit redukci (prý hodně šumí) nebo nová sluchátka. A pak nabíjecí kabel. Problém je, že toho k nabíjení mám hodně a pouze jednu volnou USB zdířku. Takže bych ideálně potřebovala něco, co bude takové „multi“, aby se jedním kabelem dalo nabíjet vše. Jenže když už na takový pěkný narazím (třeba zde), tak tam jsou dva konektory, které vůbec nevyužiji. Ale Alza nezklamala a má tříkonektorový kabel přesně s tím, co potřebuji.
  • Na konci února začínají prázdniny a do škol se pak už ani prvňáčci, ani druháčci nevrátí. Uidíme, na jak dlouho.
  • Ještě, že pizza stále rozváží.

Pro ty, kteří chtějí pomáhat:

  • Mám za sebou minikurz „cesta z města„.
  • Po týdnu ve školce byl Maty s rýmou opět pár dní doma (rozuměj „týeden“).
  • Eli vyjela poprvé na běžky a hned si je zamilovala. My s Matym zatím šmudlali na rovině sjezdovky (také jeho poprvé). V tu danou dobu ho to zas tak moc nebavilo, ale týden na to říkal, že ho to moc bavilo, n otak nevim. Dokonce nasněžilo i v Polabské nížině, takže se dalo sjezdovat i na zahradě 🙂
  • Napadl sníh i v Praze, tak jsme na zahradě postavili ohrommou sněhovou želvu. A do školky může Maty na bobech 🙂
  • Jen co to roztálo, tak u nás „na vsi“ 🙂 vyhlásili soutěž „O zlaté hrablo“.
  • Týden na to opět nasněžilo, takže bylo co odklízet a s Matym jsme se tak mohli přihlásit do soutěže. A z nahrabaného sněhu jsme si postavili hradby 🙂
  • Nakonec se karanténa nevyhnula ani Máťově školce (alespoň se k tomu postavili tváří v tvář a nemlžili, jako v Eli škole), takže šel na test, který dopadl negativně. Nicméně školka zůstala zavřená na celé dva týdny (ještě že máme tu zahradu). Jo a takhle v neděli ráno na konci ledna zelo odběrové místo na Bulovce práznotou.
  • Jako jedna z mála si mohla Eli dojít pro pololetní vysvědčení osobně.
  • Vláďa říká, ať už ten sníh roztaje, že už ho z běžek bolí nohy – jezdí si párkrát do týdne zaběžkovat po práci do Krušných hor. A do toho ještě chodí běhat na orieňťácké tréninky (ano, ano, orientační běh v lese po tmě … koupil si na to pěkně drahou čelovku … ale musí se nechat, že svítí parádně a vydrží snad 12 h … navíc je „made in Dolní Chabry“!).
  • Už jsem se konečně dostala k fotkám z prosince (jedno album speciálně se Štědrým dnem), schválně, kdy udělám ty lednové. Fotokniha za rok 2020 je v nedohlednu.
  • Vyrobili jsme si domácí jogurt a pálivý domácí sýr.
  • Já si občas v podvečer (také už samozřejmě za tmy) s hůlkami obejdu Chabry a tím mé sportovní aktivity de facto končí. Nedá se říct, že by to tu byla uplně placka, ale i tak, když chce člověk trochu simulovat chůzi do kopce, tak ten jeden jediný kopec široko daleko musí jít vícekrát 🙂 Schválně, jestli ho někdy dám třeba 5x,to bude profil pěkná pila.

Troška novoročních motivačních vět (zdroj Cimpel)

  • Peníze nejsou vše – Peníze si s sebou do hrobu nevezmeš!
  • Žij jako rentiér, i když jím ještě nejsi (nenechávej plnění snů na později).
  • Málo peněz, malé problémy. Hodně peněz, velké problémy.
  • Obklop se odborníky = nemusíš umět vše!
  • Vztahy jsou důležitější než peníze.

Hodně se řeší bezpečnost (a zacházení s uživatelskými daty) Facebooku a Whatsappu. Kdo by chtěl odejí (já ne), tak pár alternativ: