Prosinec 2019

Za chvíli to bude 5 měsíců, co jsme „doma“, v Praze. Tolik se toho událo, ale pořád mi to přijde jako pouhý okamžik. I kvůli tomu, že stále řešíme pár švýcarských záležitostí (jako třeba daně, vyplacení II. a III. pilíře důchodového připojištění, apod.). A jsem stále v česko-slovenských švýcarských skupinách na Facebooku 🙂 A sem tam dostanu ještě dotaz na něco ze Švýcarska. A občas narazím na stránky plné informacích, které jsem buď využila, nebo které bych byla bývale využila před deseti lety.

Pokračování otevřené 🙂

Tak leden se rozjel v rychlém tempu. První týden jsme s Eli (nebo spíš Eli sama) doháněla úkoly, které neměla – poslední dva dny před Vánocemi chyběla a nějak jsme nedohledali, co bylo za úkoly.

Až v půlce ledna se mi podařilo nevídané – na prádelní šňůře již nic neviselo 🙂 K praní toho bylo hodně a v té naší sušárně je lépe, když to visí alespoň dva dny, ať je jistota, že to je proschlé. Pak na to někdy zapomenu, takže to schne důkladněji a déle :-).

Pokračovat ve čtení

29.7.2019

U jiných stránek by to nemělo smysl, ale u blogu se o tom dá uvažovat. My jsme prostě stále ti, co rádi sáhnou po knížce, než tabletu 🙂 Zkoušela jsem něco tak před dvěma lety, když jsme ještě měli blog na blog.cz a dokonce jsem i dohledala něčí blog s návodem jak na to. Muselo se nějakým zajímavým způsobem jít do archivu článků, a pomocí pluginu do mozilly (ale jen určité verze) převést na pdf články a odkazy do několikáté úrovně. No zkoušela jsem to a neúspěšně. Něco šlo, něco ne, ale nebylo to rozhodně automatické „celý blog na jedno kliknutí“. Když jsem měla chvilku čas, tak jsem si články kopírovala do Wordu, ale to je na dlouho.

Pokračovat ve čtení

Moje první letošní přečtená kniha. Ideální investiční portfolio: jak dosáhnout investičního zenu, nakladatelství Grada, autor Aleš Tůma, vyšlo v roce 2019, 176 stran, cena 269 Kč.

Přečetla jsem to jedním dechem, četlo se to výborně …. ale po přečtení pořád nevím, jak na to. Tak někde asi je chyba. Po pár desítkách stránek jsem si začala dělat poznámky, protože mě právě začalo vrtat hlavou, jestli jsem na knihu neměla moc velká očekávání.

Pokračovat ve čtení

On to je problém? Tak se konečně po pěti měsících v Čechách dostáváme k něčemu, co nám přijde jako pěkná pakárna. Ve Švýcarsku je to v pohodě možné, nemají s tím problém. Přesně mi odpověděli tak, jak by mi to „selský rozum“ napověděl, že „nekontrolují obsah dokumentu, ale kontrolují podpis“. Tak proč to u nás nejde? Tím spíš, že cizím jazykem je v tomto případě angličtina. To už je spíš výsměch, ne? Chápu, že angličtina není v ČR úředním jazykem (a po Brexitu to bude vtipné, že celá EU bude mluvit jazykem, který není „doma“ v žádném státě EU :-D), ale je už natolik rozšířená a „zakořeněná“, že to by sakra jít mohlo, ne?

Pokračovat ve čtení

Plánujeme další dovolenou – zimní. Loňský rok jsme se kvůli stěhování drželi zkrátka a stihli jsme jen zimní dovču v Rakousku. Naopak rok předtím (2018) jsem rozplánovala velkolepě a byli jsme v zimě v Rakousku, v létě na Seči a na podzim na Kypru (užít si trochu tepla). A právě v roce 2018 jsem začala sledovat, na kolik nás taková dovča vyjde. Byl to vlastně první rok, kdy jsme jeli jako čtyřčlenná rodina, předtím jsme nikam moc nejezdili, protože s úplně malými dětmi to je spíš otrava, než dovolená. Tady se mnou klidně můžete polemizovat, ale létat někam s dvouletým prckem je otrava, do restaurace se s ním pořádně nedá a stejně si z toho nic nepamatuje.

Pokračovat ve čtení

Po P2P půjčkách (mé články zde a zde) a akciích (zde a zde) se letos podívám na dluhopisy. Ty jsem zatím nechávala stranou, protože jakožto „mladý investor“ bych se „měla“ soustředit spíše na rizikovější investice s vyšším výnosem, než na konzervativní investice s nízkým úrokem. Navíc já zatím měla mlžné pojetí zatím jen o státních dluhopisech a ty mě svými 1,5 % na 6 let moc nezaujaly. Na druhou stranu jde o relativně bezpečnou investici. Ale vždyť to nepokryje ani inflaci 2 %.

Pokračovat ve čtení

Myslím, že jsme na tom zatím lehce lépe, než ve Švýcarsku, tam už se nějakou dobu ustupuje od účtů zadarmo a vše se zpoplatňuje. V Čechách je zatím trend opačný. Samozřejmě záleží na bance. U té mojí (PostFinance) to od r. 2018 byly 3 CHF/měsíc.

I během našeho pobytu ve Švýcarsku jsme české účty řešili – někde jsme koruny museli mít uložené. Takže účty s poplatky jsme rušili (Česká spořitelna) a přecházeli na ty zadarmo (Fio, mBank). mBank někdy kolem r. 2017/2018 zrušila i poplatek za platební kartu, takže za mě dobré a spokojenost. Fio banku mám tak jen jako záložní, když potřebuji někomu jinému s Fio bankou poslat peníze okamžitě. To jsou běžné účty. Ale co s „přebytky“? Na ty bývají spořící účty. Já kdysy začala u ING a tam stále jsem. Z krásných 3 % ročně to sklesalo až na 0,5 % ročně, ale oproti švýcarským 0,01 % (na spořícím účtu) to je ještě zlaté.

Pokračovat ve čtení