Červen 2022

Obecně

  • V půlce června jsou už letní teploty (a bouřky). Jeden den slejvák, jak hrom, za dva dny 35°C.
  • Zúčastnila jsem se týdenního kurzu na testování softwaru ve firmě Cleverlance (článek viz zde). Spousta věcí se mi propojila dohromady a lekce z mých jiných online kurzů, které jsem jen tak profrčela jako nutné zlo, si teď projíždím znovu a říkám si, jaké tam jsou super informace :-).
  • Vláďa pokračuje v kajaku, snaží se každý týden zajet si na kanál do Brandýsa. A trénuje na kajaku! Nikoli jen na náfučce Packraftu 🙂 Mě to do Brandýsa moc neláká. Ale mám vyhlídlou skupinu paddleboardistů, kteříchodí na kanál do Tróje, tak snad se tam brzy dostanu.
  • Zúčastnila jsem se paddelboardových závodů Probík SUP fest (Technical race, kratší závod kolem 3 bójek) kousek za Brandýsem na Probošťských jezerech. Vzhledem k tomu, že v tom samé termínu probíhaly závody ČFSUP na Mácháči a další závody světového poháru v Rakousku, byla tady účast minimální. V dospělé kategorii jsme startovali všichni najednou (holky/kluci), a díky mé dobré stabilitě v zatáčkách jsem se po druhé bójce ocitla na třetím místě a to si již udržela. Takže celkově třetí, v holkách první. Ale být ta trasa dlouhá jako v propozicích (1 km), tak to nedám (byla, dle mých hodinek, poloviční). Takže to si mohu z mých předsevzetí odškrtnout :-).
  • Jeden víkend jsme si udělali výlet do Jizerek a smočili jsme si nohy v Jizeře – něco tak studeného jsem dlouho neokusila. Jeden výlet byl z Chaty pod Bukovcem přes Jizerku, Pytlácké kameny a Viklan (11 km) a druhý den 10,5 km (Nová Ves nad Nisou, rozhledna Černá Studnice, Čertovy kameny, Terezínka, Tanvald).
  • Byli jsme na tradičním bourání májky v Chabrech. Pro děti největší atrakce – projížďka na konících.
  • V Lysé nad Labem jsme navštívili Výstavu Lega – to byla podívaná. A následný oběd v Daniel´s burger neměl chybu.
  • A zdá se, že jsme děti nadchli pro paddleboardy 🙂
  • A s Matym a dvěma mými bývalými spolužačkami ze ZŠ jsme zašli do pražské ZOO, kde jsme trhli náš rodinný rekord a strávili tam 4,5 h. Nechápu, jak to Maty zvládnul :-).
  • Užili jsme si Zmrzlinový festival na Výstavišti a v mezipřestávce jsme si zašli do planetária na Polaris 2.
  • A po vysvědčení jsme strávili odpoledne v Jungli v Letňanech, kde byly pro děti připravené soutěže.

Zahrádka

  • Hrášek nám letos moc nevyrostl, zato každý den sklízíme jahody. Nejprve jsme Máťu od jahod odháněli, aby na nás sem tam něco zbylo, od druhé půlky června ho naopak na jahody musíme nahánět, protože vysoké teploty zrání výrazně pomohly.
  • Dozrává pomalu angrešt. A hlavně – vykvetlo minikiwi a už se na něm tvoří malé plody! Já nečekala žádné plody tak pět let, jak psali v popisu!
  • Meduňka je fakt plevel. Občas ji musím opravdu hrubě ostřihat (ne jako loni, kdy jsem si pouze sem tam utrhla nějaký ten lístek do čaje, abych ji moc neotrhala), protože stíní ostatním plodinám, jako salátům a rajčatům.
  • Saláty – pochutnávají si na nich slimáci. A klasika z loňska – zasadí se jich více najednou a pak to nestíháme ujídat. Takže nám dva jedou krásně do květu 🙂
  • I šalvěj nám krásně kvete. To mimochodem nevím moc jak v kuchyni využít, ale onehdá se hodila – potřebovali jsme uklidňující čaj na krk, tak jsme šli na šalvěj.
  • Loňský česnek by letos mohl snad dozrát.
  • Rajčata – mám 4 divoká rajčata od souseda, ty se mají pěkně k světu. Nestíhám je zaštipovat a vyvazovat. Ale s nastoupivšími tropickými teplotami vyrazila i moje rajčata – dvě divoká a následně to vypadá, že to rozdýchají i 3 za 6 žlutých květináčových rajčat. Ostatní uschla. A při zalévání hrášku jsem si všimla, že mám opět jedno samovysemeněné rajče (A bůhvíodkud i ostružinu uprostřed záhonku). Ty jsou vždy nejodolnější. A pokud jsou na dobrém slunečném místě, tak stihnou i dozrát.
  • Můj jahodový hydroponický projekt z počátku šel. Ale potýkala jsem se s různými problémy – nejprve jsem nevěděla, jak na odtok napojit hadici (nakonec jsem to nějak zbastlila s věcmi z Bauhausu, ale je to bída), následně jsem měla slabé čerpadlo, potom zase moc silné, a korunu tomu nasadily ty vysoké teploty, že ačkoli si jahůdky seděly ve vodě, tak schnuly. No ale pár plodů z toho bylo. Takže dávám větší šanci hlíně a kapkové závlaze (na sluneční pohon).
  • Ačokča o sobě dává vědět. V jednom místě pomalu dohání a za chvilku předežene rajče. Myslela jsem, že chce hlavně slunečné místo, ale daří se ji i ve stínu dětského domečku, kde začíná šplhat po stěně. Příští rok jim jí nasázím kolem dokola a to bude zelené království 🙂
  • Slunečnice, které jsme s Máťou pracně po zahradě nasázeli, vůbec nerostou. Jediné, které sami od sebe vyrostly, jsou ty vysemeněné z loňska. Tak jich máme jen pár. Pro příští rok si tyhle musím schovat.
  • Mák a echynacea se nám vůbec nechytly :-/
  • Jediné, co vypadá nadějně, je měsíček a lichořeřišnice.
  • Pravidelně ptáčkům (a kočkám) doplňujeme dvě pítka na zahradě. Zatím jsme tedy nevytvořili včelí pítko, to musíme napravit.
  • Poté, co jsem o tom minulá dvě léta jen snila, jsem si letos na jaře konečně objednala solární kapkovou závlahu, a ke konci června konečně nainstalovala. A vypadá to, že to funguje. .
  • Co teda ale nechápu je, jak se reguluje tlak pumpy – jako pokud tam dám jednu nebo 15 koncovek, tlak v trubičce se musí udržovat stejný. Protože v mém předešlém pokusu s hydroponií jsem si nejprve koupila moc slabou pumpu, následně moc silnou (kde se dal výkon jen minimálně regulovat), a bojovala jsem s tím, jak odvést přebytečnou vodu pryč. Ono tam sice můžete v dobré víře napojit T-spojku a očekávat, že na jednu stranu poteče to, co potřebujete, a na druhou stranu přebytek. Ale v tom jsem se mýlila. A na to dojely, viz výše, jahody.
  • Třešně, třešně, třešně – myslím, že letos máme zásobu třešňové marmelády zajištěnou.

Cukrařina

  • Na den otců jsem Vláďovi „pekla “ (on byl skoro celý nepečený) další dort z knihy Sexy dorty. Tentokrát se pracovalo opět hodně s želatinou, jogurtem, drobenkou a ovocem. Jo a také jsem měla možnost pracovat s acetátovou fólií (to je ta fólie, která se dává kolem krémových dortům a želé, aby se to pak dalo vyndat s formy) a glukózou (na tvorbu ozdoby). A dokonce jsem použila i flambovací pistoli na závěrečné zdobení … ale nějak se to dost „rozteklo“, tak jsem to nakonec nazvala „hory během jarního tání“).
  • Eli měla rozlučku s paní učitelkou a družinářkou, takže se zorganizovala oslava na školní zahradě s přespávačkou ve stanu. Já se přihlásila, že zařídím dorty. S ohledem na mlsné jazýčky dětí jsem zvolila (koupila v naší chaberské cukrárně) jeden ovocný se světlým korpusem, který byl ozdoben obrázkem Macha a Šebestové (to bylo zadání, protože hádejte, v jaké je E. třídě), druhý jsem vzala kontrastně Pařížský. Na ten ale žádnou tématickou ozdobu neměli. Tak jsem si řekla, že na čokoládový dort by se hodila čokoládová ozdoba – sluchátko. A řekla bych, že se povedlo (článek o tom ještě sepíši).
  • Objevila jsem nový portál plný kreativních kurzů Doměstika – a protože měli slevy, hned jsem si k upila kurz na práci s čokoládou (protože s ohledem na můj projekt „čokoládové sluchátko“ jsem se chtěla dozvědět víc o temperování čokolády a tvorbě formy) a následně i o zdobení dortů, protože s tou knížkou Sexy dorty to je hrozně těžké (neznámé ingredience a postupy). Jinak všechny mé (kuchařské i IT kurzy) jsem si sepsala zde – lépe se pak dohledává, když se chci k něčemu vrátit.

A plány na léto jsou zde.

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.