by ·Žádné komentáře

Loni jsem psala o výzvě X-challenge a o naší modifikované výzvě „ultrakopce“. Tolik jsme jich najednou nezdolali, ale v odškrtávání budeme pokračovat, takže si je sem pěkně chronologicky seřadím a budeme doplňovat. Mapa ultrakopců a tisícovek zde. A pak ještě existuje web a aplikace Horobraní, kde jsou úplně všechny možné kopce. Jsou tací, kteří jich za den dají třeba 40. Nejprve mě ta myšlenka nadchla, ale poté, co jsem zjistila, že na jeden z kopců (nedaleko Chaber) jdu jednak z kopce a navíc „vrchol“ je někde uprostřed pole, a aplikace neumožňuje zalogovat vrchol pokud od něj nejste cca 50 m, tak jsem to zavrhla. Nebudu někomu lézt na pole, navíc ten vrchol byl nějaký divný. Takovéhle honění za body fakt nemusím. Zůstaneme u našich ultrakopců a tisícovek 🙂

Buď jsme to v roce 2021 šidili, nebo zapomněli doplňovat. Mám jen:

  • Devět skal – 26.6.2021, ultrakopec, 836 m n.m.
  • Kleť – 6.7.2021, tisícovka, 1085 m n.m.

V létě 2022 jsme zdolali několik tisícovek v rámci dovolené v Orlických horách, následně o podzimních prázdninách Lužické hory (jen ultrakopce) a potom na Silvestra Plechý na Šumavě:

  • Velká Deštná – 11.7.2022, tisícovka, 1115 m n.m.
  • Vrchmezí – 11.7.2022, tisícovka, 1084 m n.m.
  • Masarykova chata na Šerlichu – 11.7.2022, tisícovka, 1019 m n.m.
  • Hvozd – 24.10.2022, ultrakopec, 743 m n.m.
  • Luž – 29.10.2022, ultrakopec, 793 m n.m.
  • Plechý – 29.12.2022, 1378 m n.m.
  • Plešné jezero – 29.12.2022, 1090 m n.m.
  • Perník – 30.12.2022, 1049 m n.m.
  • Moldaublick (Rakousko, Vltavská vyhlídka) – 31.12.2022, 1022 m n.m.

by ·1 komentář

Jsme již doma, Vláďa ohřívá večeři a já jsem se zašila k počítači. Přeci jenom mi ten kopec a studený vzduch dal zabrat. A jen slyším, jak se Vláďa ptá skotačících dětí: „A vy jako nejste unavení?“ … Eli: „Ani ne … ty snad jo?“. Tož to mluví za vše. A to jsem si myslela, že jim tímto široko daleko nejvyšším kopcem dáme zabrat.

Pokračovat ve čtení

by ·1 komentář

Po Pramenáči a Nedvězí jsme měli krásně rozjetý náš projekt „Ultrakopce„, a tak, když padl nápad na Bezděz, zkontrolovala jsem seznam, a kývla na to. Trochu smutné na tomto výletu bylo to, že v Praze i Káraným bylo azuro a sluníčko, zato parkoviště pod Bezdězem bylo mlhavé, sychravé, v mracích … a hlavně byla fakt kosa. Na děti jsme nandali vše, co jsme měli, sama jsem si vzala dvoje rukavice a abych je při focení nemusela sundavat, nastavila jsem telefon na ovládání hlasem … tzn. vždy, když jsem řekla „cheese“, pořídila se fotka. Geniální. Občas to mohlo vypadat trochu komicky, když jsem fotila zamrzlou kytku na zídce a do toho na ní „udělej cheese!“. No ale ruce byly v teple.

Jak jsme serpentinkami stoupali, mraky se díkybohu rozestupovaly, až na vrcholku byl krásný výhled do okolí a i to sluníčko nás trochu zahřálo. Ale začalo foukat. Jo a cesta byla pěkně kluzká, takže směr dolů, to byla lahůdka.

Charakteristika kopce a výletu:

  • Název: Velký Bezděz
  • Výška: 604m
  • Prominence: 285m
  • Izolace: 15,2 km
  • Pohoří: Ralská pahorkatina
  • Nastoupáno: 209 m
  • Vzdálenost: 3,69 km
Na vrcholu azuro …
… pak jsme klesali do tohohle. Alespoň jsme nepotkali moc lidí.

by ·1 komentář

Další ze zdolaných ultrakopců (článek o kopcové výzvě zde). V Praze bylo hnusně a zima. Když jsme projížděli kolem Milešovky, tak na chvliku vykoukla modrá obloha, pak jsme opět sjeli dolů, než jsme následně vystoupali do krásného počasí. Jeden by nevěřil, že jen hodinu jízdy od Prahy bude tak krásně. Nad mraky se dostala jen Milešovka a pár okolních vrcholů, a k tomu kouř z komína nějaké teplické továrny.

Pokračovat ve čtení

by ·1 komentář

V době lockdownu, izolace, karantény, prázdnin, apod. na mě na FB vykukují různé výzvy, challenge, virtuální výzvy a běhy a podobně. Jednoho jsme se již zúčastnili – Zoo běhu, kdy děti běžely 500 m u nás za barákem a k tomu jsme si dali 5 km Šmajdu – výlet na Kokořínsku.

No a pak na mě vykoukla tato výzva – během 99 dní zdolat 7 vrcholů sedmi nejvyšších českých pohoří. Kdo již na dané hoře byl a znovu se mu tam nechce, tak může zdolat druhou nejvyšší, ale musí být zachováno pravidlo, že cesta na vrchol musí měřit minimálně 4 km a převýšení být minimálně 500 m. Tato výzva se mi hrozně líbí, ale že bych se na víkend musela táhnout až na Praděd … Takže to asi necháme být …

Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře
Tak konečně zakládám naši novou rubriku. A to o dobytých vrcholech. Vzhledem k tomu, že Česká republika má pouze Sněžku, tak pokaždé mě udivuje, jak lehce se dostaneme přes 2000 metrů. Ale aby jednotlivé výstupy byly porovnatelné, chce to vědět nejen, jak VYSOKO jsme se dostali, ale také z JAKÉ VÝŠKY jsme stoupali.
První sumarizace vrcholů, kterých jsme dosáhli za posledního, řekněme, půl roku právě začíná.
Pozn. pokud jsme během dne zdolali vrcholů více, počítá se pouze ten nejvyšší (samozřejmě, že pak během dnes jsme většinou nastoupali o něco více, protože ne vždy jde trasa přímo vzhůru). Zároveň se budu snažit uvádět, odkud jsme vyráželi a v jakém kantonu se daný kopec nachází.
Takže ještě jednou pro přehled – nejprve je uveden vlastní vrchol s nadmořskou výšku, následuje místo, odkud jsme stoupali; poté vlastní převýšení, kanton, ve kterém se hora nachází a na závěr různé poznámky.
  • Gulmen (2317 m) – Tannenbodenalp (1391 m) – 926 m – kanton: St.Gallen
  • Grosser Mythen (1899 m) – Brunni (1102 m) – 797 m – Schwyz
  • Murter (2545 m) – Zernez (1473 m) – 1072 – Graubünden (pouze Míša)
  • Pilatus (2106 m) – Alpnachstad (500 m) – 1606 – kantony: Obwalden, Nidwalen, Lucern (pouze Míša)
  • Grosser Aubrig (1695 m) – Sattelegg (1190 m) – 505 m – Schwyz
  • Rigi Kulm (1800 m) – Golda (510 m) – 1290m – Schwyz – vláčkem !!
  • Stockhorn (2190 m) – od prostřední stanice lanovky (1907 m) – Bern
A ještě jedna poznámka na závěr – na této stránce naleznete nejvyšší vrcholy všech švýcarských kantonů. Bylo by pěkné je všechny navšívit, ale obávám se, že ne všechny jsou přístupné pr o běžné smrtelníky.