O SUP* závodech na divoké vodě si většinou můžete na webu přečíst od předních závodníků české (evropské, světové) scény (třeba rok 2021 zde). To jsou většinou lidi, co tím doslova žijí, neustále objevují nové řeky, které se na paddleboardech dají sjet, trénují i v zimě, jsou strašně extrovertní a vehementně tento sport a přidružené vybavení všude propagují (prostě jako jakýkoli jiný šílenec jakéhokoli sportu). Toto povídání bude naopak z pohledu člověka z úúúplně opačného spektra – spíše netrénovaný introvert, který si to prostě chce zkusit (a moct si tak odškrtnout jedno ze svých dlouholetých předsevzetí) :-). Pár fotek z letoška – Fotky Luboš Toman
Pokračovat ve čteníRubrika: Míša a sport
Léto 2021
(7.11.2021)
Léto je dávno pryč, Vánoce již pomalu ťukají na dveře (v obchodech už jsou), a já se konečně dostala k fotkám. Texty možná nějaké přibudou, ale asi jen z dovolené. Fotky stejně mluví sami za sebe 🙂
- Fotky léto „open“ (bez hesla) zde.
- Fotky červenec zde (s heslem).
- Pěšky z Kralup domů (s heslem).
- Prodloužený víkend v Křemži (s heslem).
- Fotky ze srpnové dovolené zde (s heslem).
- Fotky srpen zde (s heslem).
- Srpnový kajakářský kurz ve Vrbném (s heslem).
I z tohoto seznamu je vlastně i vidět, jak jsme se měli – dovolená s dětmi po kamarádech v Čechách, zahrádka, Eli byla v Německu, Maty s babi a dědou na Seči, kajaky, zahrádka. Uteklo to jako nic.
Hledá se nástupce Endomondo
Aneb velké srovnání Endomondo a MapMyRun, či chcete-li Endomondo vs. MapMyRun.
Na své cestě „kterou sportovní app zvolím místo končícího Endomondo“ jsem zatím porovnávala Samsung Health a Strava. Jak Samsung Health, tak Strava (minimálně v neplacené verzi) mají větší či menší nedostatky. Dnes se tedy podíváme na skutečného nástupce Endomondo (nikoli, že si ho volím, ale že spadá pod stejnou firmu a na rozdíl od Endomondo pokračuje dál v existenci) a tím je MapMyRun.
Pokračovat ve čteníStrava, Samsung Health, Endomondo
Jak jsem minule zmínila, Endomondo končí, a tak začínám testovat další aplikace. Jako první Strava a Samsung Health.
Co by daná aplikace měla mít?:
- Verze pro web, telefon a ideálně i moje Samsung hodinky.
- Sporty: chůze, workout/posilování, sebeobrana/martial arts, kolo, běh, koloběžka, běžky.
- Ruční přidání záznamu (bez trasy).
- Ruční přidání záznamu (s trasou).
- Statistika – ideálně pro měsíce/roky a konkrétní sporty (vzdálenost / čas).
Via ferrata Graustock
Im Titlis Gebiet wartet ein spektakulärer Klettersteig auf dich.
To tedy sedí. Ale nepředbíhejme. Před dvěma týdny Vláďa hlídal děti a já s Honzou vyrazila na feratu. Tentokrát jsme děti nechaly na pospas babičce s dědou (nebo možná spíš babičku s dědou napospas dětem) a vyrazili spolu a s Honzou na další feratu. Vybral ji Vláďa a já mu věřila, že vybere něco obdobně lehkého, jako minule. No jo no, není lehké splnit všechny požadavky – aby to bylo kousek od Curychu, obtížnost, přístupovou cestu, atd. Na poslední chvíli se k nám připojil ještě jeden kamarád, který ač má trochu strach z výšek, tak lezení a feraty pořád zkouší. „Tak to bude ok“, říkala jsem si, když jde i on. Honzu jsme nabrali v sedm a vyrazili přes Luzern do Engelbergu. Dokonce jsem si i vzpomněla, že jsem tu už s Vláďou na jednom výletě byla. Vláďa musel hodně zavzpomínat 😀 Takhle on si výlety se mnou pamatuje. Vyjeli jsme lanovkou TITLIS Xpress z Engelbergu k Trübsee (mezistanice na cestě na vlastní vrchol Titlisu) a podél Trübsee jsme ještě chvilku šli k sedačkovému Jochpass-Lift. Pokračovat ve čtení
Via ferrata Schwarzhorn (Klettersteig)
Tak skoro po třech letech jsem se zase odhodlala na pořádný výlet do hor. Sešlo se několik okolností – byla jsem jednak zvědavá, jak se mi bude den bez dětí líbit 🙂 (a kdy budu mít na plánu něco jiného, než být v práci), zrovna se necítím šíleně unaveně a kamarád vybíral něco lehčího, protože je pět měsíců po operaci křížového vazu v koleni, tak to nechce moc hrotit.
V sedm ráno mě Honza nabral a po půlhodině jsme přibrali ještě Janu a mohli jsme vyrazit. Cesta do Grindelwaldu nám zabrala cca 2,5 h. Už bylo jasné, že bude teplíčko. Nabalili jsme na parkovišti batohy, koupili lístky na lanovku (15 CHF jednosměrná za poloviční cenu s Halb-tax kartou) a šli do krátké fronty. Lanovka jede relativně dlouho, takže jsme se stihli ještě namazat 50tkou krémem a dát sváču (už bylo po desáté). Nahoře (po kafíčku a WC) nás Jana s Honzou nasměrovali na správnou cestu a mohli jsme vyrazit. Byli jsme ve výšce cca 2000 m.
Holzbrücke Rapperswil-Hurden



Katzensee



Seeüberquerung

A po 35 minutách bylo po všem. Paráda. Po výlezu z vody jsem si vzala kelímek s … no málem jsem si spálila jazyk, protože horký bujón jsem nečekala. Najít batoh, projít kontrolou, jestli si odnášíte svůj batoh, rizoto, cyklolahev na památku, … najíst se, převléknout, a hurá zpět do práce.
A nějaké oficiální fotky: http://www.seeueberquerung.ch/impressionen/foto/
Praha-Prčice
