Myslím, že už jsem o tomto našem koupališti kdysi psala, ale včera to bylo speciální – po práci za námi dorazil i Vláďa – jeho první (a poslední) návštěva tohoto koupaliště 🙂 Takže jsme si to o to víc užili. Přeci jenom, když jsem na obě děti sama, není to taková zábava a volnost, jako když jsme na obě oba. Takže Maty si dokonce zkusil klouzačku do vody! Jel s kruhem, já ho jistila nahoře, Vláďa ho chytal dole 🙂 Užíval si to, dokud nezahučel pod vodu celý. No strávili jsme tam bezmála tři hodiny a odcházeli jsme lehce po šesté doufaje, že děti dnes rychle unavené usnou. Zas až tak jednoduché to nebylo, ale dalo se. Čachtánci.

Jo a tu naší celoroční permici jsme stihli vychodit. Byla jsem sama nebo s Eli celkem 34x, takže se mi to o cca 50 CHF vyplatilo. Teď jsme si tedy koupily permici na 6 vstupů (a platíš jen 5), Eli už musí mít také legitku :-/ a za těch 10 dní to snad stihneme vychodit (nebo to dáme sousedům).

Tak jsme se sem konečně dostaly. Od loňska jsem měla toto koupaliště na seznamu, ale nějak jsme se sem ne a ne dostat. Ono je také na druhém konci Curychu. Ale teď jsme to spojily s mezizastávkou u mě v práci, kde jsem dobalila věci, povyhazovala další věci z počítače, daly jsme si s Eli oběd a mohly jsme jet. Vedro se udělalo dobré.

A co je na tomto bazénu tak super? Je tam pirátská loď s klouzačkou a dva vnitřní tobogány. Řeknu vám tedy, že bazén s teplotou vody 25,5°C, když je venku 35°C je pocitově šíleně studený. Naopak vnitřní bazén byl jak kafíčko. Bohužel tento bazén je již mimo Curych, a tak nám tam neplatí legitka, no což. Takže toto si škrtám 🙂 Eli si to pěkně užila, a já si zase trochu opálila ramena.

Jinak před dobrými šesti lety jsem sem chodila v rámci kurzu „plavání v otevřené vodě“ v době, co jezero ještě bylo moc studené na plavání.

Jo a úvodní fotka je z jejich oficiálních stránek, ne ode mě.

Jo jo, je to tak. Po cca 1,5 roku, co se o něj Vláďa týden, co týden staral a pekl domácí kváskový chléb (jako moc dobrý, jen na mě má moc tvrdou kůrku), nepřežil ta vedra. Zní to ironicky, co? V těch teplech to přeci musí kynout dobře, ne? No což o to, to ano. Ale komu se chce doma péct, když je venku skoro 40°C? No Vláďovi právě ne. A tak, když se kvásek nějakou dobu neobnoví, tak už to pak není ono. No což. V Čechách koukneme na Cuketkovu kváskovou mapu a nějaký si zase seženeme 🙂

20.7.19

Asi si to maluji růžově, že až se dostaneme zpět do Čechách, tak budu mít na studium víc času 🙂 Tak zatím alespoň začnu trochu teoreticky – znovu oprášit obchodní systémy, které by pro mě připadaly v úvahu (obchodování na forexu, některé by mohly fungovat i třeba na akcie).

FXstreet.cz

Tomáš Vobořil

  • Jeho videa mě do toho vlastně vtáhla. Jeho systém je jednoduchý a přehledný, jen ta aplikace u mě trochu vázne (časové důvody?).
  • Autor přehledné Forex Bible 🙂

Udemy

  • Až dokončím základní Python Bootcamp, tak se těším na „Python for Financial Analysis and Algorithmic Trading“.

David Kovařík

  • Věnuje se ve svých videích převážně opcím, takže ho zatím vedu až na konci svého seznamu „kde se inspirovat“.

Finlord

  • Co se inspirací o p2p týče, tak sem tam zabrousím sem.
  • Možná využijeme na letošní/příští rok i jejich daňové poradenství (přeci jenom chceme mít přechod CHF-CZ, co nejjednodušší a v pohodě). Mají sice vypracované podrobné návody (zde, zde, zde), ale na to teď nemám kapacity.

P2P-Banking

  • Další aktuální dění na p2p trzích

(Devil´s Gorge / Čertí rokle)

Jeden z posledních výletů ve Švýcarsku (ano ano, už se nám to krátí, ještě nás příští týden čeká Trpasličí trail a pak už hurá do Čech). Podrobný popis v angličtině najdete na mém oblíbeném blogu Swiss Family Fun. Tento trail se nachází v Aargau, cca hodinu od Curychu. A abych nevyšla ze cviku (haha), opět jsem řídila. Prázdninový víkendový provoz je ok, jen ty zúžené pruhy na dálnicích kvůli pracím na silnicích jsou o nervy :-). Na konec trailu nás GPS navedla v pohodě – většina lidí to evidentně chodí odspodu nahoru, asi pak máte lepší výhledy na vodopád. My to ale chtěli seshora dolů, tak je větší šance, že to děti ujdou 🙂 Takže od spodního parkoviště jsme museli popojet na horní konec. A tady to bylo o strach – silnička byla uzoučká jak na jedno auto! Vláďa samozřejmě tvrdí, že tam bylo spoustu místa, ale potkat se tam v zatáčce s autobusem, který tu právě vozí turisty z jednoho konce rokle na druhou … to bych nedala. Takže jsem měla knedlík v krku, srdce v kalhotech a v zatáčkách jsem jela div ne krokem na jedničku (se zavřenýma očima … ne to ne). Na to, jak byla cesta docela v pohodě, tak na těchle závěrečných několika kilometrech jsem se celá opotila durch und durch. Jediné, co mě trochu uklidňovalo, že domů řídí Vláďa.

Pokračovat ve čtení

Tak tohle bylo parádní. Ani nevím, jak jsem se k tomu dostala. Ale jen co jsem se rozhodla, že se tam s Eli vypravím, u nás v ulici se na to objevily bilboardy :-).

ConnyLand je zábavní park cca hodinu od Curychu, kousek od Bodensee. My jsme dorazily hned po otvíračce v pátek dopoledne, takže tam bylo docela prázdno. Sice jsou prázdniny, ale přeci jenom je všední den. Odpoledne už tam bylo návštěvníků víc, ale nikde jsme vlastně frontu čekat nemuseli.

Pokračovat ve čtení

Další z tématických procházek, dnes opět zaměřená na lidské smysly. Opět jsme se nechali inspirovat na Swiss Family Fun (oficiální stránky zde).

Děti stále vstávají brzy, takže jsme v pohodě vyrazili do devíti. Museli jsme se ještě stavit na pumpě koupit bagety na oběd (od té doby, co jsou nákupy na mě, tak to někdy se zásobami vázne, tentokrát jsme doma neměli chleba :-). No alespoň jsme ušetřili čas jindy strávený přípravou chlebů). Jo a pozor! Já řídila! 🙂 Abych se do toho zase trochu dostala. Takže kdy jindy začít než v neděli ráno, kdy je provoz nejklidnější. Navíc cesta neměla trvat déle jak hodinu, takže ideální. A zvládla jsem to 🙂

Parkoviště jsme našli, nastříkali jsme se proti komárům/klíšťatům apod. a vyrazili. Cesta byla psaná jako vhodná pro kočárek, takže jsme golfky vzali, přece jen 7 km je na Matyho ještě dost, i když většinu trasy ušel. Ale i tak, kočár je dobré vozítko pro všechny naše krámy (hlavně jídlo, jídlo, pití a náhradní oblečení).

Ačkoli na to na stránkách upozorňovali, u slunečních hodin jsme v klidu pokračovali rovně, ačkoli jsme měli zahnout prudce doprava. Tak jsme se pár desítek metrů museli vrátit. Zastavili jsme se u výběhu s prasátky (dle info tabule jdou na porážku v pěti měsících), kde se parádně bahnili.

Trasa tvořila jakousi osmičku s osmi zastaveními. Pro děti to bylo vždy dobré zpestření cesty.

Jo a odpuzovač na klíšťata nefunguje – Maty jedno chytil, ale Eli ho ještě v lese odhalila, takže jsme ho vyndali hned. A otravné mušky sprej také ignorovaly a lítaly až moc blízko.

Výlet dobrý a navíc jsme na odpolední kávičku byli již zase doma. Hrozilo, že odpoledne bude pršet, takže raději být včas doma.

Fotky zde.

Horgen Aabach Ravine Walk

Já, Jirka, Eli a Maty jsme vyrazili v pondělní dopoledne (Eli využila druhý JokerTag, tedy volno ze školky bez udání důvodu) vlakem do městečka Horgen. Orientovali jsme se, klasicky dle popisků na Swiss family fun a neztratili jsme se. Nejprve byl pěkný klesák k vodě, na mostku jsem ze sebe a Matyho seklepla dvě klíšťata a dál jsme pokračovali pěkně podél vody po rovině. Naše cesta končila po cca 3 km a 2 h v Käpfnach. Děti si za odměnu užili hřiště, děda nám oupil v nedaleké pekárně sandwiče (nebyl doma chleba) a vydali jsme se na autobus a vlak. V brzkém odpoledni jsme byli zase zpět doma.

Foto zde.

(Küsnachter Tobel / Küsnacht Ravine Walk)

Jako snad pokaždé v červnu, je i tento výlet inspirován blogem na Swiss Family Fun. Již dlouho jsem se chtěla na toto minipohoříčko mezi curyšským jezerem a Greifensee podívat. A Forch je tedy ideální startovní bod. Navíc sem vede z nádraží Stadelhoffen onen tramvajovlak S18, takže parádní raritka, kterou ukázat české návštěvě H+H.

Pokračovat ve čtení