by ·Komentáře: 4
Ne, nebojte se. Nebudu tu psát několika stránkovou esej na téma „Vánoce a já“, případně „Již mám napečeno XXX druhu cukroví“, nebo také „Do Ježíška zbývá méně než měsíc“. Jediné, na co bych vás zde chtěla upozornit, je rozsvícení vánočních stromků. I když třeba považujete Vánoce pouze za nutné zlo, kdy musíte
  1. chtě nechtě uklidit celý byt (protože to se přeci na Vánoce, stejně jako na Velikonoce musí, ne?),
  2. napéct hromadu cukroví (vždyť všude v časopisech o tom píší, že minimum/optimum je sedm druhů, ale chcete-li vyhrát nějakou cool cenu v soutěži „největší pekařka“ měly byste jich připravit alespoň 20),
  3. shánět v přecpaných super/hyper marketech dárky (pro blízké i vzdálené příbuzné, kamarády, nadřízené, podřízené, psa, kočku, rybičky, apod. i když jako každý rok vůbec netušíte, co by je potěšilo, a tak jako každý rok většinu vašich nákupů tvoří dárky, které sice nejsou nic moc, ale alespoň neurazí a tradici bude učiněno zadost),
  4. o 106 zdobit pokoj po pokoji tou, po léta okoukanou, vánoční výzdobou, kterou, jen co za Ježíškem zaklapnou dveře/okno, zase sundáváte a uklízíte do hlubokých útrob sklepa
tak ale přes to přese všechno – slavnostní rozsvícení vánočního stromku přeci stojí za to ne? Na chvilku se zastavit a v ohromné mačkanici, kdy musíte být ve střehu,
  • aby vám někdo nevykradl batoh,
  • aby vám někdo nešlápl na nohu (to že pošlapete vy ty okolo, už se tolik nepočítá),
  • abyste odolali lákadlům stánků s klobásami a sladkým cukrovím (abyste těsně před tím slavnostním 24. dnem prosincového měsíce ještě, nedej Bůh, nezvětšili již tak, dle vašeho názoru, enormní pneumatiku kolem pasu (u slavnostní tabule přeci každý musí být jak ze škatulky a jak proutek, aby bylo vidět, že jste se celý rok hlídali a splnili tak loňské předsevzetí, že už to sladké opravdu jíst nebudete a těch 5/10/20/30 kg dolů dostanete)),
si užili tu jednu kratičkou chvilku, kdy se na ztemnělém náměstí ten vysoký, donedávna ještě živý, strom odněkud z Krkonoš konečně rozzáří desítkami bílých a barevných koulí, svíček a řetězů.
V tu chvíli, kdy budete tiše stát vedle toho, na kterém/které vám zaleží a tiše koukat na tu marnivou podívanou si třeba uvědomíte, že Vánoce nejsou od toho, abychom byly jejich otroky a tupě se podřizovali tomu, co je považováno za obecný scénář Vánoc. Vy přeci
  1. můžete uklidit byt jen tak jako obvykle, nebo vůbec ne. Přeci nestrávíte tuto dobu, kdy máme trávit čas s těmi, na kterých vám záleží, jen tím, že budete v rukavicích, v jedné ruce s prachovkou, v druhé ruce s hadicí od luxu, pobíhat po bytě, vyhýbat se připraveným kýblů s vlažnou vodou na okna a skleněné vitríny, a nadávat na Vánoce! Nechte to být 😉
  2. můžete napéct jen tolik cukroví, kolik chcete. Takže když péct nechcete, tak nepečte! Vždyť se to dá i koupit :-). A když budete argumentovat tím, že si přeci nemůžete dovolit návštěvě nenabídnout žádné sladké, tak se zamyslete – všichni chtějí hubnout :-), tak jim nabídněte misku sušeného ovoce. Vždyť na návštěvy se nechodí kvůli jídlu, ale kvůli vlastnímu setkání s přáteli, … popovídat si o proběhnutém roce, o vyhlídkách na rok další … a to, že se při tom bude ukusovat mrkev a pomeranč místo tučných a sladkých plněných košíčků či vanilkových rohlíčků, příjemnou atmosféru setkání nijak neovlivní.
  3. nemusíte kupovat hloupé a nepotřebné dárky jen kvůli tomu, že se očekává, že nějaký dárek každému koupíte. Jde přeci o dobrý nápad. A když nápad není, tak prostě není. I když je to stará fráze – Vánoce jsou svátky klidu a míru, kdy máme být šťastní „jen“ kvůli tomu, že jsme se zase mohli všichni ve zdraví sejít a vidět, že kolem sebe máme tolik lidí, kterým na nás záleží i bez toho, abychom jim po dvacáté dávali nové bavlněné ponožky či křiklavě proužkovanou šálu! Nač si ty krásné chvíle v kruhu blízkých kazit trapností toho, že se budeme křečovitě usmívat a děkovat za něco, co se nám vůbec nelíbí? O tom to přeci není.
  4. nemusíte zdobit každý kout vašeho rozlehlého bytu výzdobou, která se vám ani nelíbí! Vy v tom žijete, zařiďte si to podle sebe. Co třeba do aromalampy nakapat vůni lesa, na stůl naaranžovat krásný adventní věnec a do kouta umístit Vánoční růži? Na každém kroku přeci nemusí viset nějaký ořech, ozdobný dáreček, či andílek s bělostnými křidélky? Proč si Vánoce kazit? Užijte si je podle svého!! Ať jsou to opravdu klidně a příjemně prožité svátky, vždyť o tom to je. A kdo zdobí rád, ten ať si vánoční zdobení pořádně užije!
Opět jsem se tedy neudržela a délka článku mi trochu ujela a vlastní obsah, který jsem vám chtěla sdělit, jsem ještě nestihla napsat. Takže:
  • rozsvícení vánočního stromu na Staroměstském náměstí se uskuteční 28.11.2009 v 18:00. Letos bude strom vysoký kolem 27 metrů a je z Vrchlabí.
  • A pokud se vám nechce mačkat na Staromáku, tak se stromy rozsvěcejí i v jiných městských částech než na Praze 1. Například na Praze 6 se rozsvěcejí stromy hned tři: na Bělohorské ulici „U Kaštanu“, na Vítězném náměstí a u Písecké brány. Podrobnosti naleznete zde.
P.S.:
  1. Vzhledem k tomu, že náš“byt“ je pouze jeden pokoj, který, když do toho započtu i koupelnu, zabírá cca 20 metrů čtverečních, a tedy každá věc musí mít své dané místo, jinak bychom se do něj nevešli, uklízet nijak výrazně nebudu, protože musím denně všechno uspořádat tam, kam to patří, jinak by tam nebylo k hnutí. Takže mám Vánoční úklid vlastně denně 😀
  2. Na pečení mám vytipovány 4 favority. Rozhodně i tyto pouhé 4 druhy mi zaberou spoustu času, ale ten si tedy rozhodně užiji 🙂
  3. Dárky kupuji pouze takové, které si myslím, že danou osobu potěší. Jak jsem zmínila, chce to nápad. Takže když je nápad, kupuji vše s předstihem a na Vánoce bude klid.
  4. A s výzdobou si hlavu nedělám. S tou už bychom se do pokoje nevešli 🙂

by ·Žádné komentáře
Vánoce se kvapem blíží a tím i vánoční trhy. A na ty se těším. Nejde ani o to, že bych se spoléhala na to, že na nich seženu dárky, které z velké části ještě nemám (ale nějaké již mám a další mám zatím v hlavě), ale o tu atmosféru, koukat, kde co je zajímavého a slintat nad stánky s vánočním pečivem a u toho se hřát o horký punč. Rodiče si nemohli vynachválit trhy v Bratislavě, … a protože tam již byli dvakrtá, nyní hledají nový cíl … a tím by pro letošek mohly být vánoční trhy v Norimberku. Přeci jenom si myslím, že pražské trhy nás už ničím nepřekvapí, tak proč nezažít něco nového.
A teď z trochu jiného soudku – až do 31.12 je v irské restauraci Caffrey’s bar poblíž Staroměstského náměstí v Praze „přehlídka“ světových gulášů. Takový gurmánský zážitek si nemůžeme nechat ujít 🙂

by ·1 komentář
Zaujal mě článek na idnes.cz, jak to bude od příštího roku s tzv. éčky v potravinách. Není dokázáno, že by všechna „éčka“ byla jó zdraví škodlivá, ale jejich vliv při dlouhodobém požívání není zkrátka ještě úplně prošetřen. A tak, abychom se my, konzumenti, nemuseli dlouhými řádkami se složením pročítat, od příštího roku se některá éčka nebudou smět v potravinách vůbec vyskytovat. A co že to je, to co doteď vesele dlabeme? Přečtěte si:

Éčka na odstřel

E 102 – Tartrazin

Potravinářská žluť obsažená hlavně v hořčičných omáčkách,
čokoládových tyčinkách, pudincích, bonbonech a dalších
cukrovinkách a lahůdkách.
E 104 – Chinolinová žluť

Neobejde se bez něj většina čokoládových tyčinek, cukrovinek,
bonbonů, pudinků či třeba energy drinků.
E 110 – Žluť SY
Najdete ji například v pudincích, hořčicích, cukrovinkách, sušenkách
či v bonbonech.
E 122 – Azorubin
Cukrovinky, pudinky a balené zákusky.
E 124 – Ponceau 4R
Potravinářská červeň obsažená obvykle v pudincích, cukrovinkách a
ve sladkém baleném pečivu. E 129 – Červeň Allura AC Obsahují ji
müsli tyčinky, čokoládové tyčinky a bonbony.

Tak to až si příště budu zase kupovat nějakou tyčinku, tak se na E104 a E124 podívám.

by ·Žádné komentáře
Taky občas řešíte dilema před regálem se sušenkami, kterou si vybrat, aby se chuťové buňky uspokojily, ale aby se vaše tukové buňky moc nerozrostly? A nejen to. Někdy je před vámi nevšední fyzická aktivita a chtěli byste předejít vyčerpání, případně co nejlépe doplnit trochu těch bílkovin do svalů? Po čem sáhnout? Po Bio, proteinové tyčince či po tatrance? To vše a ještě něco navíc naleznete zde v excelovském souboru. Pro lepší orientaci jsou v seznamu vytvořené i filtry, díky kterým si můžete zadat různé podmínky, podle toho, co chcete, aby bylo zobrazeno. Momentálně je seznam seřazen podle obsahu bílkovin v jedné tyčince od největšího obsahu k nejmenšímu. Zároveň jsou červeně vyznačeny produkty, u kterých mi přišel poměr „cena-obsah bílkovin“ jako nejpřijatelnější. Jinak uvítám jakékoli typy na toto téma!

by ·Komentáře: 2
O tom, že jsme v sobotu 7.11.09 byli v Brně na veletrhu, jehož součástí by i sportovní veletrh Sport life, jsem už psala. Co bych ale ještě chtěla doplnit, to jsou zajímavosti, které mě zaujaly. Tak třeba něco z toho zaujme i vás.
  • 50 cyklorájem Podralsko – 1.jarní maratón (10.4.2010) – Vláďa říkal něco ve smyslu, že bychom mohli přes zimu natrénovat a příští rok si nějaký cyklomaratón zajet, tak proto také tento letáček v batohu přistál
  • E-Comfy – citybike s elektrickým pohonem
  • Tandemová kola Mudřík
  • Centrum pohodlné chůze – hlavně mě zaujaly tepelně tvarované vložky na míru (Tylovo náměstí, Praha 2)
  • Thermo-vak – tepelný léčivý zdroj. Tepelné polštářky zná asi každý, ale ne každý je vyzkoušel na vlastní kůži a může tak z vlastní zkušenosti potvrdit, jak je to příjemné
  • PN-náplast – tak tohle mě opravdu chytlo, jen kdyby to nebylo tak drahé. Je to klasická náplast na různé záděrky a odřeniny, ALE nelepí se na kůži, je vysoce elastická, drží i ve vodě a je prodyšná. A prodávají se různě barevné 🙂 Webové stránky bohužel neuvádí, tak uvedu alespoň to, co mají na letáčku: Erlicher s.r.o., Měšťanská 134, Hodonín, 695 04, e-mail: erlicher@seznam.cz. Jedna „cívka“ náplasti (myslí, že 4m) stojí 170 Kč.
  • Jiří Kolbaba – cestovatel a fotograf. V Brně byly vystaveny mimo jiné i jeho velkoformátové fotografie detailů zvířecích očí. Opravdu nádhera. A tak na stránkách http://www.theworld.cz/ najdete přehled jeho výstav v příštím roce i vy. Kromě fotek pořádá i diashow ze svých cest
  • Darujte zážitek
  • Škola zážitkového vaření – kurzy vaření pro fanoušky dobrého jídla. Také si občas postesknete, když vidíte v televizi nějakou mňamku, že byste ji chtěli umět připravit, tak jako televizní protagonisté? Proto mě zaujal tento leták. Bohužel pro Pražáky sídlí až v Brně
  • Krimi Stop -ochranné prvky do dopravních prostředků, na kola i pro domácnost
  • KCK Zlín– support cyclist
  • Na http://www.vavrys.cz/ naleznete hned několik outdoorových vychytávek od značek jako Sylva (kompasy, krokoměry, čelovky, přenosné meteostanice, dalekohledy, solární panely apod.), Craft (sportovního oblečení), Brunton (zde mě nejvíce zaujaly přenosné solární panely,), Vavrys (funkční prádlo – na jejich ponožky nedám dopustit), a další.
  • A tohle je naprostá bomba! SKIKE– brusle na cestu i do terénu. Mají jen dvě kolečka a přidělávají se na vaši vlastní obuv. Je to jedna velikost, takže můžete mít doma jen jedny a vždy to páskami upravit přímo na vás. Má to i šikovnou brzdičku zadního kola. Při použití s hůlkami to je jak na lyžích. A co o tom prohlašuje sám výrobce? „Dynamičtější než Nordic Walking, zdravější než běh, bezpečnější než in-line bruslení, univerzální velikost, k použití s běžnou sportovní obuví, velká nafukovací kolečka, vysoce účinná patentovaná brzda“.
    Jen ta cen, která začíná na 7 000 Kč, nás prozatím odradila od koupě.
  • Impact Dance Pad – tohle se začíná docela rozmáhat. Na zem si rozložíte kobereček, který obsahuje 4 velké šipky (nahoru, dolů, doleva, doprava) a vnímá váš pohyb (stojíte na tom a nohama můžete jednotlivé šipky mačkat). A na obrazovce před vámi se jednotlivé směry šipek objevují a vy je musíte na vaší podložce co nejrychleji našlápnout. Takže tam tak různě hopsáte a na toho, kdo to umí, je opravdu pěkný pohled
  • A ještě jeden netradiční sport nakonec – Curling na koberci. Název mluví za vše. Proč si tento netradiční sport nezahrát v obýváku. Jediné, co by vás snad mohlo omezovat je velikost vašeho pokoje. (a cena)
A to by tedy bylo z letošního Sport lifu vše.

by ·Žádné komentáře
Je to hrůza – ačkoli toho nemám zas až tolik na práci, tak napsat sem pár řádek, co právě dělám, je docela těžké. A protože teď jsem po celodenním vysedávání ve školních lavicích tak unavená, že na nic nemám náladu, věnuji ten čas Vám 😉 a ve stručnosti shrnu, co se za posledních 14 ní událo (to náhodou máte štěstí – víte, jak se umím rozepsat – a kdo to potom má číst, že? :-)).
Co určitě stojí za zmínku je Noc reklamožroutů v Palace Cinemas (23.10.). Snad každý ví, co to je, ale představte si to! Pět hodin sedíte v kině, kde bez přestání jde jedna světová reklama za druhou. Úžasné!! My, co jsme přišli včas a měli jsme dobrá místa, jsme si to mohli opravdu vychutnat. Vše bylo otitulkované (anglicky), ale i tak bylo jen plusové, když člověk uměl francouzsky – takových reklam tam bylo hodně a přeci jenom se to lépe vnímá, když tomu člověk rozumí, než když se ztrácí v několika řádcích textu. Trošku nebylo podchyceno „rozdělení“ do jednotlivých sálů – ve všech sálech Slovanského domu běželo to samé, ale lidi se z nepochopitelných důvodů hrnuli jen do horních pater (lístky byly neadresné, takže si každý mohl vybrat, kde chce sedět), která po chvíli praskala ve švech, zatímco, prý, sály ve spodním patře zely prázdnotou. No což, my jsme seděli 🙂 A zážitek supr!
Další pěknou akcí bylo podzimní rozloučení s cyklistickou sezonou (28.10. – 1.11.). Ubytováni jsme byli u příbuzného našeho kamaráda v Janově nad Nisou v Jizerských horách. Ve středu k obědu jsme po malém bloudění útulný rodinný penziónek konečně našli – ubytování supr. Jen to počasí. Ve středu jsme šli pěšky na obhlídku okolí – mrholilo, zataženo, 10°C. Další dny už ale patřily kolu. Co na tom, že na cestách leckde ležel sníh a někam jsme se kvůli ledu ani nedostali. Jen se člověk musel pořádně obléknout, protože jakmile se k naší radosti rozjasnilo, rázem spadla teplota na nulu a to už bylo moc i na naše kola – mě osobně sem tam zatuhla přední brzda a přesmykač. Ale když do toho člověk s láskou trochu kopnul a nevnímal při tom zmrzlé prsty a mokré nohy, tak to bylo supr. Fotky, ať si uděláte představu, jaké to opravdu bylo :-)., naleznete zde. Takže můj první letošní cyklovýlet – 1.2. a můj, zatím poslední, 1.11. to docela ujde. Za ty 4 dny jsem najezdila 160 km a dovršila jsem tak letošní 4000 km!! Už letos kolo nechci ani vidět 🙂
Další akce, na kterou jsem patřičně pyšná byla přednáška v Kladně (6.11.). Ne jen tak ledajaká – tuhle jsem odpřednášela já! To se mě tak školitel 10 dní před dnem D zeptal, jestli bych to nezkusila. Ono už před tím jsme o tom mluvili a já jsem si i nějakou malou rešerši udělala, ale pořád to bylo jen takové „jó, ono to někdy bude a až to přijde, tak se připravím“, ale najednou to bylo tu. A tak jsem začala „lepit“ různé prezentace, které se mi líbily, dohromady, psát svá moudra, vypisovat větičky z mých vypracovaných státnicových otázek – no šílený. Ale abyste si nemysleli, že mi dal jánevímco – téma bylo „reologické modely a svalová mechanika“, tedy něco s čím mám jakž takž zkušenosti – vždyť jsem se svaly zabývala jak ve své bakalářské, tak diplomové práci. Takže tak cizí mi to nebylo. Navíc on byl tou dobou ve Slovinsku, takže tím spíš se to hodilo. A tak jsem se ze čtvrtka na pátek vůbec nevyspala, protože jsem se pořád budila strachy, že zaspím. Nakonec jsme nezaspala, ale i tak jsem na autobus došla 3 minuty před jeho odjezdem. První postupový cíl splněn – dojet do Kladna. Malý zádrhel přišel, když mi vrátný nechtěl dát klíče od posluchárny, že prý nejsem na seznamu. Nakonec jsme to se sekretářkou vyřešili. Úžasná posluchárna – moderně vybavená, tři promítačky u stropu, tři posuvné bílé tabule, jedna na křídu, počítač. Po asi deseti minutách hraní si s technikou se mi konečně podařilo spustit správnou promítačku, spustit správné plátno, zapnout počítač a otevřít prezentaci a připojit se k internetu. Tak to bychom měli. A čím se píše na tu tabuli? Křída, fixa, nikde nic. Školník mě poslal do 6. patra za sekretářkou (tou, která mě sem vlastně pustila) – ta mi půjčila svůj jediný fix, pod podmínkou, že ji ho jistojistě vrátím (docela se rozzářila, když jsem jí ho po přednášce opravdu vrátila :-D) a hurá do posluchárny (ještě že jsem si nechala půl hodiny k dobru). Jak školitel sliboval, studentů bylo tak 20-30. Vlastní přednáška proběhla, z mého pohledu dobře, jen byla o něco kratší než by asi být měla. Ale jak mi řekla holčina, která si pro přednášku přišla s fleškou – „stejně jsme většinou z Prahy a pak nic nemáme, takže vesele hurá domů.“ No jestli jsou opravdu všichni z Prahy a jestli potom opravdu nic už nemají, tak to se divím, že jich přišlo tolik – jezdit do Kladna na osmou hodinu, abych tam 1,5h poslouchala něco, čemu oni ani pořádně nerozumí (je tam víc matiky, než kdy měli), to chce opravdu odhodlání :-). A pak domů a do postele – nevyspání a zárodek choroby si na mě vzaly svojí daň.
Ale čtyři hodiny spánku to spravily a večer už jsem byla fit, abych se mohla s Vláďou vypravit na Výstaviště na Erotica Praha. Vlastní výstavu moc rozebírat nebudu, umíte si sami představit, o čem to bylo :-).
A druhý den jsme se vypravili na Výstaviště do Brna – Sport life, cyklo a nějaká eletkronika. Úžasné! Mnohem lepší než Letňany. Tomuhle říkám pořádné plochy na vystavování. A doprovodný program supr. Jen co neměli zmáknuté , bylo jídlo – všude byly fronty a byly to staré „dobré“ klasiky jako párek v rohlíku, kuřata (která v době oběda nebyla hotová), pizza, langoše a spol. Ale v jednom pavilonu jsme pak našli něco lepšího – já jsme si dala noky se špenátem a Vláďa pangasiuse. A od pěti hodin jsme se koukali na finále světového poháru v lezení. Pěkná podívaná. A pak v dešti hurá domů.

by ·Žádné komentáře
Celý článek zde.
Ještě jsem neměla čas přečíst článek celý, ale úvod mě dostal – co dělat, abychom se vyhnuli
bolestem zad (a jak jim předcházet):
obnovit oslabené funkce,
odlehčit přetížené,
posílit slabé,
uvolnit ztuhlé a
zapojit nevyužité svaly, klouby a nervová vlákna.
Kdyby se to také tak jednoduše dalo převést do praxe 😀

by ·Komentáře: 2
Tak opět jeden článek „o ničem“. Dnes bych zde ráda poznamenala dvě věci – plavání a geocaching.
To první asi nikoho, kdo mě zná, nepřekvapí – plavu odmalička a pravidelně pořád, takže co nového bych tu asi tak mohla psát. Na facebooku jsem se dočetla, že můj bývalý spolužák docela pravidelně začal plavat a shání se po nějakém dobrém bazénu, kde by si mohl ráno v klidu, a žádným plaveckým výcvikem nerušen, zaplavat. A tak mu na to hned kamarád reagoval tím, že bazén na Vinohradech docela ujde (http://www.sokolvinohrady.cz/Bazen). Tak jsem nemohla můj domovský bazén nepochválit a nedoporučit. Zároveň bych tedy na tomto místě ráda všem připomněla, že plavání je výborný otužovací aerobní sport, který díky krytým prostorům je vhodný celoročně. Zároveň to má také uklidňující a antistresové účinky :-). ALE! – plavat se musí umět! Jinak vám vaše krční páteř nepoděkuje. A jestli máte nějaký svůj oblíbený bazén, nebo jste se někde naopak setkali s příšernými podmínkami, tak to sem určitě napište, ať se mohou ostatní poučit či nechat inspirovat.
A další věc se týká článku z přílohy pátečního Práva – geocachingu. Již dříve jsem o tom četla, ale nyní zaujal článek nejen mě, ale i Vláďu, a vzhledem k tomu, že počasí venku kolu už moc nepřeje a na lyže je ještě brzy, tak se tematické procházky „za pokladem“ zdají být výbornou náplní sychravých víkendů. Kdo neví, o co jde, tak přikládám několik šikovných odkazů, kterými bych se sama ráda časem prokousala. „Nejlepší“ na tom je, že GPS navigaci nevlastníme a kvůli tomuhle si ji asi kupovat nebudeme, takže naše hledání bude o to zajímavější. Navíc ale se kolem našeho bydliště, jak Vláďa již zjistil, vyskytuje tak 20 schránek, takže první pokusné výpravy nebudou nikam daleko. A uvidíme, jestli to za to stojí :-).
Geocaching – the official GPS cache hunt site: http://www.geocaching.com/
Vše o geocachingu – lovení pokladů (výbava, nejlepší cache, apod.): http://www.poklady.com/

by ·Žádné komentáře
Minulý víkend při návštěvě Bio Stylu v Letňanech mě nadchly vystavované masážní židle (bohužel jedna stojí kolem 10 000 Kč) a po dlouhé době mě to zase „donutilo“ zamyslet se nad mojí „masérskou“ kariérou. Přiznám to dobrovolně – flákám to. Ale mám dobrou výmluvu – na posteli se fakt masíruje blbě. A tak jsem zase jednou zavítala na stránky Dexter Academy (http://www.masaze-kurzy.cz/index.php), kde nabízejí prý kolem 500 kurzů (nepočítala jsem je :-)) různých typů masáží. A jak jsem je tak procházela, tak některé mě opravdu zaujaly. Jako první samozřejmě „Masáž vsedě na masážní židli“ (na internetu jsem ty židle našla i za docela slušnou cenu), tak začínám uvažovat, že bych na to šla (termín mají 23.12.). Takže kdyby to někoho zaujalo také, budu jedině ráda, když tam nebudu muset jít sama. Dále mě zaujalo „Čínská masáž – uvolňování blokád“, na což jsem chtěla jít už tak před 4 lety, hned poté, co jsem dokončila základní masérský kurz, ale nakonec z toho nějak sešlo. A samozřejmě „Baňkování“.
Některé kurzy jsou pro laiky, u některých je dobré znát základy anatomie, případně základy čínské masáže, ale všechno to vypadá velmi lákavě. A vzhledem k tomu, že se často jedná o „pouhé“ osmihodinové kurzy, nejsou ani tak časově náročné. Prostě jsem se poohlížela po něčem, co by mě zase pro masáže zapálilo. A tak, abych to pořád neoddalovala, jak je mým dobrým zvykem (nakonec jsem si to musela dát jednou jako předsevzetí, že rozhodování všeho druhu nebudu odkládat a budu jednat :-)) jsem se rovnou přihlásila na kurz „Úvod do čínské masáže + Medová detoxikační masáž + Ušní svíce“ – to mi přišlo jako nejlepší, protože – získám základy čínské masáže, které jsou podmínkou pro jiné kurzy, které mě zaujaly (již třeba zmiňované baňkování), medová masáž mě zaujala svoji „exotikou“ a o ušních svících uvažuji tak tři roky, že je vyzkouším, tak konečně o tom budu vědět něco víc. Takže kdybyste se někdo ke mně chtěl přidat, tak neváhejte a přihlaste se na http://www.masaze-kurzy.cz/cinska.php (termín 18. -19.11.).
Tak jsem udělala Dexter Academy pěknou reklamu zadarmo 🙂 a teď zpět do práce.