by ·Komentáře: 2

(Devil´s Gorge / Čertí rokle)

Jeden z posledních výletů ve Švýcarsku (ano ano, už se nám to krátí, ještě nás příští týden čeká Trpasličí trail a pak už hurá do Čech). Podrobný popis v angličtině najdete na mém oblíbeném blogu Swiss Family Fun. Tento trail se nachází v Aargau, cca hodinu od Curychu. A abych nevyšla ze cviku (haha), opět jsem řídila. Prázdninový víkendový provoz je ok, jen ty zúžené pruhy na dálnicích kvůli pracím na silnicích jsou o nervy :-). Na konec trailu nás GPS navedla v pohodě – většina lidí to evidentně chodí odspodu nahoru, asi pak máte lepší výhledy na vodopád. My to ale chtěli seshora dolů, tak je větší šance, že to děti ujdou 🙂 Takže od spodního parkoviště jsme museli popojet na horní konec. A tady to bylo o strach – silnička byla uzoučká jak na jedno auto! Vláďa samozřejmě tvrdí, že tam bylo spoustu místa, ale potkat se tam v zatáčce s autobusem, který tu právě vozí turisty z jednoho konce rokle na druhou … to bych nedala. Takže jsem měla knedlík v krku, srdce v kalhotech a v zatáčkách jsem jela div ne krokem na jedničku (se zavřenýma očima … ne to ne). Na to, jak byla cesta docela v pohodě, tak na těchle závěrečných několika kilometrech jsem se celá opotila durch und durch. Jediné, co mě trochu uklidňovalo, že domů řídí Vláďa.

Pokračovat ve čtení

by ·1 komentář

Tak tohle bylo parádní. Ani nevím, jak jsem se k tomu dostala. Ale jen co jsem se rozhodla, že se tam s Eli vypravím, u nás v ulici se na to objevily bilboardy :-).

ConnyLand je zábavní park cca hodinu od Curychu, kousek od Bodensee. My jsme dorazily hned po otvíračce v pátek dopoledne, takže tam bylo docela prázdno. Sice jsou prázdniny, ale přeci jenom je všední den. Odpoledne už tam bylo návštěvníků víc, ale nikde jsme vlastně frontu čekat nemuseli.

Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře

Další z tématických procházek, dnes opět zaměřená na lidské smysly. Opět jsme se nechali inspirovat na Swiss Family Fun (oficiální stránky zde).

Děti stále vstávají brzy, takže jsme v pohodě vyrazili do devíti. Museli jsme se ještě stavit na pumpě koupit bagety na oběd (od té doby, co jsou nákupy na mě, tak to někdy se zásobami vázne, tentokrát jsme doma neměli chleba :-). No alespoň jsme ušetřili čas jindy strávený přípravou chlebů). Jo a pozor! Já řídila! 🙂 Abych se do toho zase trochu dostala. Takže kdy jindy začít než v neděli ráno, kdy je provoz nejklidnější. Navíc cesta neměla trvat déle jak hodinu, takže ideální. A zvládla jsem to 🙂

Parkoviště jsme našli, nastříkali jsme se proti komárům/klíšťatům apod. a vyrazili. Cesta byla psaná jako vhodná pro kočárek, takže jsme golfky vzali, přece jen 7 km je na Matyho ještě dost, i když většinu trasy ušel. Ale i tak, kočár je dobré vozítko pro všechny naše krámy (hlavně jídlo, jídlo, pití a náhradní oblečení).

Ačkoli na to na stránkách upozorňovali, u slunečních hodin jsme v klidu pokračovali rovně, ačkoli jsme měli zahnout prudce doprava. Tak jsme se pár desítek metrů museli vrátit. Zastavili jsme se u výběhu s prasátky (dle info tabule jdou na porážku v pěti měsících), kde se parádně bahnili.

Trasa tvořila jakousi osmičku s osmi zastaveními. Pro děti to bylo vždy dobré zpestření cesty.

Jo a odpuzovač na klíšťata nefunguje – Maty jedno chytil, ale Eli ho ještě v lese odhalila, takže jsme ho vyndali hned. A otravné mušky sprej také ignorovaly a lítaly až moc blízko.

Výlet dobrý a navíc jsme na odpolední kávičku byli již zase doma. Hrozilo, že odpoledne bude pršet, takže raději být včas doma.

Fotky zde.

by ·Žádné komentáře

(Küsnachter Tobel / Küsnacht Ravine Walk)

Jako snad pokaždé v červnu, je i tento výlet inspirován blogem na Swiss Family Fun. Již dlouho jsem se chtěla na toto minipohoříčko mezi curyšským jezerem a Greifensee podívat. A Forch je tedy ideální startovní bod. Navíc sem vede z nádraží Stadelhoffen onen tramvajovlak S18, takže parádní raritka, kterou ukázat české návštěvě H+H.

Pokračovat ve čtení

by ·Komentáře: 3

Tak jsme se konečně dostali i na tento vzdálenější dětský trail – Obří. Inspiraci jsme opět našli na Swiss family fun. Z Curychu to máme cca 1,5 h autem. Parkovali jsme přímo u lanovky. Posledních několik desítek kilometrů se cesta kroutila malebným údolím.

Hned u spodní stanice lanovky si můžete koupit buď jen obyčejnou zpáteční jízdenku nebo kombi jízdenku na lanovku a buď horskou koloběžku nebo trojkolku. To jsme využili (není problém změnit nahoře, když se rozhodnete).

Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře

Dnešní výlet nedaleko Curychu jsme zvolili s ohledem na počasí – relativně brzy mělo začít pršet, takže to chtělo něco blízko a krátkého. Původně jsem se opět nechala inspirovat na stránkách Swiss Familly Fun, který byl ale koncipován se startovním a cílovým místem ve městě Kollbrunn. Vláďa to ale vymyslel ještě jinak. Nelíbilo se mu, a měl v tomhle ohledu pravdu, že strávíme hrozného času ťapáním po silnici, než se vůbec dostaneme do lesa. A pak to samé zpět. A vzhledem k tomu, že jsme měli k dispozici dvě auta, mohli jsme zvolit trasu nikoli jako okruh, ale tak, že se cílové a startovní místo lišily.

Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře

Na páteční odpoledne jsme si udělali pěkný výlet na rozhlednu Pfannenstiel. Dopoledne byla Eli ve školce, takže jsme museli počkat, až dorazí domů. Takže jsme mezitím nakoupili (máme totiž návštěvu z Čech 🙂 ) a uvařili oběd, připravili výbavu a odpočívali. Z Curychu to je cca půl hodiny autem. Na to, že je Curyšský kanton taková placka, tak sem jsme od Greifensee pěkně stoupali. Autem jsme se přiblížili skoro nejblíž, jak to šlo – u restaurace Vorderer Pfannenstiel. Takže nikoli u restaurace Hochwacht, od které je rozhledna nějakých 300 m. Takže po urputném stoupání od parkoviště k Hochwacht, kdy se Eli sotva plazila, jsme dorazili k restauraci a pokračovali rovnou ke kovové rozhledně. Zde jsme zdolali 173 schodů a otevřel se nám krásný výhled široko daleko – na jedné straně se lesklo Zurichsee, na druhé straně Greifensee, v dálce Säntis.

Pokračovat ve čtení