Den 1. (středa) – čtvrť, kde jsme bydleli + ZOO + dvě setkání s kamarády

Po 4 letech se konečně dostáváme opět do Švýcarska. Kvůli nemoci se nám odjezd posunul o dva dny, takže to byl hukot. 8,5 h cesta nebyla ve výsledku tak hrozná, ačkoli Maty se ptal „kdy už tam budem“ už na výjezdu z Prahy. K ubytování jsme využili obývák nejlepšího kamaráda v Dielsdorfu kousek za Curychem. První den jsme stihli oběd v nákupním centru Glatt, kde jsme nově objevili ohromnou prodejnu Lega. Stavili jsem se také na Schwmanendingenu, abychom se podívali, jak naše bývalá čtvrť vypadá. Stále se to přetváří, starší dvoupatrové domy se boří a místo toho rostou nové, moderní a pětipatrové. Neopomenuli jsme se napít z pítka na náměstí 🙂

Pokračovat ve čtení

Tenhle školní rok ve výsledku utekl zběsile rychle. Na to, že jsem na podzim 22 byla myšlenkami stále v létě, jaro 23 ne a ne přijít a najednou už tu máme skoro léto. To se samozřejmě musí plánovat již v únoru. Po loňských zkušenostech jsme dětem neplánovali tolik táborů, jako loni a spoléháme na babičky a dědy.

Eli si užila oslavu u kamarádky (na Den dětí), s Matym jsem v té době byla na tradičním bourání Májky, ačkoli kvůli lezení jsme vlastní bourání nestihli, stihli jsme cukrovou vatu a jízdu na poníkovi a výrobu oplachtěné lodičky z korků.

Já jsem měla první pracovní teambuildingovou akci s přespávačkou 🙂 a další řadu školení.

Eli kvůli kašli přišla o závěrečné dvě hodiny na zpívání a bohužel i závěrečný školní Schulfest v Divadle pod Palmovou, kde děti hrály Malého prince.

Ale na svoji narozeninovou oslavu už byla zdravá (oslava byla na den přesně o měsíc dřív, než vlastní narozeniny). A počasí nám vyšlo. Slavili jsme na zahradě, koupili jsme kvůli tomu i nový zahraní stůl a slunečník 🙂 Dort byl klasika mrkvový z místní cukrárny. A jako hlavní část programu byl kurz mozaiek u naší sousedky. Holky (a Maty) vytvořili moc pěkné výrobky. Na doma pak už zbylo na rodiče se popatlat se spárovačkou.

Hned den nato jela Eli se školou na tři dny do Ekocentra ve Vlašimi. Maty měl tou dobou být na školce v přírodě, ale pro malý zájem se neuskutečnila (ono Matymu s taky moc nechtělo).

Poslední červnový víkend je tradičně rogaining, kam se Vláďa s kamarádkou vypravili na 12 h verzi, a Prague Ice-cream Festival na Výstavišti, kam jsme vyrazili všichni i s Jirkou. Letos bych jako dva vítěze označila okurkovou zmrzlinu od Zmrzlina Senomaty (jako ano, je to od mé kamarádky, ale je fakt dobrá, jinak měli třeba také výbornou jahodovou s prosecem 🙂 ) a borůvková s levandulí od La Zmrzka.

Poslední červnový týden čekal na Matyho výlet do Mirákula a následně pasování na školáka. Poslední dva dny školky už kvůli nemoci bohužel nebyl, takže přišel o komentovanou večerní procházku po Pražském hradě a hlavně přespávačku ve školce.

A pak už jen vysvědčení a léto!

Když uvážím, že jsem neměla moc času v době, kdy jsem nepracovala, tak teď, když pracuji, nemám čas už vůbec. Myslím, že v dubnu jsem počítač doma nezapnula snad vůbec. Teď jen díky dvěma volným pondělkům. Příspěvky asi nebudou již tak dlouhé a květnaté, jak tomu bývalo, ale trochu přeci. Zatím mám skluz jen 8 dní, tak co se vše událo kromě práce, práce, práce?

Pokračovat ve čtení

06/2022

Řeč je zde o testování softwaru. Vlastně jsem si s tímto oborem začala pohrávat již na začátku roku 2020, ale s náhlým příchodem covidu se to vše nějak zpomalilo, člověk měl kvůli 24 h přítomnosti dětí doma, trochu méně času, než chtěl, a tak podobně (a kromě toho nevěděl, co se učit). Sice se obecně tvrdí, že aby člověk mohl testovat software, tak nemusí umět programovat, ale to mi prostě hlava nebere. Takže jsem začala testerský kurz na Udemy, abych si vzápětí dala odbočku na kurz na Python, následně Selenium WebDriver (díky čemuž lze automatizovat úkony na internetu), následně jsem to proložila ještě jinými kratšími testerskými kurzy (třeba na Linkedinu), abych se na závěr vrátila k mému původnímu kurzu. Začala jsem si mé absolvované kurzy psát na seznam, pak se mi lépe k určitým tématům vrací. (Nyní zpětným pohledem vidím, že jsem to vzala poněkud delší cestou, ale nabité vědomosti se hodí i tak)

Pokračovat ve čtení

Sobota

Ačkoli jsem již od ledna měla v kalendáři na tento víkend tučně zapsané white water SUP závody v Roudnici nad Labem, logistika nám opět zhatila se zúčastnit (ono bychom tam asi moc velkou slávu neudělali, na paddlu jsem letos byla jednou :-D, tak snad za rok), zvolili jsme místo toho jinou akci – Káranského Vodovodníka. Nezávodní závod (chůze, běh, kolo) se startem od káranské vodárny a cílem na hřišti v Káraným. Eli jsme vyšupajdili na školu v přírodě, Maty jel na kole 12 km, Vláďa to samé běžel a já to dala jako Nordic Walking. Počasí ve výsledku dobré, trochu pod mrakem, trochu větrno, ale ve výsledku vlastně teplo. Asi i kvůli mrakům nebylo prý tolik lidí jako loni. Já vlastně cestou skoro nikoho nepotkala, předešla jsem 10 chodců, jakmile jsem dostala razítko U Václava, tak pak už jsem dalších 8 km nikoho nepotkala, takže ticho a klid lesa. Trasa byla, až na jedu křižovatku mezi zahrádkami na Grádu, velmi dobře značená. A ačkoli sem jezdím od mala, šla jsem cestičkami, kterými jsem před tím ještě nešla :-). Vláďa s Matym dali trasu za 1 h 17 min, sotva jim stihli postavit vítězný oblouk. Já měla čas poněkud delší a to 2 h 14 min. Myslím, že dobré. Jo a v cíli jsme dostali dárečky (Pražské vodovody a kanalizace). Takže teď se podle ponožek pozná, kdo závodil a kdo ne :-)-

Po pozdním obědě jsme měli ještě rezervaci na prohlídku do vodárny. Tam jsem také nikdy nebyla. A závěr odpoledne jsme strávili na hřišti, kde si děti mohly vyrobit lodičky, dělaly velké bublifukové bubliny, k dispozici byly balóny na konpání a na závěr Úžasné divadlo fyziky – science show pro děti i dospělé, což bylo fakt dobré.

Původně jsme chtěli v podvečer ještě na kanál do Brandýsa, ale byli jsme nějak unaveni, tak jsme to vzdali (a o to víc si to užili na hřišti).

Pokračovat ve čtení

V listopadu 2022 jsem začala Automation testing course of PrahaCodingSchool. Zvolila jsem jejich anglickou verzi (tento kurz začínal dříve, než český, a já chtěla jsem začít, co nejdříve. Navíc česká verze bude mít trochu jinou náplň, ale mě zaujala právě ta anglická verze). Takže to probíhalo přes ZOOM a jejich školní platformu. Vyučijící (protože kvalita kurzu je závislá nejen na studentech, ale i na učitelích) jsme měli Deepali (JS), Palash (Cypress) a Camille (Java).

Co se jednotlivých částí týče, šlo to za sebou takto:

  • Obecný úvod (testování obecně, TestRail, JIRA) – Camille
  • Základy Javy – Deepali (instalace Eclipse, psaní funkcní)
  • Java+Selenium, závěrečná Java projekt – Camille
  • Úvod do JS – Deepali (tady se konečně probraly základy jako “co je to proměnná”)
  • Cypress – Palash
  • Postmann – Palash
Pokračovat ve čtení

Listopad začal tradičně Během o koláč Panny z Dívčích hradů, pořádaného SK Zlíchov. Já s Eli jsme pomáhaly s organizací, Maty a Vláďa závodili. Maty je momentálně ve své kategorii nejmladší, ale i tak získal druhé místo (ze dvou :-)). Odměnou pro závodníky je, jak název sám napovídá, koláč. Ale 1. místo získává koláč obřích rozměrů, tak doražte za rok (4. 11. 2023) – to bude navíc jubilejní 40. ročník!

Pokračovat ve čtení

Kdo by si chtěl něco půjčit

  • Čtyřlístek – roční (bez speciálu)
  • HN online, roční
  • Run (roční)
  • Pádler (roční)
  • Svět outdooru (roční)
  • Junior Guru (měsíční dle potřeby, platforma pro programátory, včetně „klubu“ a podcastů, … s ohledem na zdražování v roce 2023 jsem si to na začátku ledna 2023 předplatila na celý rok ještě za starou cenu)
  • medium.com (měsíční, dle potřeby … po měsíci čtení mi to přijde jako zajímavý zdroj informací, takže jsem si to chtěla také předplatit na rok, ale nabízelo mi to jen měsíční předplatné za 5USD/měsíc. Ale co šlo udělat, je koupit dárkový roční voucher, tak jsem sama sebe obdarovala 🙂 25 USD/rok)
  • Netflix 🙂

Na toto téma jsem akorát narazila na tento článek, který je pro vás pravděpodobně v placené sekci, tak shrnutí – Frank Andrade v něm píše o pěti předplatných, která si jako programátor nikdy nepřestane platit. Myslím ale, že se to dá aplikovat skoro na každého (podtitulek je, že pokud si platíte Netflix, tak si můžete dovolit i ty následující)

  • doména a hosting (máme :-))
  • password manager / správce hesel (k tomu jsem se ještě nepropracovala)
  • předplatné online kurzů (to sice nemám, mě vyhovuje si jednotlivé kurzy koupit a kdykoli se k nim opět vrátit, viz Udemy)
  • předplatné eknih – dávám přednost audioknížkám A předplatné na Audiotéka mi nepřijde moc výhodné, takže opět, jako u online kurzů, v období slev nakoupíme zásoby a je to jen naše a ke knížkám se můžeme vracet, vzájemně si je doma „půjčovat“, apod. U předplatného- jakmile skončí, knížky vám nezůstanou)
  • programátorská platforma s prémiovým obsahem (jako platforma autorova článku, medium.com, nebo české Junior Guru).

Loom knitting – do češtiny se to volně překládá jako pletení na rámečku (žádný pořádný blog věnovaný této tématice jsem nenašla). Už loni jsem tuto sadu různě velikých obdélníkových rámečků přihodila v jednom eshopu k nákupu, že se to bude E. určitě líbit. A nějak jsme se k tomu nedostaly. Až letos, při nudění se s kašlem doma se do toho pustil M. 🙂 A fakt mu to šlo.

Jen je to opravdu nadlouho, takže vydržel jen několik dní. Já se svojí vydržela týden a dovedla to do zdárného konce 🙂

Pokračovat ve čtení

19.11.2022

To se to tak sešlo, že Maty se opět doma nudil, nemohl kvůli kašli do školky a tak podobně. Ve sklepě jsme našli, ještě nerozbalené, 2000 ks puzzle (vesmír s planetami). No a takovéhle puzzle má po složení rozměry 97×69 cm, což se nám ani nevejde na stůl. Pro začátek jsem s Máťou vytvořila alespoň kartonovou podložku, aby to na něčem mohlo být. Následně jsme kostičkami obsadili několik kartonových krabic a desek. A skládat musíme samozřejmě na zemi. Pokud na pár dní přestanete, tak se na tom okamžitě začne usazovat prach.

Pokračovat ve čtení