Sobota
Ačkoli jsem již od ledna měla v kalendáři na tento víkend tučně zapsané white water SUP závody v Roudnici nad Labem, logistika nám opět zhatila se zúčastnit (ono bychom tam asi moc velkou slávu neudělali, na paddlu jsem letos byla jednou :-D, tak snad za rok), zvolili jsme místo toho jinou akci – Káranského Vodovodníka. Nezávodní závod (chůze, běh, kolo) se startem od káranské vodárny a cílem na hřišti v Káraným. Eli jsme vyšupajdili na školu v přírodě, Maty jel na kole 12 km, Vláďa to samé běžel a já to dala jako Nordic Walking. Počasí ve výsledku dobré, trochu pod mrakem, trochu větrno, ale ve výsledku vlastně teplo. Asi i kvůli mrakům nebylo prý tolik lidí jako loni. Já vlastně cestou skoro nikoho nepotkala, předešla jsem 10 chodců, jakmile jsem dostala razítko U Václava, tak pak už jsem dalších 8 km nikoho nepotkala, takže ticho a klid lesa. Trasa byla, až na jedu křižovatku mezi zahrádkami na Grádu, velmi dobře značená. A ačkoli sem jezdím od mala, šla jsem cestičkami, kterými jsem před tím ještě nešla :-). Vláďa s Matym dali trasu za 1 h 17 min, sotva jim stihli postavit vítězný oblouk. Já měla čas poněkud delší a to 2 h 14 min. Myslím, že dobré. Jo a v cíli jsme dostali dárečky (Pražské vodovody a kanalizace). Takže teď se podle ponožek pozná, kdo závodil a kdo ne :-)-
Po pozdním obědě jsme měli ještě rezervaci na prohlídku do vodárny. Tam jsem také nikdy nebyla. A závěr odpoledne jsme strávili na hřišti, kde si děti mohly vyrobit lodičky, dělaly velké bublifukové bubliny, k dispozici byly balóny na konpání a na závěr Úžasné divadlo fyziky – science show pro děti i dospělé, což bylo fakt dobré.
Původně jsme chtěli v podvečer ještě na kanál do Brandýsa, ale byli jsme nějak unaveni, tak jsme to vzdali (a o to víc si to užili na hřišti).
Pokračovat ve čtení